Stačí zvednout telefon a peníze mohou zmizet během chvíle. Právě takhle podvodníci nejčastěji obírají seniory

Podvodníci na seniory útočí čím dál častěji a metody průběžně obměňují. Základ ale zůstává stejný: vyvolat stres, nedat čas na rozmyšlenou a přimět člověka, aby rychle poslal peníze, prozradil citlivé údaje nebo pustil cizího člověka do bytu.

Nejohroženější bývají starší lidé, protože pachatelé zneužívají jejich důvěru a někdy i menší jistotu v online prostředí. Právě proto se vyplatí znát nejběžnější scénáře a vědět, jak zareagovat dřív, než vznikne škoda. Senioři patří mezi hlavní terče podvodníků dlouhodobě. Policie opakovaně upozorňuje, že pachatelé sázejí hlavně na emoce, nátlak a pocit naléhavosti.

Často se vydávají za bankéře, pracovníky úřadů, techniky nebo dokonce za příbuzné, kteří se údajně ocitli v nouzi a okamžitě potřebují peníze. V minulém roce před podvodnými praktikami varovala také Česká správa sociálního zabezpečení. Objevily se případy, kdy se pachatelé vydávali za osoby spojené s ČSSZ nebo Českou národní bankou. Pro běžného člověka to může působit věrohodně, zvlášť když volající mluví přesvědčivě a používá úředně znějící formulace.

Nejčastější triky, na které senioři doplácejí

Jedním z klasických scénářů jsou návštěvy přímo v domácnosti. U dveří se objeví člověk, který nabízí levné a výhodné zboží, třeba deky, lampy, parfémy nebo jiné výrobky pro domácnost. Nabídka zní nevinně, ale po podpisu smlouvy nebo převzetí zboží vyjde najevo, že cena je mnohonásobně vyšší, než senior čekal.

Další častý trik stojí na falešné identitě. Policie upozorňuje, že pachatelé se umějí vydávat za pracovníky plynáren, elektrikáře nebo kominíky. Jindy zase tvrdí, že volají jménem člena rodiny. Typický příběh vypadá tak, že vnuk nebo dcera měli nehodu, musí zaplatit kauci, operaci nebo jiný nečekaný výdaj a peníze potřebují hned.

Velmi rozšířené jsou také telefonické podvody. Volající se představí jako pracovník banky, policista nebo bezpečnostní specialista a přesvědčuje oběť, že její účet je napadený. Cílem bývá přimět člověka, aby peníze převedl na takzvaný bezpečný účet. Ve skutečnosti jde o účet pod kontrolou podvodníka.

Roste i počet falešných e-mailů a SMS. Zprávy se tváří jako komunikace od banky, ČSSZ nebo České pošty. Někdy žádají přihlášení do účtu, jindy upozorňují na nedoručený balík a nutí příjemce kliknout na odkaz. Po otevření falešné stránky pak člověk sám vyplní údaje ke kartě nebo heslo do internetového bankovnictví.

Objevují se ale i upravené varianty starších triků. Když už si část seniorů dává pozor na předražené hrnce a deky, podvodníci přicházejí s jinou legendou. V bytových domech například přesvědčují obyvatele, že je nutná výměna zámků nebo jiný zásah do dveří. Výsledek bývá stejný: vysoká částka za službu, kterou nikdo neobjednal nebo která je zbytečně předražená.

Jak poznat, že něco nehraje

Podvod dnes nemusí na první pohled působit amatérsky. Zprávy bývají graficky podobné těm pravým, volající zná jméno klienta a na sociálních sítích se navíc šíří i obsah vytvořený s pomocí umělé inteligence. O to důležitější je sledovat varovné signály.

• Někdo tlačí na okamžité rozhodnutí a nechce dát čas na rozmyšlenou.
• Volající nebo pisatel vyvolává silné emoce, například strach o peníze nebo obavy o blízkého člověka.
• Nabídka vypadá až příliš výhodně nebo naopak hrozba zní přehnaně dramaticky.
• Na webu chybí adresa firmy, IČO nebo jiné běžné kontaktní údaje.
• Někdo chce platbu předem nebo žádá citlivé údaje, které by seriózní instituce tímto způsobem nepožadovala.
• Padne věta, že o věci nikdo další nesmí vědět a že není čas radit se s rodinou.
• Zpráva obsahuje pravopisné chyby, zvláštní češtinu nebo podezřelý internetový odkaz.
• Kontakt přišel nevyžádaně přes SMS, e-mail, WhatsApp nebo jinou aplikaci.

Když už člověk naletí, rozhodují minuty

Pokud už senior poslal peníze, naděje ještě nemusí být ztracená. Podle odborníků záleží hlavně na rychlosti reakce. U podvodů spojených s účtem, kartou nebo převodem je potřeba okamžitě kontaktovat banku. Ta může kartu zablokovat, pokusit se zastavit platbu nebo podniknout další kroky, které zvýší šanci na záchranu peněz.

Hodí se také sepsat si všechno, co se stalo. Tedy čas telefonátu, číslo volajícího, částku, číslo účtu příjemce i obsah komunikace. Důležité jsou i snímky obrazovky z mobilu nebo počítače, pokud přišla podezřelá SMS, e-mail nebo se otevřela falešná stránka.

Jestli pachatel získal přístup k nějakému účtu, je nutné co nejrychleji změnit hesla a zapnout dvoufázové ověření. Následovat by mělo oznámení na policii, která může poradit s dalším postupem. Čím dřív se věc začne řešit, tím větší je šance, že škoda nebude konečná.

Pro běžné domácnosti z toho plyne jediné: opatrnost není přehnaná podezíravost, ale základní obrana. Stačí jeden ukvapený krok a celoživotní úspory mohou zmizet během pár minut. U seniorů proto dává smysl mluvit o podobných podvodech otevřeně a opakovaně. Právě informovanost bývá nejlepší ochranou.