Žena půjde do důchodu v roce 2027. Za stejnou dobu práce se jí penze vypočítá jinak než lidem před ní

Dva lidé mohou mít za sebou stejný počet let pojištění a podobné příjmy, přesto se jejich důchod nebude počítat podle stejných pravidel. Žena, která odejde do penze v roce 2027, už pocítí další krok důchodové reformy. Změna se týká hned dvou důležitých částí výpočtu.

Při pohledu na důchod je snadné získat dojem, že rozhodující je především počet odpracovaných let a výše výdělků. Obojí skutečně patří mezi zásadní údaje, od roku 2026 ale do výpočtu postupně výrazněji vstupuje také rok, ve kterém je nový důchod přiznán. Reforma totiž nastavila postupné zpomalování růstu nově přiznávaných penzí. Nejde o jednorázovou změnu, která by přišla v jediném roce. Parametry se mají měnit postupně až do roku 2035.

Žena, které bude starobní důchod přiznán v roce 2027, proto vstoupí do systému za jiných podmínek než člověk se srovnatelnou pracovní historií, kterému byl důchod přiznán například v roce 2025. V roce 2025 se část osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice započítávala ze 100 procent. V roce 2026 už jde o 99 procent a u důchodů přiznávaných v roce 2027 to bude 98 procent. Další část příjmů mezi první a druhou redukční hranicí se započítává podle dalších pravidel.

Za každý rok pojištění dostane o něco nižší procento

Druhá změna je ještě názornější. Do konce roku 2025 se při výpočtu řádného starobního důchodu za každý celý rok pojištění započítávalo 1,5 procenta výpočtového základu. Od roku 2026 se tato hodnota postupně snižuje. Pro důchod přiznaný v roce 2026 činí 1,495 procenta, v roce 2027 už 1,490 procenta.

Na první pohled působí rozdíl několika tisícin procentního bodu zanedbatelně. Jenže tato sazba se násobí celkovým počtem let pojištění. Pokud by například člověk získal 45 celých let pojištění, při původní sazbě 1,5 procenta by odpovídající procentní část představovala 67,5 procenta výpočtového základu. Při sazbě platné pro rok 2027 jde o 67,05 procenta. Současně už ale bude méně příznivě nastaven také první krok výpočtu, kdy se z příjmů vytváří samotný výpočtový základ.

Právě kombinace obou úprav je podstatná. Nestačí tedy porovnat pouze počet let pojištění. Člověk odcházející do penze v roce 2027 bude mít proti důchodci z roku 2025 nižší procentní zápočet příjmů do první redukční hranice a současně nižší sazbu za každý získaný rok pojištění.

Neznamená to automaticky nižší částku na účtu

Změnu je ale potřeba vykládat správně. Nelze jednoduše říci, že člověk odcházející do důchodu v roce 2027 musí dostat v korunách nižší penzi než někdo, kdo odešel například o dva roky dříve. Každoročně se totiž mění také další hodnoty používané při výpočtu. Jde například o redukční hranice nebo základní výměru důchodu, která odpovídá zákonem stanovenému podílu průměrné mzdy.

Dobře je to vidět už na srovnání posledních let. V roce 2025 činila základní výměra 4 660 korun, zatímco v roce 2026 vzrostla na 4 900 korun. První redukční hranice se současně zvýšila z 20 486 korun na 21 546 korun. Nominální výše nového důchodu tak může mezi jednotlivými roky růst, přestože samotný vzorec pro nové penze se postupně zpřísňuje. Smyslem reformní změny je především zpomalit tempo růstu nově přiznávaných důchodů proti situaci, kdyby původní parametry zůstaly zachovány.

U ženy s dětmi přichází od roku 2027 další důležitá změna

Právě rok 2027 je specifický ještě z jednoho důvodu, který se může výrazně týkat žen odcházejících do penze. Mění se způsob, jakým stát zohlední péči o první dvě děti.

U nových důchodů přiznávaných od roku 2027 začne fungovat ocenění péče prostřednictvím takzvaného rodinného neboli fiktivního vyměřovacího základu. Za dobu péče o dítě do tří let se při splnění podmínek bude pracovat s fiktivním příjmem odpovídajícím 100 procentům tehdejší celostátní průměrné mzdy. Tento údaj se následně může promítnout do výpočtu penze.

U prvního a druhého dítěte tak tento systém nahrazuje dosavadní způsob založený především na výchovném. Zároveň má existovat ochrana, aby nový způsob konkrétnímu člověku nevyšel hůře. Pokud by ocenění péče přineslo horší výsledek než výchovné ve výši 500 korun měsíčně za dítě, použije se výhodnější varianta. Za třetí a každé další vychované dítě zůstává při splnění zákonných podmínek výchovné ve výši 500 korun.

Pro část žen tak může být nový způsob ocenění péče zajímavý zejména tehdy, pokud měly během života vyšší příjmy, následně kvůli dětem několik let nepracovaly nebo jejich pracovní příjem výrazně klesl. Výsledek ale bude individuální. Nelze proto dopředu tvrdit, že každá žena s jedním nebo dvěma dětmi na novém systému získá stejnou částku.

Důchody přiznané dříve se kvůli tomu zpětně nesnižují

Zavádění nového výpočtu neznamená, že stát vezme již přiznané starobní důchody a zpětně je přepočítá podle nižší sazby 1,490 procenta. Nové parametry se vztahují na nově přiznávané penze podle příslušného roku. Důchodce, kterému vznikl nárok za starších pravidel, tedy nepřijde o část své penze jen proto, že se později změnil vzorec pro nové žadatele.

Právě zde vzniká rozdíl mezi generacemi nových důchodců. Člověk, který odešel do starobního důchodu před zahájením postupného snižování parametrů, získal penzi podle tehdy platného vzorce. Žena, která stejný počet let pojištění završuje až v roce 2027, už vstupuje do další fáze reformovaného systému.

Rokem 2027 se úpravy nezastaví. Zápočet příjmů do první redukční hranice má podle současných pravidel postupně klesat o jeden procentní bod ročně, až se od roku 2035 ustálí na 90 procentech. Sazba za jeden rok pojištění má zároveň postupně klesnout z původních 1,5 procenta na 1,45 procenta. Pro rok 2028 tak bude činit 1,485 procenta, pro rok 2029 1,480 procenta a od roku 2035 má zůstat na 1,450 procenta.