Od ledna se zaměstnancům zvednou výdělky: Juchelka prozradil, kdo dostane největší přidáno

Plánované zrušení televizních a rozhlasových poplatků se komplikuje. Vláda původně počítala s tím, že domácnosti přestanou platit od ledna 2027, legislativní proces se ale výrazně zpozdil. Ministryně financí Alena Schillerová už proto nechce potvrdit, že se původní termín podaří dodržet.

Současný systém platových tabulek ve veřejné sféře se dlouhodobě potýká s problémem, který se nejvýrazněji projevuje u zaměstnanců zařazených do nejnižší tarifní stupnice. Patří mezi ně například nepedagogičtí pracovníci ve školách, zaměstnanci kulturních institucí, technické profese, část úředníků nebo pracovníci zajišťující provoz veřejných institucí. U některých pozic se tarifní část platu dostala pod hranici minimální mzdy a zaměstnavatel musí výsledný příjem dorovnávat. Peníze určené například na osobní ohodnocení tak v praxi často neslouží jako odměna za kvalitní práci, ale pouze k tomu, aby zaměstnanec vůbec dosáhl na zákonem stanovené minimum.

Právě tento systém chce vláda od příštího roku změnit. Nejnižší tarif by měl nově vždy začínat minimálně na úrovni aktuální minimální mzdy. Pokud by se minimální mzda v dalších letech zvyšovala, současně by se měla posouvat také spodní hranice platových tabulek. Výsledkem by měl být systém, který nebude nutné opakovaně napravovat mimořádným navyšováním nebo dorovnáváním jednotlivých tarifů. Návrh navíc počítá s tím, že ani další částky v platových tabulkách nemají klesnout pod úroveň odpovídající zaručenému platu.

Minimální mzda může vzrůst na 24 900 korun

Pro zaměstnance na nejnižších příjmových úrovních bude proto důležitá také výše minimální mzdy v roce 2027. Pro příští rok se nyní počítá s částkou 24 900 korun měsíčně. V roce 2026 činí minimální mzda 22 400 korun, rozdíl by tedy představoval 2 500 korun za měsíc. Právě částka 24 900 korun se objevuje také v návrhu nových platových tabulek jako jejich budoucí spodní hranice. Definitivní výše minimální mzdy pro rok 2027 však musí být stanovena podle zákonného mechanismu, takže v tuto chvíli je nutné pracovat s připravovanou částkou, nikoliv s definitivně uzavřeným číslem.

Neznamená to zároveň, že by každý zaměstnanec veřejné sféry dostal od ledna automaticky o 2 500 korun navíc. Dopad reformy bude záležet především na tom, ve které platové třídě a stupni je konkrétní pracovník zařazen a jak vysoký tarif pobírá už nyní. Nejvýraznější rozdíl by proto měli pocítit lidé, jejichž tarif se dnes pohybuje velmi nízko a musí být do zákonného minima dorovnáván dalšími složkami platu.

Dvanáct platových stupňů má nahradit osm

Změna se nemá týkat pouze samotných částek. Vláda chce výrazně zjednodušit také systém, podle něhož se zaměstnanci posouvají podle délky praxe. V současnosti existuje dvanáct platových stupňů a zaměstnanec se mezi nimi posouvá v různě dlouhých intervalech. Nejvyšší stupeň začíná po více než 32 letech započitatelné praxe. Po dosažení této hranice už další odpracované roky samy o sobě vyšší tarif nepřinášejí.

Nový model by měl být jednodušší. Místo dvanácti stupňů by existovalo osm a zaměstnanec by se posouval do dalšího pravidelně po pěti letech praxe. Nově by se měl systém více zaměřit také na pracovníky s velmi dlouhou kariérou ve veřejném sektoru. Poslední stupeň by měl být určen lidem s praxí delší než 35 let. Vláda tím chce odstranit stav, kdy se další dlouhé roky zkušeností už v základním tarifu prakticky neprojevují.

Současně se má upravit také rozdíl mezi jednotlivými platovými třídami, které zohledňují zejména náročnost, odpovědnost a potřebnou odbornost konkrétní práce. Rozdíl mezi tarify jednotlivých tříd by měl činit nejméně čtyři procenta. Výjimku mají představovat pedagogičtí a akademičtí pracovníci, u nichž funguje odměňování podle odlišných pravidel.

Vyšší tarif ale automaticky nedostane každý

Přestože jde o rozsáhlou změnu, zaměstnanci by neměli očekávat, že všem od ledna skokově vzroste výplata. Ministerstvo práce připouští, že některým pracovníkům se po převedení do nového systému tarif vůbec zvýšit nemusí. Záležet bude na jejich současném zařazení a na konečné podobě tabulek. Záměrem vlády je především napravit největší rozdíly na spodní hranici systému a současně nastavit pravidla tak, aby tarify v dalších letech automaticky reagovaly na růst minimální mzdy.

Součástí návrhu je zároveň pojistka, podle níž by žádný zaměstnanec veřejných služeb a státní správy neměl po přepracování tabulek vydělávat méně než před změnou. Smyslem není lidem současné platy snížit, ale především přesunout větší část jejich příjmů přímo do tarifního základu. Osobní příplatky a odměny by se tak mohly vrátit ke své původní funkci a skutečně oceňovat kvalitu práce, vyšší výkon nebo další odpovědnost.

Konečná podoba změny ještě není rozhodnutá

Reforma platových tabulek je zatím návrhem, o kterém vláda jedná se zástupci zaměstnavatelů a odborů. Ti základní změnu přivítali, především proto, že současný stav, kdy se část tarifů nachází pod zákonnými minimy, považují dlouhodobě za neudržitelný. Otevřenou otázkou ale zůstává zejména konkrétní podoba jednotlivých tabulek a finanční náklady, které bude změna znamenat pro státní rozpočet.

Pokud bude nový systém schválen v plánované podobě, začít by měl fungovat od 1. ledna 2027. Pro zaměstnance s nejnižšími tarify by mohlo jít o jednu z nejvýraznějších změn odměňování za poslední roky. U ostatních profesí bude potřeba počkat na konečné tabulky. Teprve z nich bude možné přesně určit, komu se základní plat skutečně zvýší a o jakou částku.