Senioři v některých krajích platí za život o 4 000 korun méně než jinde. Většina důchodců zbytečně přeplácí
Redakce ByznysTrendy.cz uskutečnila srovnání českých krajů, které ukazuje, že pro seniory nerozhoduje jen výše důchodu, ale hlavně ceny bydlení, dopravy a služeb. Největší tlak na rozpočet bývá v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, zatímco levnější bydlení mívají některé regiony na severu a severovýchodě země.
Pro většinu seniorů ale při srovnání krajů rozhoduje hlavně cena bydlení, a právě tam se rozdíly mezi regiony ukazují nejvíc. Z dostupných dat vychází, že finančně nejnáročnější bývá život v Praze a často také ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Naopak příznivější poměr mezi běžnými výdaji a příjmy seniorů mohou nabídnout kraje, kde je levnější nájem a nižší tlak na ceny služeb.
Při hodnocení toho, kde se seniorům žije nejlépe, nestačí sledovat jen průměrný důchod. Důležité je, kolik z penze spolknou nájem, energie, potraviny, doprava a zdravotní či pečovatelské služby. Právě bydlení bývá u starších lidí největší položkou, zvlášť pokud žijí sami v nájmu nebo po smrti partnera zůstali v bytě s jedním příjmem.
Nejdražší bývá Praha, tlak je i kolem velkých měst
Od ledna 2026 se průměrný starobní důchod v Česku zvýšil na 21 839 korun měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvedlo, že lednová valorizace přidala v průměru 668 korun. To je důležitý orientační údaj pro srovnání, protože ukazuje, s jakým příjmem velká část penzistů hospodaří. Jenže průměr neznamená realitu každého seniora. Mnoho lidí má penzi nižší a právě u nich regionální rozdíly bolí nejvíc.
Největší rozpočtový tlak dlouhodobě vychází z Prahy. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své zprávě o dostupnosti bydlení uvádí, že právě v Praze dosahují náklady na nájem až zhruba třetiny příjmů domácnosti. U seniora, který žije sám a pobírá důchod kolem republikového průměru, to může znamenat velmi napjatý měsíční rozpočet ještě před zaplacením energií, léků a běžných nákupů.
Například senior s penzí 21 839 korun, který by za nájem a služby dal 11 až 13 tisíc korun, se rychle dostane do situace, kdy mu na jídlo, dopravu, telefon, drogerii a zdravotní výdaje zbude jen omezená částka. A to je model, který se v dražších regionech vůbec nevymyká realitě.
Vedle Prahy se mezi finančně náročnější regiony pravidelně řadí také Středočeský kraj a Jihomoravský kraj, zejména kvůli cenám bydlení v zázemí velkých měst a v Brně. Tlak ale nemusí být vidět jen v samotném nájmu. Dražší bývají i některé služby, stravování nebo pomoc v domácnosti. Pro seniora, který už potřebuje častější asistenci nebo pravidelné dojíždění k lékaři, se rozdíl mezi kraji ještě zvětšuje.
Levnější kraj automaticky neznamená lepší život
Na druhé straně stojí kraje, kde bývá bydlení levnější. To může být výhoda třeba v Ústeckém, Moravskoslezském nebo částech Karlovarského kraje. Jenže samotná nízká cena bytu ještě neznamená, že se tam seniorům žije nejlépe. Je potřeba započítat i dostupnost lékařů, obchodů, veřejné dopravy a sociálních služeb.
Pro aktivního důchodce, který jezdí autem, zvládá si vše zařídit sám a bydlí ve vlastním, může být levnější region velmi příjemný. Pro osamělého seniora bez auta ale může být problém, pokud musí za specialistou cestovat desítky kilometrů nebo pokud v místě chybí terénní pečovatelská služba. V takovém případě se nižší nájem snadno vymaže jinými výdaji a horším komfortem.
Data ministerstva pro místní rozvoj potvrzují, že rozdíly mezi regiony jsou u nájemního bydlení výrazné. Průměrná česká domácnost podle resortu vydává na nájem asi 26 procent ročního příjmu, ale mezi kraji jsou velké rozdíly. Praha je na špici, zatímco v menších obcích mohou být náklady výrazně nižší. Pro seniory je to zásadní, protože jejich příjmy obvykle nerostou tak pružně jako mzdy ekonomicky aktivních lidí.
Zpráva MMR zároveň upozorňuje, že nadměrné výdaje na bydlení se týkají stále větší části důchodců. Ještě v roce 2021 měl podle ministerstva nadměrné náklady na bydlení zhruba každý desátý senior, aktuálně už téměř každý pátý. To je velmi silný signál, že otázka místa bydliště je pro penzisty čím dál důležitější.
Kde tedy senior vyjde s penzí snáz
Pokud jde čistě o měsíční rozpočet, nejlépe bývají na tom senioři, kteří splní dvě podmínky. Bydlí ve vlastním nebo v levném dlouhodobém nájmu a zároveň žijí v kraji s dostupnými službami a dopravou. Prakticky to znamená, že dobře mohou vycházet menší města a obce v krajích, kde nejsou extrémní ceny bydlení, ale zároveň tam funguje základní občanská vybavenost.
Naopak nejhůř bývá seniorům, kteří žijí sami v tržním nájmu v Praze, Brně a jejich širším okolí. Tam se i průměrný důchod může rozpadnout velmi rychle. Kdo má penzi pod průměrem a nemá vlastní byt, bývá často odkázán na příspěvek na bydlení nebo na pomoc rodiny.
Právě u seniorů v nájmu je důležité nezapomínat na příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí připomíná, že nárok může vzniknout tehdy, když 30 procent příjmů domácnosti nestačí na náklady na bydlení a zároveň je tato částka nižší než stanovené normativní náklady. Jednoduše řečeno, stát může část výdajů dorovnat, pokud jsou náklady vzhledem k příjmu příliš vysoké.
Typická situace vypadá takto. Seniorka žije sama v nájemním bytě, má důchod 18 tisíc korun a za bydlení platí 11 tisíc. Třicet procent jejího příjmu je 5 400 korun. Pokud splní i další podmínky, může na dávku dosáhnout. Právě v dražších krajích jde často o rozhodující pomoc, bez které by rozpočet nevycházel.