Ženy v Česku berou výrazně méně než muži. Pokud pracujete na těchto pozicích, nikdy nebudete mít dobrý plat

Rozdíl v odměňování žen a mužů v Česku zůstal výrazný i v roce 2025. Nová analýza ukazuje, že ženy berou v průměru o 25,4 % méně než muži, přičemž největší propasti přetrvávají v některých klíčových oborech i na vyšších pracovních pozicích. Data zároveň naznačují, že problém není omezený jen na vybrané firmy nebo regiony.

Při příležitosti Mezinárodního dne žen zveřejnil portál Platy.cz novou analýzu, která mapuje rozdíly v odměňování žen a mužů za rok 2025. Výsledky ukazují, že mzdová nerovnost v Česku zůstává vysoká. Zatímco muži podle těchto dat v loňském roce pobírali v průměru 65 866 Kč měsíčně, ženy dosáhly průměrně na 49 122 Kč. Celkový rozdíl tak činí 25,4 %.

Přestože se v některých odvětvích situace od roku 2020 mírně posunula k lepšímu, v řadě důležitých oblastí zůstává rozdíl velmi výrazný. Platí to například pro zdravotnictví a sociální péči, kde rozdíl nadále přesahuje třetinu. Právě to ukazuje, že nejde jen o okrajový problém několika profesí, ale o dlouhodobý rys českého pracovního trhu.

Rozdílné platy podle pohlaví

Česká republika navíc podle aktuálních evropských srovnání dál patří mezi země, kde jsou rozdíly mezi výdělky žen a mužů nadprůměrně vysoké. Data Eurostatu řadí Česko mezi státy s nejvyšší hodnotou tohoto ukazatele v rámci Evropské unie. Také Evropský institut pro rovnost žen a mužů podle dlouhodobých přehledů upozorňuje na slabší výsledky České republiky v oblasti práce a financí.

Analýza Platy.cz přitom vychází ze srovnání průměrných odměn všech žen a mužů v databázi portálu. Produktový manažer portálu Platy.cz Miroslav Dravecký vysvětlil, že údaj 25,4 % nevypovídá jen o samotném nastavení mezd ve firmách. Podle něj se do něj promítá i struktura českého trhu práce, kde ženy a muži často působí v odlišných oborech a na různých pozicích s jinou mzdovou úrovní.

Zároveň připomněl, že významnou roli hraje i průběh kariéry, tedy například přístup k vedoucím funkcím, výše pohyblivých složek mzdy nebo schopnost vyjednávat o odměně. Právě proto je podle něj nutné sledovat nejen celkový průměr, ale také konkrétní obory a pracovní role.

Podstatnou roli totiž nehraje jen to, kolik ženy a muži dostávají ve stejném odvětví, ale i skutečnost, že ženy častěji pracují v hůře placených oblastech. Muži jsou naopak výrazněji zastoupeni tam, kde jsou mzdy obecně vyšší. Ani to však samo o sobě nevysvětluje celý obraz. Rozdíly se totiž výrazně ukazují i v některých oborech, kde převažují právě ženy. Typickým příkladem jsou zdravotnictví a sociální péče nebo oblast ekonomiky, financí a účetnictví.

Na vrcholových pozicí je rozdíl znatelný

Další pohled nabízí rozdělení podle úrovně pracovní pozice. Data ukazují, že s rostoucí senioritou obvykle roste i rozdíl v odměňování. U top manažerů dosahuje 24,6 %, u kvalifikovaných zaměstnanců netechnického zaměření 22,3 % a u kvalifikovaných technických zaměstnanců 21,3 %.

Nižší rozdíl naopak vychází u administrativních pracovníků, kde činí 11,5 %. Co z toho plyne? Čím výše se člověk v hierarchii dostává, tím silněji se nerovnost často projevuje. Rozdíly podle analýzy nelze spojovat jen s jedním typem zaměstnavatele. Objevují se u velkých firem i u menších společností.

Nejvyšší hodnota vyšla u podniků s 1 000 a více zaměstnanci, kde dosahuje 25,5 %. Vysoké rozdíly ale vykazují také firmy s 20 až 49 zaměstnanci, kde činí 24,0 %, a společnosti s 250 až 999 zaměstnanci, kde jde o 23,2 %. I zde je přitom třeba připomenout, že jde o celkové srovnání bez zohlednění toho, zda ženy a muži vykonávají stejnou práci nebo zastávají stejnou pozici.

Výrazné rozdíly jsou patrné také při pohledu na jednotlivé kraje. Nejvyšší hodnoty vykázal Jihočeský kraj s 28,6 % a Jihomoravský kraj s 28,3 %. Následuje Středočeský kraj s 26,8 %, dále Moravskoslezský kraj a Praha, shodně s hodnotou 26,4 %. Na opačném konci žebříčku stojí Karlovarský kraj s 21,4 %, Liberecký kraj s 22,8 % a Královéhradecký kraj s 22,9 %.

Odvětví, kde pracujeme, hraje svou roli

Ještě přesnější obrázek přináší srovnání konkrétních profesí. K výraznějším případům patří provozní manažer ve vrcholovém managementu, kde rozdíl dosahuje 29,2 %. Výrazná nerovnost se objevuje také u pozice kuchaře v cestovním ruchu, gastronomii a hotelnictví, a to ve výši 27,5 %, nebo u funkce vedoucího prodejny či provozu v obchodě, kde jde o 25,6 %.

Naopak mezi pozice s nižším rozdílem patří logistik s 5,7 % a učitel základní školy s 5,0 %. Ve většině sledovaných profesí přetrvává rozdíl v neprospěch žen. Výjimku představuje pouze učitel střední školy, kde ženy podle dat portálu pobírají v průměru o necelá 2 % vyšší mzdu než muži. I tato výjimka ale spíš potvrzuje, že situace se liší podle konkrétní pozice a nelze ji zjednodušit na jedno univerzální vysvětlení.

Pozornost budí také evropské srovnání hodinových výdělků. Podle předběžných údajů Eurostatu činil v Česku v roce 2024 rozdíl v průměrných hrubých hodinových výdělcích 18,5 %, zatímco v roce 2023 šlo o 18,0 %. Místo zlepšení tedy přišlo další zhoršení a Česká republika se dál drží mezi státy Evropské unie s nejvyšší nerovností v odměňování žen a mužů.

Do celé debaty navíc vstupují nová evropská pravidla zaměřená na transparentnost odměňování. Ta mají přispět k omezení neodůvodněných rozdílů u srovnatelných pozic. Rozhodující teď bude, jak se evropská směrnice promítne do české legislativy a jak ji následně přijmou samotní zaměstnavatelé.