Žena pečovala o blízkého a předpokládá, že to stát eviduje. Při žádosti o důchod může přijít problém

Několik let se starala o nemocného rodiče nebo jiného člena rodiny a kvůli péči omezila práci či z ní odešla úplně. Je proto přirozené očekávat, že stát o této době ví. Při žádosti o starobní důchod ale může pečující člověk zjistit, že tak jednoduché to není. Dobu péče je totiž nutné správně prokázat.

Péče o nemocného rodiče, manžela nebo jiného blízkého člověka může zabrat několik let života. Člověk během této doby často pracuje jen omezeně, přejde na kratší úvazek nebo zaměstnání opustí úplně, protože každodenní péči už s běžnou pracovní dobou nezvládá. Právě proto český důchodový systém za určitých podmínek umožňuje, aby se taková péče započítala do doby potřebné pro získání důchodu. Chybou je ale předpokládat, že se vše automaticky propíše do důchodové evidence jen proto, že opečovávaný člověk pobíral příspěvek na péči nebo jeho zdravotní stav posuzoval Úřad práce. Pro důchodové účely se doba péče prokazuje zvláštním způsobem.

Péče může nahradit roky, kdy člověk nepracoval

Z pohledu důchodu patří některé doby péče mezi takzvané náhradní doby pojištění. Jde tedy o období, kdy člověk nemusí odvádět pojistné stejně jako při běžném zaměstnání, přesto se mu za splnění zákonných podmínek tato doba zohlední. V roce 2026 se takto hodnotí například osobní péče o dítě mladší deseti let, které je závislé na pomoci jiné osoby v prvním stupni, a také péče o člověka jakéhokoli věku, kterému byl přiznán druhý, třetí nebo čtvrtý stupeň závislosti. Nestačí tedy pouze skutečnost, že je rodič starý, nemocný nebo potřebuje občasnou pomoc. Rozhodující jsou podmínky stanovené pro důchodové pojištění.

Pokud jde o osobu blízkou, například rodiče, není nutné, aby pečující člověk s opečovávaným žil ve stejné domácnosti. U jiné než blízké osoby se již podmínky liší a společná domácnost může hrát významnou roli. Zvláštní postavení má také asistent sociální péče. Pro běžnou rodinu je však podstatné především to, že několikaletá péče o rodiče s přiznaným vyšším stupněm závislosti může mít při budoucím důchodu značný význam.

A nemusí jít pouze o několik korun ve výsledné částce důchodu. Pokud člověku několik let pojištění chybí, může být správné započtení péče rozhodující i pro samotný vznik nároku na starobní důchod. Pro člověka, který dosáhne důchodového věku v roce 2026, činí standardně potřebná doba pojištění 35 let. Existují sice i další zákonné varianty vzniku nároku, ale několik chybějících let může přesto celou situaci výrazně zkomplikovat.

Příspěvek na péči a důchodová evidence nejsou totéž

Právě zde může vzniknout časté nedorozumění. Rodina v minulosti vyřizovala příspěvek na péči, úřady mají údaje o zdravotním stavu opečovávaného člověka, stát příspěvek několik let vyplácel a pečující osoba proto může předpokládat, že všechny související informace automaticky uvidí také ČSSZ při výpočtu jejího budoucího důchodu.

Doba péče o závislou osobu se ale pro důchodové účely prokazuje rozhodnutím příslušné správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče. Pečující osoba k tomu podává návrh na zahájení řízení. Právě na jeho základě správa sociálního zabezpečení rozhodne, jaká doba péče bude pro účely důchodového pojištění uznána.

Jinými slovy, skutečnost, že někdo několik let fakticky pečoval o nemocnou matku nebo otce, nemusí sama o sobě znamenat, že při otevření důchodové evidence uvidí všechny tyto roky připravené k automatickému započtení. Před podáním žádosti o důchod je proto rozumné vlastní údaje zkontrolovat a chybějící období začít řešit včas.

