Mnoho Čechů stále pobírá nadprůměrný důchod. Ostatní jen tiše závidí částku, kterou nikdy nedostanou

Důchodové výplaty od 60 tisíc korun měsíčně patří v Česku k naprostým výjimkám. Ke konci roku 2025 se v těchto pásmech nacházelo 345 příjemců. Číslo však nezahrnuje pouze samostatné starobní penze. Statistika počítá také případy, kdy člověk dostává starobní důchod společně s vdovským nebo vdoveckým, a sleduje jejich součet. Bez tohoto upřesnění může vzniknout mylný dojem, že všichni uvedení senioři získali přes 60 tisíc jen za vlastní pracovní kariéru.

V pásmu od 60 000 do 69 999 korun bylo k 31. prosinci 2025 evidováno 243 příjemců, dalších 102 mělo výplatu nejméně 70 tisíc korun. Celkem statistika zahrnovala přibližně 2,35 milionu příjemců starobních důchodů včetně souběhů. Nejvyšší uvedený důchod ležel v pásmu 240 až 249 tisíc korun. Tento mimořádný údaj ovšem neprozrazuje totožnost příjemce, jeho povolání ani individuální okolnosti přiznání. Z tabulky nelze vyčíst konkrétní životní příběh.

Běžná penze se pohybuje úplně jinde

Průměrná výše samostatného starobního důchodu činila na konci roku 2025 přibližně 21 094 korun. U důchodů vyplácených v souběhu byl průměr vyšší, zhruba 23 447 korun. I tato dvě čísla ukazují, proč je nutné rozlišovat jednotlivé skupiny. Připojení pozůstalostního důchodu může celkovou výplatu zvýšit, ale neznamená přiznání druhé plné penze ve stejné výši. Souběh má vlastní zákonná pravidla a nelze jej zaměňovat za jednoduché sečtení dvou samostatných důchodů.

Rozdíl mezi průměrem a nejvyššími částkami není důkazem, že stačí několik let pobírat mimořádnou mzdu a vznikne nárok na podobnou penzi. Český systém posuzuje širší průběh pojištění. Důležitá je délka získané doby, výdělky v rozhodném období, datum přiznání a pravidla platná pro konkrétní výpočet. Již přiznané důchody se navíc v dalších letech mění valorizacemi. Srovnání dvou lidí bez těchto údajů může být velmi nepřesné.

Vysoké výdělky se nezapočítávají celé

Starobní důchod má základní a procentní výměru. Základní část je při standardním plném českém důchodu stejná bez ohledu na předchozí výši mzdy. Rozdíly vznikají především v procentní výměře, ale ani do ní se vysoké příjmy nepromítají bez omezení. Výdělky z minulých let se přepočítávají a následně redukují podle zákonných hranic. Člověk s dvojnásobnou mzdou proto nemá automaticky dvojnásobný důchod a mimořádně vysoká poslední výplata sama o sobě celou kariéru nepřepíše.

U výdělečné činnosti se zohledňuje příjem rozhodný pro pojištění. Peníze z jiných zdrojů, které do tohoto systému nevstupují, nemusejí budoucí důchod zvyšovat vůbec. Podobně nelze zaměňovat obrat podnikatele s jeho vyměřovacím základem. Pro představu o vlastní penzi má proto větší význam kontrola osobních údajů v evidenci než srovnání s majetkem známých lidí. Velký dům, úspěšná firma nebo veřejná známost nejsou parametry důchodového výpočtu.

Výsledek může ovlivnit i práce po vzniku nároku, při které člověk důchod ještě nepobírá. Odklad přiznání se však nedá hodnotit pouze podle budoucí vyšší měsíční částky. Během čekání člověk nečerpá penzi, na kterou by za jiných podmínek mohl mít nárok. Případné zvýšení je proto potřeba poměřit s nevyplacenými splátkami a vlastní situací. Není to univerzální cesta, která by každému zajistila důchod z nejvyšších statistických pásem.

Minimum v roce 2027 znovu vzroste

Na opačném konci systému stojí minimální starobní důchod. V roce 2026 činí standardní plné minimum 9 800 korun, tvořené základní výměrou 4 900 korun a stejnou minimální procentní výměrou. Pro rok 2027 jsou obě složky stanoveny na 5 170 korun, dohromady tedy na 10 340 korun. Jde o minimum pro příslušný druh důchodu, nikoli o částku automaticky náležející každému, kdo dosáhl seniorského věku. Nejprve musí být splněny podmínky nároku.

Zvláštní pozornost vyžadují dílčí důchody při práci v zahraničí. Česká část může odpovídat jen části získané pojistné historie a její výši nelze bez znalosti zahraničních nároků mechanicky srovnávat s plným domácím minimem. Rozdílná minima platí také pro některé invalidní a pozůstalostní důchody. Samotná nižší částka na jednom výpisu proto ještě není dostatečným podkladem k závěru, že je důchod vypočten chybně.

Statistika nejvyšších penzí popisuje stav k určitému datu, nikoli současný návod na jejich získání. Číslo 345 se vztahuje ke konci roku 2025 a zahrnuje i souběhy s pozůstalostním důchodem. Pro budoucího penzistu jsou podstatnější doložené roky pojištění, správně evidované příjmy a podmínky platné v roce jeho odchodu. Právě správnost těchto údajů může včas zkontrolovat, zatímco samotný pohled na rekordní penzi mu o vlastním nároku mnoho neřekne.