Dítě onemocnělo a rodič musí zůstat doma. Dvě pravidla, která by si rodiče měli ohlídat, aby dostali peníze

Nemoc dítěte může rodiče ze dne na den vyřadit z práce. Ošetřovné ale není určeno pouze pro případy horečky, angíny nebo úrazu. Nárok může vzniknout také při karanténě, nečekaném uzavření školy či školky nebo tehdy, když osoba, která se o malé dítě běžně stará, sama onemocní. Dávka činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu a standardně ji lze čerpat nejvýše devět kalendářních dnů.

Ošetřovné patří mezi dávky nemocenského pojištění a základní podmínkou jeho přiznání je právě účast na tomto pojištění. U běžného pracovního poměru vzniká zaměstnanci nemocenské pojištění zpravidla automaticky, u jiných forem práce záleží na splnění zákonných podmínek. Od roku 2025 mohou ošetřovné čerpat také osoby samostatně výdělečně činné, pokud si dobrovolně platí nemocenské pojištění.

U OSVČ se zpravidla vyžaduje, aby jejich účast na pojištění trvala nejméně tři měsíce bezprostředně před vznikem potřeby péče. Během čerpání dávky zároveň nesmějí osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, kvůli níž jim nárok vznikl. Samotná skutečnost, že rodič zůstane s nemocným dítětem doma, tedy ještě automaticky neznamená, že mu bude dávka vyplacena.

Dávka není 60 procent běžné mzdy

U dítěte mladšího deseti let může potřebu ošetřování při nemoci nebo úrazu potvrdit jeho ošetřující lékař. Ošetřovné ale není omezeno pouze na děti do deseti let. Pokud je dítě starší, může nárok vzniknout také, jestliže jeho zdravotní stav kvůli nemoci nebo úrazu nezbytně vyžaduje péči jiné osoby. Zákon umožňuje čerpat dávku rovněž při ošetřování dalších nemocných členů rodiny nebo domácnosti. U některých blízkých příbuzných se přitom nevyžaduje společná domácnost, což se týká například příbuzných v přímé linii nebo sourozenců. Ošetřovné tak za splnění ostatních podmínek nemusí čerpat výhradně rodič dítěte, ale například také nemocensky pojištěný prarodič.

Výše ošetřovného činí od prvního kalendářního dne 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Neznamená to tedy, že rodič automaticky dostane 60 procent své obvyklé čisté nebo hrubé mzdy. Pro výpočet se u zaměstnance zpravidla vychází z příjmů za 12 kalendářních měsíců před měsícem, ve kterém potřeba péče vznikla. Z takto zjištěného denního vyměřovacího základu se následně podle zákonných redukčních hranic vypočítá částka rozhodná pro dávku. Ošetřovné náleží za kalendářní dny, tedy také za soboty, neděle a svátky, pokud v těchto dnech potřeba ošetřování trvá. Peníze nehradí zaměstnavatel ze své mzdy, dávku vyplácí příslušná správa sociálního zabezpečení.

Rodiče mají společných devět dnů

Vyřizování je od roku 2025 převážně elektronické. Lékař vystaví rozhodnutí o potřebě ošetřování a odešle údaje správě sociálního zabezpečení elektronicky. Pojištěnec získá identifikátor, který oznámí zaměstnavateli spolu s informací, že kvůli péči nemůže nastoupit do práce. Stav zpracování dávky je možné sledovat prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Správa sociálního zabezpečení vyplácí dávku po obdržení potřebných podkladů, přičemž zákonná lhůta může dosáhnout až jednoho měsíce od jejich řádného doručení. Termín připsání ošetřovného se proto nemusí shodovat s běžným výplatním dnem zaměstnance.

Běžná podpůrčí doba ošetřovného činí nejvýše devět kalendářních dnů. Delší dobu mají osamělí zaměstnanci, kteří pečují alespoň o jedno dítě mladší 16 let, jež ještě neukončilo povinnou školní docházku. V jejich případě může výplata pokračovat maximálně 16 kalendářních dnů. Dvě oprávněné osoby se během jedné potřeby ošetřování mohou jednou vystřídat, takže část doby může s dítětem strávit například matka a zbytek otec. Střídáním ovšem nezačne běžet nová devítidenní nebo šestnáctidenní lhůta. Jde stále o jednu společnou podpůrčí dobu vztahující se ke stejné potřebě péče.

Ošetřovné může vzniknout i u zdravého dítěte

Nemoc dítěte není jediným důvodem pro přiznání dávky. Rodič může zůstat doma také se zdravým dítětem mladším deseti let, pokud škola, školka nebo jiné zařízení, které dítě běžně navštěvuje, neočekávaně zavře například kvůli havárii, epidemii nebo jiné nepředvídané události. Nárok může vzniknout také tehdy, pokud dítěti byla nařízena karanténa.

Zákon počítá rovněž se situací, kdy osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocní, utrpí úraz, porodí nebo z jiného zákonem stanoveného důvodu péči zajistit nemůže. Jiný režim platí u předem plánovaných školních prázdnin nebo běžného předem oznámeného uzavření zařízení, protože nejde o nepředvídanou událost. Pouhá potřeba zajistit hlídání během prázdnin proto sama o sobě nárok na ošetřovné nezakládá.

Návštěva lékaře se řeší jinak

Jednorázový doprovod dítěte k pediatrovi, specialistovi nebo na jiné vyšetření není automaticky důvodem pro čerpání ošetřovného. Zaměstnanec může místo toho využít pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Poskytuje se jednomu rodinnému příslušníkovi na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na jeden den, pokud byl doprovod nezbytný a vyšetření nebo ošetření nebylo možné uskutečnit mimo pracovní dobu.

U doprovodu dítěte může za splnění podmínek náležet také náhrada mzdy nebo platu. Situace se změní ve chvíli, kdy lékař zjistí, že dítě potřebuje domácí ošetřování po delší dobu. Pak může rozhodnout o vzniku potřeby ošetřování a rodič může při splnění zákonných podmínek začít čerpat ošetřovné.