Rodiče mohou získat ošetřovné i během víkendu. Mnoho z nich ale netuší, jaké jsou přesné podmínky

Ošetřovné se nevyplácí pouze za pracovní dny. Pokud jsou splněny podmínky nároku, zahrnuje také soboty, neděle a svátky, během kterých trvá potřebná péče. Rodič ale nemůže automaticky požadovat dávku jen za volný víkend, zatímco ve všech pracovních dnech normálně pracuje. Proplacení dnů pracovního klidu se váže i na to, zda mu vznikl nárok alespoň za jeden den, který měl být jeho pracovním dnem.

Rozdíl je patrný například při potřebě péče od pátku do úterý. Jestliže zaměstnanec kvůli nemocnému dítěti zamešká své plánované pracovní dny a po celou dobu jsou splněny podmínky dávky, může se výplata vztahovat na všech pět kalendářních dnů. Sobota a neděle se přitom z podpůrčí doby nevyjímají. Nejde o dodatečný bonus k devíti pracovním dnům, ale o součást období, po které lze ošetřovné běžně pobírat.

Devět dnů se počítá včetně víkendů

Standardní podpůrčí doba činí nejvýše devět kalendářních dnů. U osamělého pojištěnce, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě mladší 16 let s neukončenou povinnou školní docházkou, může dosáhnout šestnácti dnů. Rozšířená varianta se neodvíjí pouze od toho, kdo z rodičů právě zůstal doma. Rozhodující je splnění zákonných podmínek osamělosti a péče, nikoli například dočasná pracovní cesta druhého rodiče.

Pečující osoby se mohou při jedné potřebě ošetřování vystřídat, ovšem pouze jednou. Střídáním nezačne každému běžet nových devět dnů. Celková podpůrčí doba se vztahuje ke konkrétní potřebě péče a pokračuje i při změně osoby, která ji zajišťuje. To je podstatné pro rodiče, kteří si chtějí rozdělit nepřítomnost v zaměstnání. Rozdělení může pomoci organizačně, samo o sobě však neprodlužuje dobu, za kterou dávka náleží.

Záleží na věku dítěte a potřebě péče

Typickým důvodem je nemoc nebo úraz dítěte mladšího deseti let. Ošetřovné ale nemusí automaticky skončit jako možnost podpory desátými narozeninami dítěte. U staršího dítěte nebo jiné osoby záleží na tom, zda zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetřování druhým člověkem a zda jsou splněny další podmínky. Potřebu péče posuzuje lékař. Samotný rodičovský odhad, že by bylo pohodlnější zůstat doma, takové rozhodnutí nenahrazuje.

Dávka může za stanovených podmínek pomoci také při nepředvídaném uzavření zařízení, do kterého malé dítě dochází, nebo když onemocní osoba, která o něj jinak pečuje. Jinou situací jsou předem stanovené školní prázdniny. Ty samy o sobě nárok nezakládají. Pokud však dítě během prázdnin skutečně onemocní a potřebuje odpovídající péči, posuzuje se nemoc, nikoli pouze skutečnost, že má škola zavřeno. Důvod nepřítomnosti rodiče je proto nutné rozlišovat.

Šedesát procent není podíl z čisté výplaty

Ošetřovné činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Ten se zpravidla odvozuje z předchozích pojištěných příjmů za rozhodné období, nikoli z částky, která zaměstnanci naposledy přišla na účet. Při výpočtu se uplatňují redukční hranice a příslušná pravidla pro započtení příjmu. Není tedy správné vzít čistou měsíční mzdu, vydělit ji počtem pracovních dnů a očekávat z výsledku automaticky šedesát procent za každý den péče.

Samotná pracovní smlouva nebo označení přivýdělku přitom nemusí odpovědět na otázku, zda nárok vznikne. Podstatná je účast na nemocenském pojištění a splnění dalších podmínek. Také práce na dohodu může při pojištěném zaměstnání nárok umožnit; nepojištěný příjem ale sám o sobě potřebné krytí nevytváří. U samostatně výdělečných osob se navíc sleduje účast na dobrovolném nemocenském pojištění po požadovanou dobu. Nárok proto nelze odvodit jen z toho, že člověk odvádí jiné daně nebo pojistné.

Lékař musí vystavit správné potvrzení

Lékař dnes rozhodnutí o potřebě ošetřování odesílá elektronicky a pečující dostává identifikátor. Ten musí prokazatelným způsobem předat zaměstnavateli a oznámit mu důvod nepřítomnosti. Elektronické vystavení rozhodnutí samo o sobě neznamená, že zaměstnavatel zná všechny okolnosti a má kompletní podklady. Po skončení péče se doplňují potřebné údaje včetně skutečných dnů ošetřování. Včasné předání pomáhá předejít prodlení při zpracování a výplatě dávky.

U směnného provozu navíc nemusí být pracovním dnem pondělí až pátek. Pro někoho je plánovanou směnou sobota, zatímco ve středu má volno. Právě proto zákon podmiňuje úhradu dnů pracovního klidu také konkrétním pracovním rozvrhem zaměstnance. Obecné rozdělení kalendáře na všední dny a víkend nemůže samo nahradit posouzení skutečně zameškané práce.

Ošetřovné není náhradou mzdy vyplácenou zaměstnavatelem v běžném výplatním termínu. Vyřizuje se jako dávka nemocenského pojištění a lhůta pro výplatu se odvíjí od doručení úplných podkladů. Rodič by proto neměl zaměňovat datum návštěvy lékaře s okamžikem, kdy je žádost kompletní. Při kontrole vyplacené částky je pak potřeba porovnat uznané kalendářní dny péče, nikoli pouze směny, které kvůli nemoci dítěte zameškal.