Předdůchod má vlastní pravidla: Kdo nemá dostatečně naspořeno, může na něj rovnou zapomenout

Odejít z práce několik let před řádným důchodem nemusí automaticky znamenat předčasnou penzi. Existuje také předdůchod, který má zcela jiná pravidla. Rozhodující nejsou pouze odpracované roky, ale především vlastní úspory. Rozdíl mezi oběma možnostmi může významně ovlivnit příjmy i pozdější starobní důchod.

Názvy jsou podobné, princip ale nikoliv. Předdůchod není dávka vyplácená státem. Člověk v tomto období čerpá vlastní peníze naspořené v doplňkovém penzijním spoření. Naproti tomu předčasný důchod je skutečný starobní důchod přiznaný před dosažením řádného důchodového věku. Rozdíl se následně projeví hlavně v tom, co se stane s budoucí penzí.

Předčasný důchod lze v roce 2026 získat nejvýše tři roky před řádným důchodovým věkem a žadatel potřebuje alespoň 40 let důchodového pojištění. Jeho nevýhodou je trvalé krácení. Standardně jde o 1,5 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 dnů předčasnosti. U lidí, kteří splní podmínku 45 let vybraných dob pojištění, se od roku 2026 používá mírnější sazba 0,75 procenta. Podrobněji jsme rozdíl rozebrali také u nových pravidel krácení předčasného důchodu.

U předdůchodu rozhodují hlavně vlastní úspory

U předdůchodu se neřeší 40 odpracovaných let stejným způsobem jako u předčasné penze. Základem je doplňkové penzijní spoření a dostatečně vysoká naspořená částka. Čerpání lze standardně zahájit nejdříve pět let před stanoveným důchodovým věkem a musí trvat nejméně dva roky. U smluv uzavřených do konce roku 2023 je běžnou podmínkou alespoň pět let spoření, u novějších smluv deset let.

Další hranici představuje měsíční výplata. Ta musí odpovídat nejméně 30 procentům stanovené průměrné mzdy. Pro rok 2026 se jedná přibližně o 14 452 korun měsíčně. Při standardním dvouletém čerpání proto potřebuje člověk přibližně 347 tisíc korun. Čím delší období chce předdůchodem překlenout, tím větší rezervu musí mít. Detailní částky jsme již spočítali v přehledu, kolik je potřeba mít na předdůchod naspořeno.

Předdůchod neznamená, že člověk nesmí pracovat

Právě zde vidíme jednu z největších praktických výhod. Během předdůchodu lze dál pracovat, mít zaměstnání nebo podnikat, aniž by samotné pobírání předdůchodu výdělek omezovalo. To vytváří zajímavou možnost například pro člověka, který už nechce pracovat na plný úvazek, ale zároveň nechce definitivně skončit s výdělečnou činností.

Zároveň za příjemce předdůchodu hradí zdravotní pojištění stát. Doba čerpání se navíc při výpočtu osobního vyměřovacího základu považuje za vyloučenou dobu, takže roky bez příjmů samy o sobě nesnižují průměr předchozích výdělků.

Jedna nevýhoda se často přehlíží

Předdůchod ale není automaticky finančně výhodnější. Pokud během něj člověk nepracuje ani si neplatí dobrovolné důchodové pojištění, samotná doba předdůchodu se nepřidává k získané době důchodového pojištění. Pět let strávených pouze čerpáním vlastních úspor tedy není totéž jako dalších pět odpracovaných let. Právě kontrola evidovaných let důchodového pojištění by proto měla přijít ještě před samotným rozhodnutím.

Z našeho pohledu proto nelze říct, že jedna možnost je obecně lepší. Předdůchod dává největší smysl lidem, kteří mají vytvořenou dostatečnou finanční rezervu a chtějí se vyhnout trvalému krácení státní penze. Kdo vlastní úspory nemá, ale splňuje potřebnou dobu pojištění, může zvažovat předčasný důchod. Nejdříve je však vhodné ověřit skutečný důchodový věk, počet uznaných let a předpokládanou výši penze. Právě kombinace těchto údajů ukáže, která cesta je pro konkrétního člověka finančně rozumnější.