Od roku 2027 si manželé budou moct sdílet výdělky pro výpočet důchodu. Kdo tohle nevyužije, přijde o tisíce

Od ledna 2027 začne platit novinka, která může pomoci lidem s nižšími celoživotními příjmy. Manželé a partneři si budou moci dobrovolně rozdělit vyměřovací základy pro výpočet důchodu.

Dlouhé manželství, společná domácnost, a přitom velmi rozdílné penze. Právě na tuto situaci míří novinka, která začne platit od ledna 2027. Manželé si budou moci za určitých podmínek sdílet vyměřovací základy pro výpočet důchodu. V praxi to může zvýšit důchod tomu z páru, kdo celý život vydělával výrazně méně, pečoval o děti nebo kvůli rodině ustoupil v kariéře. Druhému se ale důchod může naopak snížit.

Nové pravidlo je součástí schválených změn v důchodovém pojištění. Poprvé se použije pro důchody přiznané v roce 2027 a později. Pokud už jeden z manželů starobní důchod pobírá před 1. lednem 2027, sdílení pro tento pár použít nepůjde.

Sdílení základu má jednoduchá pravidla

Zjednodušeně jde o to, že se vyměřovací základy obou lidí za sdílené období sečtou a rozdělí na dvě stejné poloviny. Vyměřovací základ je příjem, ze kterého se odvádělo důchodové pojištění a který se později promítá do výpočtu penze.

Když například jeden z manželů za rok dosáhne vyměřovacího základu 600 000 Kč a druhý 200 000 Kč, po sdílení se bude pro daný rok na oba hledět tak, jako by každý měl 400 000 Kč. Neznamená to ale, že by oba automaticky dostali stejný důchod. Výpočet ovlivňuje také délka pojištění, redukční hranice, náhradní doby a další okolnosti.

Sdílet se mají pouze příjmy dosažené v celých kalendářních letech trvání manželství nebo partnerství. Sdílení skončí nejpozději rokem, který předchází roku, v němž je prvnímu z partnerů přiznán starobní důchod. Příjmy z pozdějších let už se společně počítat nebudou.

Bez souhlasu obou to nepůjde

Novinka je dobrovolná. Nestačí tedy, aby o ni požádal jen jeden z manželů. Bude nutný oboustranný souhlas ve formě společného prohlášení, které se doručí orgánu sociálního zabezpečení. Jakmile začne mít prohlášení právní účinky, nepůjde ho zpětně vymazat, ani kdyby si to oba později rozmysleli.

Zrušení bude možné, a to i jednostranně, ale jen do budoucna. Dříve nasdílené roky zůstanou zachované. To je důležité hlavně u párů, kde se vztahy časem zhorší, dojde k rozvodu nebo jeden z partnerů začne považovat dohodu za nevýhodnou.

Možnost se nebude týkat jen manželů. Pravidla počítají také s partnery a registrovanými partnery. Naopak nesezdané páry, které spolu žijí mnoho let ve společné domácnosti, tuto možnost využít nemohou, pokud nemají uzavřený právně uznaný svazek.

Komu může novinka pomoci nejvíc

Největší smysl dává sdílení tam, kde jsou mezi partnery dlouhodobě výrazné rozdíly v příjmech. Typicky půjde o páry, kde jeden pracoval za vyšší mzdu a druhý měl nižší výdělek kvůli péči o děti, kratším úvazkům, práci v hůře placených oborech nebo kvůli tomu, že se více staral o domácnost a blízké.

U párů s podobnými příjmy bude efekt malý nebo žádný. Pokud oba vydělávali po většinu života přibližně stejně, není co vyrovnávat. Naopak u manželství s velmi rozdílnými příjmy může být dopad citelný, zejména pokud svazek trval desítky let.

Zároveň je potřeba počítat s tím, že nejde o přilepšení zdarma. Důchod méně vydělávajícího partnera se může zvýšit, ale penze toho lépe vydělávajícího se zpravidla sníží. Domácnost by proto měla sledovat nejen důchod slabšího partnera, ale i celkový příjem obou lidí v penzi.

Slabší partner si může polepšit o 766 Kč

Příklad z důvodové zprávy k důchodové reformě ukazuje manžele, kteří jsou stejně staří, vzali se ve 24 letech, oba pracovali od dvaceti let a do důchodu odcházejí ve stejném roce. Muž měl po celý život vyšší výdělky. Bez sdílení by jeho celoživotní vyměřovací základ činil 38 881 Kč, zatímco ženě by vyšel 28 933 Kč.

Po sdílení za celé manželství by se mužův vyměřovací základ snížil na 35 013 Kč a jeho důchod by klesl o 664 Kč měsíčně. U ženy by se vyměřovací základ zvýšil na 33 397 Kč a její starobní důchod by vzrostl o 766 Kč měsíčně. Právě takový případ dobře ukazuje princip: partner s nižšími celoživotními příjmy získá vyšší vlastní důchod, zatímco druhý část svého důchodového nároku dobrovolně předá.

U výraznějších rozdílů mohou být dopady ještě větší. Hypotetický výpočet podle pravidel roku 2024 počítal s manželi, kde jeden měl osobní vyměřovací základ 17 300 Kč a druhý 55 700 Kč. Bez společného základu by nižší důchod činil 16 078 Kč. Po zprůměrování příjmů na 36 500 Kč pro oba by vyšel důchod každému na 20 470 Kč. Slabší partner by si tak v modelu polepšil o 4 392 Kč měsíčně. Tento příklad je ale pouze orientační, protože skutečné výpočty od roku 2027 budou záviset na tehdy platné důchodové formuli.

Na co si dát pozor před podpisem

Manželé by neměli podepisovat prohlášení jen podle pocitu, že jde o spravedlivé řešení. Vždy bude záležet na konkrétních výdělcích, délce manželství, věkovém rozdílu i na tom, kdy každý z nich odejde do důchodu. Pokud starší a lépe vydělávající partner začne pobírat snížený důchod o několik let dříve než druhý, může to dočasně snížit příjem celé domácnosti.

Opatrnost je namístě také u lidí s neúplnou evidencí dob pojištění, u OSVČ s nízkými základy nebo u párů, kde jeden z partnerů dlouhodobě nepracoval způsobem zakládajícím účast na důchodovém pojištění. Sdílení se totiž netýká libovolných peněz v domácnosti, ale jen příjmů relevantních pro důchodové pojištění.

Praktický postup bude vhodné řešit s Českou správou sociálního zabezpečení, ideálně ještě před sepsáním žádosti o starobní důchod. Jakmile jeden z manželů žádost podá pozdě, může být na využití této možnosti už pozdě. U důchodů platí, že několik měsíců špatného načasování může rozhodnout o penězích na mnoho dalších let.