Albert má převzít Tesco v Česku. Miliardový obchod ale neznamená, že prodejny zítra změní jméno

Prodejny Tesca v Česku a na Slovensku mají přejít pod skupinu, která provozuje také Albert. Dohoda oznámená 30. října 2026 zahrnuje celé podnikání v obou zemích, její dokončení však ještě závisí na souhlasu příslušných úřadů. Kupující počítá s uzavřením transakce ve čtvrtém čtvrtletí roku 2027. Pro zákazníky tedy nejde o okamžitý konec obchodů ani o změnu všech pravidel nákupu ze dne na den. Samotný prodej navíc není důkazem, že se Tesco ocitlo před krachem.
Předmětem dohody je více než 360 vlastních supermarketů, hypermarketů a menších prodejen a přes stovku franšízových obchodů v obou státech. Prodávané podnikání zaměstnává přes 14 tisíc lidí a dosahuje ročních tržeb přibližně 3,5 miliardy eur. Součástí převodu mají být také kanceláře a distribuční zázemí. Nejde tudíž pouze o výměnu nápisů nad vstupy, ale o rozsáhlé propojení zásobování, zaměstnanců, nemovitostí a obchodních systémů. Maďarské Tesco do oznámené dohody zahrnuto není.
Za dvěma cenami stojí rozdílné započtení nájmů
V souvislosti s obchodem se objevují částky 1,2 a 1,7 miliardy eur. Neznamená to, že si strany odporují. Nižší hodnota odpovídá ocenění před započtením dopadu nájemních závazků podle příslušných účetních pravidel, vyšší je zahrnuje. Ani jedna částka se nedá jednoduše vydělit počtem prodejen a označit za cenu jednoho obchodu. Kupuje se fungující podnikání s celým souborem aktiv a závazků, nikoli stejně velké samostatné prodejny za jednotnou cenu.
Prodávající vysvětluje rozhodnutí snahou zjednodušit skupinu a soustředit se více na hlavní podnikání v Británii a Irsku. Většinu čistého výnosu z prodeje chce po dokončení vrátit akcionářům prostřednictvím dodatečného odkupu akcií. Česká a slovenská část přitom podle zveřejněných údajů vytvářela většinu upraveného provozního zisku středoevropského regionu. Přesnější je proto mluvit o změně strategie a odchodu ze dvou trhů než bez dalších důkazů tvrdit, že řetězec kvůli ztrátám zkolaboval.
Kupujícím není samostatný český obchod, ale mezinárodní skupina Ahold Delhaize, pod niž značka Albert patří. Z pohledu prodávajícího navíc může mít zisková pobočka větší hodnotu při prodeji než při ponechání ve skupině, pokud se její další rozvoj nehodí do zvolené strategie. Takové rozhodnutí se posuzuje podle budoucích nákladů, dostupného kapitálu a priorit. Kladný provozní výsledek proto nevylučuje prodej a prodej sám zase neprokazuje platební neschopnost.
Podobnou změnou prošly Spar i Delvita
Albert už významné převzetí na českém trhu zažil. V roce 2014 jeho tehdejší mateřská skupina oznámila nákup českého podnikání Sparu za 5,245 miliardy korun. Šlo o 50 prodejen, z toho 36 hypermarketů a 14 supermarketů. Cílem kupujícího bylo rozšíření sítě a posílení tržního postavení. Soutěžní úřad spojení povolil s podmínkami, které zahrnovaly prodej vybraných obchodů ve čtyřech regionech. Nový vlastník tak nemohl bez omezení ponechat všechny prodejny tam, kde by spojení příliš oslabilo konkurenci.
Dalším příkladem byla Delvita, kterou v roce 2007 převzala skupina REWE. Její obchody postupně přecházely zejména pod značku Billa. Následoval nákup českého Plusu, schválený v roce 2008. Také tehdy vznikly podmínky na odprodej konkrétních prodejen, mimo jiné v Jablonci nad Nisou, Trutnově, Holýšově a Semilech. Tyto případy ukazují, že zánik známého názvu nemusí znamenat zánik prodejního místa. Obchod může dál sloužit zákazníkům, pouze pod jiným vlastníkem a s upraveným sortimentem.
Rozhodovat bude i konkurence v jednotlivých městech
Pro kupujícího přináší větší síť možnost společných nákupů, efektivnější dopravy a sdílení technologií. Takové úspory jsou obchodním důvodem spojování řetězců. Pro zákazníka však nelze automaticky slíbit zlevnění. Výsledek závisí také na tom, kolik skutečných konkurentů zůstane v jeho okolí a jak budou obchodníci nastavovat ceny. Dva různě označené supermarkety se stejným vlastníkem nepředstavují stejný konkurenční tlak jako dva nezávislé podniky.
Právě proto ještě musí následovat regulatorní posouzení. Důležitý nemusí být pouze celorepublikový podíl, ale také situace v konkrétních lokalitách. Úřady mohou hodnotit dostupnost alternativ pro zákazníky i případné závazky, kterými by se rizika spojení zmírnila. Historické podmínky u Sparu a Plusu ovšem nejsou předpovědí rozhodnutí o Tescu. Jde o příklady toho, proč podpis kupní dohody ještě nezaručuje uskutečnění obchodu v původně oznámené podobě.
Do dokončení transakce zůstává české a slovenské podnikání součástí Tesca. Podrobnosti o případném přejmenování prodejen, konečné podobě věrnostních programů nebo konkrétním harmonogramu změn nelze zaměňovat za hotové rozhodnutí. Zákazníci mají zatím sledovat provozní informace svých obchodů. Zpráva o akvizici není důvodem předpokládat, že přestávají platit běžné nákupní podmínky nebo že se některá konkrétní prodejna automaticky zavře.
autorský text, redakční průzkum