Brigádníci si od ledna vydělají více bez pojistného. Rozhodovat může jediná koruna

Lidé pracující na dohody budou mít od ledna 2027 vyšší hranice příjmu, při kterých vzniká účast na pojištění. U dohody o provedení práce se rozhodná částka zvedne na 12 500 korun měsíčně, u zaměstnání malého rozsahu na 5 000 korun. Neznamená to ale, že právě tyto částky lze celé získat bez odvodů. Příjem musí zůstat pod rozhodnou hranicí, nikoli se jí rovnat. U běžné dohody o provedení práce tak bude odměna bez účasti na pojištění nejvýše 12 499 korun.

Proti roku 2026 se oba limity posunou o pětistovku. Dosavadní hranice 12 000 korun u dohody o provedení práce a 4 500 korun u zaměstnání malého rozsahu tedy od ledna přestanou být aktuální. Zaměstnavatel posuzuje zúčtovaný měsíční příjem, nikoli pouze částku uvedenou jako základní odměna. Při plánování výdělku je proto potřeba počítat také s případnou mimořádnou odměnou, která může výsledný součet dostat právě na rozhodnou hranici.

Vyšší odměna nemusí znamenat stejný růst čistého příjmu

Pokud příjem u dohody o provedení práce dosáhne 12 500 korun, vznikne účast na pojištění a začne se řešit příslušné pojistné. Neodvádí se pouze z jediné koruny nad hranicí. Proto může i malé zvýšení hrubé odměny přinést citelnou změnu čisté částky. Samotný název brigáda na posouzení nic nemění. Podstatné jsou druh pracovněprávního vztahu, výše příjmu a konkrétní podmínky pojištění, nikoli to, zda jde o přivýdělek studenta nebo zkušeného zaměstnance.

Více dohod o provedení práce u stejného zaměstnavatele nepředstavuje možnost limit libovolně násobit. Příjmy z těchto dohod se pro příslušné posouzení sčítají. Oddělené smlouvy na dvě různé činnosti tedy samy o sobě nevytvoří dva samostatné měsíční limity. Jiná pravidla mohou platit při práci pro různé zaměstnavatele nebo při kombinaci odlišných typů smluv. Je proto vhodné předem rozlišit skutečně samostatné zaměstnavatele od několika provozoven jedné firmy.

Změna daně má důležitou výjimku

Od roku 2027 se změní také způsob zdanění nízkých příjmů ze závislé činnosti u lidí, kteří u daného zaměstnavatele nepodepsali prohlášení poplatníka. Dosavadní srážkovou daň nahradí záloha na daň. U těchto příjmů zůstává sazba 15 procent. Samotná změna způsobu výběru daně tedy neznamená, že by brigádník automaticky odváděl vyšší procento nebo dostával o patnáct procent méně než dosud.

Podstatná je výjimka pro příjmy pod rozhodnou hranicí, kterých se tato změna týká. Jejich výplata od jiného zaměstnavatele sama o sobě nezabrání ročnímu zúčtování daně a nevytvoří automatickou povinnost podat daňové přiznání. Zůstává možnost zahrnout takto zdaněné příjmy do přiznání dobrovolně a příslušnou zálohu započítat. Není proto správné používat na všechny nízké dohody jednoduché pravidlo, že souběh zálohově zdaněných příjmů vždy znamená povinné přiznání. U jiných příjmů a situací se povinnost posuzuje samostatně.

Podepsané prohlášení poplatníka umožňuje uplatňovat odpovídající daňové slevy už během roku. Základní měsíční sleva činí 2 570 korun, její využití však nelze za stejné období libovolně opakovat u několika zaměstnavatelů. U nižší odměny tak může sleva vypočtenou daň pokrýt, zatímco bez prohlášení zaměstnavatel daň srazí. Při srovnávání nabídek brigád proto nestačí znát hrubou hodinovou sazbu. Výslednou částku ovlivní i to, kde člověk slevu již uplatňuje.

Bez odvodů z dohody neznamená bez zdravotního pojištění

Člověk s nízkou dohodou musí současně vědět, kdo za něj řeší zdravotní pojištění. Jinou situaci má student nebo důchodce spadající mezi státní pojištěnce a jinou osoba bez dalšího zaměstnání či jiného pojistného titulu. Nízký výdělek sám o sobě nepředstavuje všeobecnou výjimku z povinnosti být zdravotně pojištěn. Předem je proto vhodné ověřit svou kategorii u zdravotní pojišťovny, zejména pokud dohoda tvoří jediný pravidelný příjem.

Od finanční hranice je třeba oddělit také právo na dovolenou. U dohody může vzniknout, pokud vztah v daném roce nepřetržitě trvá alespoň 28 kalendářních dnů a zaměstnanec pro účely dovolené odpracuje alespoň 80 hodin včetně započitatelných náhradních dob. Tato podmínka se neodvozuje od toho, zda odměna dosáhla limitu pro pojistné. Dlouhodobější brigáda tak může mít nárok na dovolenou, i když měsíční příjem zůstává pod pojistnou hranicí.

Vyšší finanční limit nemění ani základní časové omezení dohody o provedení práce. U jednoho zaměstnavatele lze tímto způsobem standardně odpracovat nejvýše 300 hodin za kalendářní rok, přičemž více takových dohod se pro tento účel sčítá. Změna od ledna tedy rozšiřuje prostor pro měsíční odměnu bez účasti na pojištění, nikoli automaticky počet hodin. Při domlouvání dlouhodobé spolupráce je nutné posoudit obě hranice odděleně, protože splnění jedné nenahrazuje druhou.