Pozůstalí mohou získat 5000 korun na pohřeb. Příjmy rodiny nerozhodují, nárok ale nemá každý

Stát poskytuje pozůstalým jednorázové pohřebné ve výši 5000 korun. Příjmy rodiny při rozhodování nehrají roli, nárok však nevzniká po každém úmrtí. Peníze mohou získat pouze lidé, kteří vypravili pohřeb v některé ze zákonem vymezených situací.

Za pohřeb blízkého člověka zaplatí rodiny zpravidla mnohem více, než kolik činí státní příspěvek. Přesto může jednorázových pět tisíc korun pomoci alespoň s částí výdajů. Ne každý ale ví, že pohřebné není dávkou, která by automaticky náležela při úmrtí rodiče nebo prarodiče. Rozhodující jsou rodinné poměry zemřelého a také to, kdo pohřeb skutečně vypravil. Úřad práce přitom nezkoumá, zda žadatel vydělává minimální mzdu, nebo má nadprůměrný příjem. Částka i základní podmínky jsou pro všechny oprávněné žadatele stejné.

Na pohřeb rodiče nemusí stát přispět

Pohřebné je určeno především na pohřeb nezaopatřeného dítěte nebo člověka, který byl v době úmrtí rodičem nezaopatřeného dítěte. Zákon pamatuje také na pohřbení mrtvě narozeného dítěte a na některé případy pohřbení plodu po potratu či zdravotně indikovaném přerušení těhotenství. U běžného pohřbu dospělého člověka, který již nezaopatřené děti nemá, nárok zpravidla nevznikne. Nezáleží přitom na tom, zda jeho potomci zaplatili za obřad několik tisíc nebo výrazně vyšší částku.

Pod pojmem nezaopatřené dítě se rozumí také mladý člověk, který za zákonných podmínek studuje. Rodina by proto měla nejprve ověřit, zda tuto podmínku zemřelý nebo jeho dítě splňovali. Pokud například zemře rodič, který po sobě zanechá nezaopatřeného školáka, může o pohřebné požádat osoba, jež jeho pohřeb zajistila. Nemusí jít za všech okolností o nejbližšího dědice.

Důležité je prokázat vypravení pohřbu a splnění ostatních podmínek včetně pravidel týkajících se pobytu na území České republiky. Když podmínky splňuje více lidí, dávka se vyplácí pouze jednou. Zákon ji přiznává tomu, kdo o ni z oprávněných osob požádá jako první. Ani společně uhrazený pohřeb tak neznamená nárok na několik samostatných příspěvků.

Úřad nezkoumá výplatu ani úspory

Výše pohřebného se už řadu let nemění a činí 5000 korun. Žadatel nemusí dokládat příjmy celé domácnosti, majetek ani výši úspor. Musí však doložit okolnosti, ze kterých nárok vyplývá. Podle konkrétní situace půjde například o doklady spojené s pohřbením, úmrtím nebo postavením nezaopatřeného dítěte. Úřad může vyzvat k doplnění chybějících dokumentů, bez nichž nedokáže žádost posoudit. Proto se vyplatí uschovat nejen účet od pohřební služby, ale také další písemnosti, které se k pohřbu vztahují.

O dávku se žádá u Úřadu práce České republiky prostřednictvím příslušného formuláře. Nárok na výplatu zaniká po uplynutí jednoho roku od vzniku nároku na pohřebné, takže vyřizování není vhodné odkládat. Podklady lze připravit ještě v době, kdy rodina řeší ostatní úřední záležitosti po úmrtí. Pokud žadatel žádost podá a některé doklady mu chybí, úřad jej může vyzvat k jejich dodání. Samotné vysoké náklady nebo tíživá finanční situace ale zákonné podmínky nenahradí. Před návštěvou úřadu je proto nejdůležitější ověřit, zda zemřelý spadal do některé z uvedených skupin.