Srovnali jsme mzdy prodavaček v obchodních řetězcích. Některé berou sotva 22 tisíc korun měsíčně
V regálech a u pokladen nejsou všechny práce stejné. Zatímco u některých řetězců se lidé pohybují těsně nad minimem, jinde se mzdy a volno šplhají na úroveň, o které si jiné profese mohou nechat jen zdát.
Když se podíváte na platy v největších obchodních sítích, rychle vyjde najevo, kdo hraje první ligu. Na špičce žebříčku se drží německý diskont Lidl, kde prodavač nebo pokladní nastupuje při plném úvazku na hrubou mzdu 35 300 korun měsíčně. Po třech letech ve firmě se tato částka posune na 38 600 korun, aniž by v ní byly započítané příplatky za víkend ani další odměny.
Pro řadu lidí jde o částky, které by od práce v obchodě možná nečekali. Sílu těchto čísel ještě víc vynikne, když je postavíte vedle zákonného minima. Minimální mzda v Česku činí od ledna 2026 necelých 22 400 korun hrubého, takže zkušená prodavačka v Lidlu si může přijít téměř na dvojnásobek toho, co zaručuje stát. Rozdíl v měsíční výplatě tak není jen pár stokorun, ale celý jeden druhý plat navíc.
Mzda, za kterou se nevyplatí pracovat
Jenže mzda není jediný údaj, podle kterého lidé vybírají, za jakou pokladnu si stoupnou. Lidl se na tuzemském trhu zapsal i tím, že zavedl paušálních 30 dní dovolené pro všechny zaměstnance, a to hned od nástupu. Není nutné čekat roky, než člověk dosáhne na pátý týden volna. Pokud máte rodinu a řešíte, jak sladit směny s prázdninami a nemocemi dětí, je taková výhoda hodně silný argument.
Podobný počet dní volna nabízí i Kaufland, ale cesta k nim je podstatně delší. Na plných 30 dní dovolené dosáhnou jen ti, kteří v řetězci odpracují přibližně deset let. Ve většině dalších potravinářských prodejen zůstává standardem 25 dní dovolené ročně, takže kdo chce mít volno navíc, musí se často spokojit s nižším nástupem nebo horší mzdou.
Právě kombinace výplaty a volna tak rozhoduje, kam lidé svůj životopis pošlou. Své lidem se snaží vyjít vstříc také Albert. Ten zaměstnancům na prodejnách v minulém roce přidal na výplatní pásce 6 procent, a za poslední dva roky se jejich mzdy zvýšily dohromady o 16 procent, což podle dostupných dat překonalo inflaci za stejné období.
Samotnou nástupní mzdu firma veřejně neuvádí, ale podle pracovních inzerátů se pohybuje zhruba kolem 33 000 korun hrubého, přičemž Praha a velká města tradičně táhnou částky výš než menší obce.
Ani Penny a Kaufland nenechávají platy stát. Oba řetězce dlouhodobě deklarují pravidelné navyšování a zároveň plánují další přidávání od března 2026, kdy jim startuje nový obchodní rok. Lidé tak můžou počítat s tím, že mzda nebude několik let zůstávat na jednom místě, což je při rostoucích cenách zásadní.
Některé obchody získávají prestižní ocenění
Zajímavým signálem pro uchazeče je i to, že čtyři největší obchodní řetězce v Česku získaly prestižní certifikát Top Employer. Mezi oceněnými jsou Lidl, Kaufland, Penny i Albert, které nezávislá organizace hodnotí z hlediska pracovních podmínek, benefitů a celkové péče o zaměstnance. Nejde jen o logo na plakátu u vchodu, ale o potvrzení, že firma splňuje nadstandardní kritéria v oblasti lidských zdrojů.
Odborníci z institutu, který certifikát uděluje, prověřují desítky oblastí od pracovního prostředí přes možnosti kariérního růstu až po firemní kulturu. Uchazeč o práci tak dostává aspoň základní jistotu, že nejde o zaměstnání, kde bude brát pár korun a zároveň bojovat s nedůstojnými podmínkami.
Rozdíly mezi jednotlivými řetězci pořád existují, ať už jde o přesnou výši mzdy, tempo přidávání nebo podobu benefitů. Na některých místech si totiž prodavačky vydělají sotva 22 tisíc korun, ačkoliv pracují na plný úvazek. Jedná se především o menší obchody nebo soukromé butiky.
Společný směr je ale zřejmý. Všichni velcí hráči na trhu si uvědomují, že bez spokojených zaměstnanců se dobrá obsluha zákazníků prostě neudělá, a promítají to do stoupajících mezd i širší nabídky výhod. Pokud tedy přemýšlíte, v jakém obchodě si obléknout firemní tričko, vyplatí se sledovat nejen čísla na nástupní mzdě, ale i to, co všechno za nimi stojí.