Podpora v nezaměstnanosti se v roce 2027 výrazně sníží. Někteří mohou přijít téměř o 10 tisíc korun měsíčně

Lidé, kteří přijdou o zaměstnání, by od příštího roku mohli dostávat výrazně méně peněz než dnes. Ministerstvo práce připravuje změnu podpory v nezaměstnanosti, která počítá se snížením sazby v prvních měsících i s výrazně nižším maximálním stropem. Stát si od úpravy slibuje miliardové úspory. Návrh ale zatím není schválený.

Pravidla podpory v nezaměstnanosti prošla výraznou změnou teprve od začátku roku 2026, další zásah však může přijít už po jediném roce. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrat k nižším sazbám, které platily před letošní reformou. Zatímco nyní dostává člověk v první části podpůrčí doby 80 procent svého předchozího průměrného čistého výdělku, od ledna 2027 by to mělo být pouze 65 procent.

V dalších dvou měsících by zůstala sazba na současných 50 procentech. Naopak v závěrečné části podpůrčí doby by se měla mírně zvýšit ze současných 40 na 45 procent. Ministerstvo zároveň počítá se sjednocením jednotlivých období, která jsou nyní u starších uchazečů nastavena odlišně.

Maximální podpora může spadnout téměř o deset tisíc

Rozdíl může být citelný především u lidí, kteří před ztrátou zaměstnání pobírali vyšší mzdu. Současné nastavení bylo vytvořeno s myšlenkou, že právě první týdny po ztrátě práce bývají finančně nejnáročnější. Vyšší počáteční podpora měla lidem dát prostor, aby nemuseli okamžitě přijmout první dostupné místo a mohli hledat zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci a dosavadnímu příjmu. Ministerstvo nyní argumentuje mimo jiné stabilní situací na pracovním trhu a potřebou snížit výdaje státního rozpočtu. Podle dostupných údajů je v Česku přes 367 tisíc lidí bez práce a podporu pobírá přibližně 103 tisíc z nich.

Ještě větší rozdíl může nastat u maximální možné částky. V roce 2026 je strop podpory nastaven na 80 procent průměrné mzdy, což představuje nejvýše 38 537 korun měsíčně. Ministerstvo chce tento limit snížit na 60 procent průměrné mzdy. Pokud bychom pro ilustraci použili hodnotu rozhodnou pro letošní rok, odpovídalo by to přibližně 28 900 korunám. Rozdíl tedy činí zhruba 9 600 korun za jediný měsíc. Skutečný maximální limit platný v roce 2027 ale bude záviset na průměrné mzdě, ze které se bude pro příští rok vycházet, takže dnešní částky jsou pouze orientačním přepočtem.

Změny se navíc nemají týkat pouze lidí, kteří přijdou přímo ze zaměstnání. Nižší částky se plánují také pro uchazeče, kteří potřebnou dobu pro vznik nároku splní prostřednictvím takzvané náhradní doby. Patří sem například osobní péče o dítě do čtyř let nebo péče o blízkého člověka za zákonem stanovených podmínek. U těchto uchazečů má maximální podpora v prvních dvou měsících činit 30 procent průměrné mzdy namísto současných 40 procent. V následujících dvou měsících by odpovídala 20 procentům a následně 15 procentům průměrné mzdy. Pro samotný nárok na podporu přitom obecně zůstává zásadní získání alespoň 12 měsíců důchodového pojištění během posledních dvou let, případně jejich doplnění uznatelnou náhradní dobou.

Stát chce na změně ušetřit miliardy

Za plánovanou změnou stojí také vývoj státních výdajů. Ministerstvo očekává, že nové nastavení přinese v roce 2027 úsporu přibližně 4,5 miliardy korun. Výdaje na podporu po letošním zvýšení výrazně rostou. Průměrná vyplácená podpora dosahovala na konci července přibližně 17,3 tisíce korun, což bylo meziročně téměř o 4,8 tisíce korun více.

Za prvních sedm měsíců letošního roku stát na podpory vydal téměř 12,5 miliardy korun, zatímco ve stejném období předchozího roku to bylo něco přes 8,6 miliardy korun. Vláda proto chce část změn zavedených od letošního ledna vrátit zpět a argumentuje rovněž tím, že nižší podpora má zvýšit motivaci k rychlejšímu návratu do zaměstnání.

Proti změně se postavili odboráři i zaměstnavatelé

Záměr však nemá jednoznačnou podporu. Proti návratu k dřívějším pravidlům vystoupili vedle opozice také odboráři a zástupci zaměstnavatelů, kteří svůj nesouhlas sdělili ministrovi práce Aleši Juchelkovi. Kritici upozorňují, že podpora v nezaměstnanosti nemá sloužit pouze jako základní sociální pomoc, ale především jako finanční polštář umožňující člověku hledat vhodnější pracovní místo. Poukazují také na analýzy, podle nichž lidé při změně zaměstnání často dosáhnou na vyšší mzdu.

Podle dřívější analýzy ministerstva si lidé, kteří si nové místo našli sami, polepšili v průměru o 12 procent, zatímco lidé nastupující z evidence Úřadu práce získali v průměru o osm procent vyšší výdělek.

Pro zaměstnance je v tuto chvíli nejdůležitější jedna skutečnost. Snížení podpory od ledna 2027 zatím není definitivní. Ministerstvo práce novelu zákona o zaměstnanosti s novými sazbami dosud nepředložilo a změna musí projít legislativním procesem. Teprve po jeho dokončení bude jasné, zda nové sazby skutečně začnou od příštího roku platit a v jaké konečné podobě. Lidé, kteří se ocitnou bez práce ještě za současných pravidel, proto nemohou automaticky počítat s tím, že dnes zveřejněné parametry budou od ledna skutečně účinné.