Na důchod si Češi zadělávají dávno před odchodem z práce. Chybějící roky je mohou nepříjemně překvapit

Některé životní situace vypadají neškodně, ale v důchodové evidenci po nich může zůstat prázdné místo. Brigáda na dohodu bez odvodů, péče o rodiče bez uznaných podmínek, studium po roce 2009 nebo období bez práce mimo úřad práce mohou v budoucnu znamenat nižší penzi, případně problém se splněním potřebné doby pojištění.

Na výplatní pásce to často není vidět a v běžném životě to nikoho hned nebolí. Jenže některé měsíce se pro budoucí důchod jednoduše nepočítají. Člověk pracuje na menší dohodu, stará se doma o nemocného rodiče, po škole hledá práci bez evidence na úřadu práce nebo roky studuje. V danou chvíli jde o praktické řešení. O mnoho let později se ale může ukázat, že v důchodové evidenci vznikla mezera, která sníží penzi nebo zkomplikuje samotný nárok.

Český starobní důchod nestojí jen na věku. Sleduje se také, kolik let důchodového pojištění člověk získal. Do této doby patří hlavně zaměstnání nebo podnikání, ze kterých se odvádí pojistné. Vedle toho existují i náhradní doby, například některá péče nebo evidence na úřadu práce. Ty se ale často počítají jen omezeně.

Dohoda bez odvodů se do penze nepromítne

Typický problém vzniká u brigád a přivýdělků na dohodu. Pokud práce nezakládá účast na pojištění, z pohledu důchodu se za daný měsíc nic neuloží. Člověk sice dostane odměnu, ale nevznikne mu důchodová doba.

U dohody o provedení práce platí v roce 2026 hranice pro účast na nemocenském pojištění 12 000 Kč za kalendářní měsíc. Protože důchodové pojištění zaměstnanců navazuje na účast na nemocenském pojištění, nízká odměna pod rozhodnou hranicí může znamenat, že brigáda budoucí penzi nezvýší. Nejde přitom jen o studenty. Stejné riziko se může týkat rodičů na rodičovské, lidí mezi zaměstnáními, osob v předdůchodovém věku nebo těch, kteří si přivydělávají pravidelně, ale po malých částkách.

Prakticky to znamená jednoduchou věc: kdo dlouhodobě střídá jen malé dohody bez odvodů a nemá jinou pojištěnou činnost, může si vytvářet prázdná období. Na daních může vše působit v pořádku, ale pro důchod je rozhodující, zda vznikla účast na pojištění.

Péče o rodiče se nepočítá automaticky

Velmi citlivou oblastí je péče o blízkého člověka. Mnoho lidí omezí práci nebo ji úplně opustí, aby se postarali o rodiče, partnera či jiného příbuzného. Jenže dobrá vůle sama o sobě nestačí. Aby se péče promítla do důchodu jako náhradní doba, musí být splněny zákonné podmínky.

Důležité je zejména to, o koho člověk pečuje a v jakém stupni závislosti je péče uznána. U dospělé osoby se pro důchodové pojištění řeší péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby zpravidla od II. stupně závislosti výše. U dítěte mladšího 10 let se započítávají i širší situace včetně I. stupně. O započtení doby péče rozhoduje příslušný orgán sociálního zabezpečení, proto je potřeba mít péči doloženou a řešit ji úředně.

Častý omyl spočívá v tom, že si rodina péči domluví jen mezi sebou. Pokud se později ukáže, že nebyly splněny podmínky nebo chybí doklady, může období v důchodové evidenci chybět. U péče se proto vyplatí nečekat až na žádost o důchod a ověřit si postup včas.

Studium mladším ročníkům nepomůže

Studium patří mezi situace, ve kterých lidé často vycházejí ze zkušeností svých rodičů. Jenže pravidla se změnila. Běžné studium po 31. prosinci 2009 se pro starobní důchod standardně nehodnotí jako náhradní doba. Student tedy nezískává roky důchodového pojištění jen tím, že chodí na střední, vyšší odbornou nebo vysokou školu.

U starších období platila jiná pravidla. Studium před rokem 2010 se může za určitých podmínek započítat, ovšem po 18. roce věku jen omezeně a zpravidla v kráceném rozsahu. V praxi to znamená, že ani evidované studium nemusí odpovídat plnému roku pojištění.

Od roku 2026 je důležitá také výjimka pro úspěšně dokončené první prezenční doktorské studium po roce 2009. To se u nově přiznávaných důchodů hodnotí jako náhradní doba nejvýše v rozsahu čtyř let a započítává se jen částečně. Nejde tedy o návrat plošného započítávání běžného studia.

Nezaměstnanost bez úřadu práce je prázdné místo

Další tichá mezera vzniká po skončení práce. Někteří lidé se na úřad práce nepřihlásí, protože podporu stejně nečekají, chtějí si dát pauzu nebo věří, že si rychle najdou nové místo. Jenže z důchodového pohledu je rozdíl mezi člověkem evidovaným jako uchazeč o zaměstnání a člověkem, který je pouze doma a nikde evidovaný není.

Evidence na úřadu práce se může do důchodu započítat jako náhradní doba, ale jen v zákonném rozsahu. Období bez podpory má limity a u starobního důchodu se náhradní doby obecně nepočítají stejně výhodně jako běžná práce s odvody. Naproti tomu nezaměstnanost bez evidence, bez práce a bez dobrovolného pojištění se do důchodové doby nepromítne vůbec.

To může být problém hlavně u lidí, kteří mají za život více přestávek mezi zaměstnáními. Jeden měsíc obvykle nerozhodne, ale opakované výpadky se sčítají. V krajním případě mohou chybět celé roky.

Co lze ještě napravit

První krok je kontrola evidence. Lidé si mohou ověřit, jaké doby o nich stát eviduje, například přes online služby České správy sociálního zabezpečení a Informativní důchodovou aplikaci. Kontrola má smysl i desítky let před penzí, protože staré doklady se časem shánějí hůř.

Vyplatí se schovat pracovní smlouvy, dohody, potvrzení o studiu, evidenční listy důchodového pojištění, rozhodnutí o evidenci na úřadu práce i dokumenty k péči. Pokud v evidenci něco chybí, může být možné dobu doložit. U péče je důležité řešit uznání příslušnou správou sociálního zabezpečení, ne jen spoléhat na rodinnou dohodu.

U některých mezer připadá v úvahu dobrovolné důchodové pojištění. Bez zvláštního důvodu ho lze využít jen omezeně a zpětně nejvýše za určité období před podáním přihlášky. U vybraných důvodů, například studia nebo evidence na úřadu práce, mohou být možnosti širší. Neznamená to ale, že jde zpětně zachránit všechno. Před platbou je rozumné ověřit konkrétní situaci na správě sociálního zabezpečení, aby člověk neposlal peníze na období, které mu očekávaný efekt nepřinese.

Nejlepší obranou je nenechat mezery vznikat. U dohody se ptát, zda se z ní odvádí pojistné. Po skončení zaměstnání se včas zaevidovat na úřadu práce. Při péči o blízkého řešit podmínky hned. A u studia počítat s tím, že samo o sobě budoucí starobní důchod většinou nezajistí.