Společné jmění manželů lidé často chápou špatně. Některé věci nemusí patřit oběma

Manželství automaticky neznamená, že všechno patří napůl. Společné jmění manželů má jasná pravidla a právě jejich neznalost dokáže při rozvodu, dluzích, podnikání nebo dědictví způsobit nepříjemné spory.

Společné jmění manželů vzniká v zákonném režimu uzavřením manželství, pokud si snoubenci nebo manželé nesjednají jiný majetkový režim. V praxi se do něj obvykle řadí majetek, který jeden z manželů nebo oba společně nabyli za trvání manželství. Typicky jde o výplaty, úspory vytvořené během manželství, vybavení domácnosti, auto pořízené ze společných peněz nebo nemovitost koupenou po svatbě. Neznamená to ale, že všechno, co se v manželství objeví, automaticky patří oběma.

Co zůstává jen jednomu z manželů

Majetek, který měl jeden z manželů už před svatbou, do společného jmění běžně nespadá. Pokud tedy někdo vlastnil byt, chalupu, auto nebo větší úspory ještě před uzavřením manželství, nejde jen kvůli svatbě automaticky o majetek obou. Podobně zákon vyjímá věci osobní potřeby jednoho z manželů. Typickým příkladem mohou být osobní šperky, oblečení, zdravotní pomůcky nebo předměty, které slouží výhradně jednomu z nich.

Samostatnou kategorií jsou dary, dědictví a odkazy. Jestliže jeden z manželů zdědí peníze po rodičích nebo dostane dar výslovně jen pro sebe, nejde zpravidla o společné jmění. Výjimka může nastat tehdy, pokud dárce nebo zůstavitel jasně projeví jiný úmysl. Jinými slovy záleží na tom, komu byl majetek skutečně určen. Zároveň ale platí, že výnosy z výhradního majetku už mohou mít jiný režim. Zisk z toho, co patří výhradně jednomu z manželů, zákon řadí do společného jmění.

Dluhy mohou překvapit víc než majetek

SJM se netýká jen majetku, ale také některých dluhů. Součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství. Neplatí to bez výjimky. Pokud se dluh týká výhradního majetku jednoho z manželů a přesahuje zisk z tohoto majetku, nemusí spadat do společného jmění. Stejně tak může být problém u dluhu, který převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého a nešlo přitom o každodenní nebo běžné potřeby rodiny.

Právě tady často vzniká největší napětí. Jeden z manželů může mít pocit, že se ho půjčka druhého netýká, protože ji nepodepsal. Věřitelé ale mohou v některých situacích řešit i majetek ve společném jmění. Proto je důležité rozlišovat, zda šlo o běžné rodinné výdaje, podnikatelské rozhodnutí, osobní dluh nebo závazek spojený s majetkem, který náleží jen jednomu z manželů.

Zvláštní pozornost si zaslouží podnikání. Pokud má být část společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a hodnota přesahuje přiměřenou míru vzhledem k poměrům rodiny, je při prvním takovém použití potřeba souhlas druhého manžela. Podobné pravidlo se uplatní také tehdy, když má být společný majetek použit k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, případně když je s tím spojeno ručení za dluhy.

V běžném životě to může znamenat peníze vložené do firmy, nákup drahého vybavení, financování provozu nebo vstup do společnosti. Pokud se podnikání daří, může rodině pomoci. Pokud se nepovede, dopad může být citelný i pro druhého manžela. U větších částek proto není přehnanou opatrností sepsat dohodu a mít jasně doložené, odkud peníze pocházely a k čemu byly použity.

Jasná dohoda šetří spory i peníze

Manželé si mohou majetkový režim upravit smluvně. Může jít například o zúžení společného jmění, rozšíření jeho rozsahu nebo režim oddělených jmění. Taková smlouva vyžaduje notářský zápis. Užitečná může být zejména tehdy, když jeden z partnerů podniká, vstupuje do manželství s výrazně větším majetkem, má děti z předchozího vztahu, očekává dědictví nebo chce předejít nejasnostem při koupi nemovitosti.

Největší chybou bývá spoléhat se na ústní domluvu a přesvědčení, že v rodině se podobné věci nikdy řešit nebudou. Jasná pravidla nejsou projevem nedůvěry, ale ochrany obou stran. V případě rozvodu, smrti jednoho z manželů nebo větších dluhů se totiž neřeší jen to, co si kdo pamatuje, ale hlavně to, co lze doložit. U dražších věcí, darů, dědictví, podnikání a větších půjček se vyplatí mít původ peněz i dohodu písemně.