Šedý rozvod v Česku sílí: Proč je rozchod po šedesátce větší finanční rána než ve čtyřiceti

Rozchod po šedesátce bývá mnohem víc než jen osobní zlom. Často znamená i prudké zhoršení finanické situace, ztrátu jistoty v bydlení a citelný propad životní úrovně, který se už jen těžko dohání.

Zatímco ve čtyřiceti mají lidé ještě čas znovu budovat majetek, zvýšit příjmy nebo změnit práci, ve vyšším věku už bývá prostor pro nový start výrazně menší. O to bolestivější je dělení úspor, řešení důchodu i samota, která po rozpadu dlouhého vztahu přichází.

Takzvaný šedý rozvod, tedy rozchod manželů ve vyšším věku, už dávno není okrajové téma. V českých domácnostech se stále častěji ukazuje, že konec dlouholetého manželství nebolí jen psychicky, ale také velmi prakticky. A právě peníze, bydlení a zajištění na stáří bývají tím, co dopadne nejtvrději.

Po šedesátce už není moc kde ztrátu dohnat

Rozvod ve středním věku je nepříjemný, ale většina lidí má ještě nějaký manévrovací prostor. Mohou si vzít více práce, několik let intenzivně spořit, případně investovat do nového bydlení a postupně se znovu postavit na nohy. Po šedesátce je situace jiná. Redakce ByznysTrendy zjistila, že například příjmy bývají nižší, pracovní možnosti omezenější a před důchodem nebo v důchodu už chybí čas na to, aby se finanční škody rozložily do delšího období.

Typická situace vypadá jednoduše. Manželé desítky let sdíleli jeden byt nebo dům, jeden rozpočet a často i představu, že stáří prožijí společně. Po rozvodu ale z jednoho fungujícího zázemí vzniknou dvě samostatné domácnosti. A ty jsou téměř vždy dražší než jedna společná. Nájem, energie, internet, pojištění i běžné vybavení se najednou platí dvakrát.

Bydlení bývá největší problém

Jak dále redakce ByznysTrendy zjistila, právě bydlení je po šedém rozvodu jednou z nejcitlivějších otázek. Pokud pár žije ve vlastním, musí se dohodnout, kdo v nemovitosti zůstane a jak druhého vyplatí. To zní na papíře jednoduše, v praxi ale často chybí hotovost. Hodnota bytu nebo domu může být vysoká, jenže peníze jsou uložené ve zdech.

Jeden z bývalých partnerů tak sice vlastní podíl na majetku, ale bez prodeje se k penězům nedostane. Jestliže se nemovitost prodá, přichází další problém. Za utržené peníze si dnes dva lidé obvykle nepořídí dvě srovnatelná bydlení, zvlášť ve větších městech. To je tvrdé hlavně pro ženy, které po letech péče o rodinu mívají nižší důchody i menší vlastní úspory.

Snadno se tak může stát, že po rozvodu skončí v menším nájmu a s výrazně napjatějším rozpočtem než dřív. Modelový příklad redakce ByznysTrendy je výmluvný. Manželé vlastní byt za 6 milionů korun. Po prodeji a vypořádání připadne každému 3 miliony. Jenže za tuto částku si v řadě měst samostatné kvalitní bydlení nekoupí. Pokud jeden z nich zamíří do nájmu, může jen za bydlení a energie měsíčně vydat 18 až 25 tisíc korun. U penzisty s důchodem kolem průměru je to zásah, který rozpočet pocítí okamžitě.

Dělení úspor bolí víc, než si lidé připouštějí

Při rozvodu se neřeší jen byt nebo dům. Dělí se také úspory, investice, vybavení domácnosti, auta a v některých případech i dluhy. U dlouhého manželství jde často o majetek, který vznikal desítky let. Každá koruna, která se rozdělí napůl, přitom ve vyšším věku chybí víc než dřív. Není už totiž mnoho let na to, aby se znovu naspořila.

Zvlášť nepříjemné je to u rezerv, které měly sloužit jako finanční polštář na stáří. Manželé si například odkládali peníze na horší zdravotní stav, pomoc v domácnosti nebo budoucí péči. Po rozvodu se ale tato jistota rozpadne. Každý dostane jen část a zároveň musí financovat vlastní samostatný život. Rezerva tak mizí rychleji, než lidé čekali.

Častou chybou je představa, že když mají oba něco, budou po rozvodu v klidu. Jenže rozdíl mezi společnými náklady a náklady jednočlenné domácnosti bývá zásadní. Jeden člověk nezaplatí poloviční cenu za lednici, pračku, nájem ani opravu kotle. Některé výdaje zkrátka nejdou dělit tak, jak by si rozvedení přáli.

Vdovský nebo vdovecký důchod po rozvodu neplatí

Velmi tvrdý dopad má rozvod i na budoucí nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Dokud manželství trvá, může pozůstalý po splnění zákonných podmínek na tuto dávku dosáhnout. Po rozvodu ale tento nárok zaniká. Jinými slovy, bývalý manžel nebo bývalá manželka už z pohledu důchodového systému nejsou rodina.

To je detail, který řada lidí podceňuje. U párů ve vyšším věku přitom může jít o významnou část budoucího příjmu. Pokud jeden z partnerů pobírá vyšší starobní důchod a druhý výrazně nižší, rozvod znamená nejen rozdělení majetku, ale i ztrátu možné pozůstalostní jistoty do dalších let.

V praxi to znamená jediné. Člověk, který po rozvodu zůstane s nižším důchodem a bez větší rezervy, je mnohem zranitelnější. Stačí vyšší náklady na léky, oprava spotřebiče nebo zdražení energií a rozpočet se může dostat do problémů.

Propad životní úrovně bývá rychlý a někdy tichý

Na šedém rozvodu je zrádné i to, že finanční pád nemusí přijít hned. Zpočátku mohou pomoci úspory nebo peníze z vypořádání majetku. Po několika letech se ale ukáže, že rozpočet dlouhodobě nevychází. Nájem se zvýší, rezervy se tenčí a běžné výdaje ukrajují víc, než kolik přichází na účet.

Zvlášť ohrožení jsou lidé, kteří byli v manželství ekonomicky slabší. Typicky ten, kdo měl nižší příjmy, pracoval kratší dobu, pečoval o děti nebo se více staral o domácnost. Po rozvodu se naplno ukáže, jak velký rozdíl je mezi dvěma důchody, dvěma kariérami a dvěma možnostmi zajistit si vlastní zázemí.

Ve vyšším věku se nevyplácí spoléhat na to, že se vše vyřeší samo. Je potřeba přesně vědět, co patří do společného jmění, jaké jsou skutečné měsíční náklady na samostatné bydlení a jak dlouho vydrží úspory. Smysl má propočítat si několik variant dopředu, tedy setrvání v nemovitosti, její prodej i přechod do nájmu.

Stejně důležité je nepodcenit budoucí příjmy. Kdo počítá s tím, že ho ve stáří podrží vdovský důchod po bývalém partnerovi, ten vychází z chybného předpokladu. Po rozvodu už tato pojistka neexistuje. O to větší roli hraje vlastní rezerva, přehled o výdajích a realistický plán, z čeho člověk zaplatí bydlení i běžný život.