Chybějící roky lze zkontrolovat ještě před důchodem

ČSSZ dnes umožňuje lidem kontrolovat evidované údaje elektronicky. K dispozici je například Informativní důchodová aplikace a služba Moje konto na ePortálu. Člověk si tak může udělat představu, jaké doby pojištění stát eviduje, a všimnout si případných mezer dříve, než začne samotné řízení o přiznání důchodu.

Ani to, že období péče v elektronickém přehledu nevidí, však ještě automaticky neznamená, že o něj přišel. ČSSZ u informativních výpočtů sama upozorňuje, že některé doby se musejí doložit. U péče o závislou osobu je podkladem rozhodnutí místně příslušné správy sociálního zabezpečení vydané na základě návrhu pečující osoby.

To je podstatný rozdíl například proti běžnému zaměstnání, z něhož zaměstnavatel předává údaje prostřednictvím evidenčních listů důchodového pojištění. Rodinná péče má jiný režim a člověk by se neměl spoléhat na to, že propojení jednotlivých státních evidencí nahradí jeho vlastní aktivitu.

Starší rady o dvouleté lhůtě už nemusí platit

Při hledání informací na internetu mohou pečující narazit také na starší články, podle nichž bylo nutné podat návrh nejpozději do dvou let od skončení péče. Tato informace může být dnes zavádějící. Od 1. února 2018 byla dvouletá lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o době a rozsahu péče zrušena. Současné informace ČSSZ proto tuto původní obecnou dvouletou lhůtu u novějších případů již neuvádějí.

Standardně lze návrh na vydání rozhodnutí podat po skončení péče. Pokud péče stále pokračuje a pečující člověk mezitím žádá o důchod, lze otázku uznání péče řešit také v souvislosti s touto žádostí. Přesto není příliš rozumné nechávat staré rodinné záležitosti bez kontroly až na poslední chvíli. Čím více let od daného období uplynulo, tím obtížnější může být dohledávání některých skutečností a dokumentů.

Nestačí říct, že se žena o matku starala

Při důchodovém řízení není rozhodující pouze rodinná vzpomínka na to, kdo vozil rodiče k lékaři, připravoval mu jídlo nebo se k němu na několik let přestěhoval. Správa sociálního zabezpečení potřebuje určit dobu a rozsah péče a ověřit, zda byly splněny zákonné podmínky pro její započtení.

Význam může mít například rozhodnutí o stupni závislosti opečovávaného člověka, vztah mezi pečující a opečovávanou osobou nebo konkrétní období, ve kterém péče probíhala. Pokud o stejného člověka pečovalo více osob, může být potřeba vyjasnit také rozsah jejich péče. Proto se vyplatí uchovávat rozhodnutí a další dokumenty související s příspěvkem na péči i poté, co péče skončila.

Péče nemá člověku jednoduše „vynulovat“ příjem pro důchod

Uznaná péče ovlivňuje nejen počet získaných let pojištění, ale také samotný výpočet důchodu. Podle pravidel používaných pro důchody přiznávané do konce roku 2026 jsou příslušná období péče za splnění podmínek považována také za vyloučené doby. Jejich principem je zabránit tomu, aby roky, kdy člověk kvůli péči neměl příjem nebo vydělával výrazně méně, jednoduše snížily jeho celoživotní průměr rozhodný pro výpočet důchodu.

Zvláštní pozornost si zaslouží lidé, kteří během péče zároveň pracovali za nízkou mzdu. U souběhu výdělečné činnosti a vyloučené doby mohou existovat varianty, které mají na výslednou částku rozdílný dopad. Právě proto má před žádostí o důchod smysl neřešit pouze počet evidovaných let, ale také způsob, jakým budou jednotlivá období ve výpočtu zohledněna.

Od roku 2027 se způsob ocenění péče částečně změní

Další změna přichází u důchodů přiznávaných od 1. ledna 2027. Reforma zavádí u vybraných dob péče takzvaný rodinný neboli fiktivní vyměřovací základ. U péče o závislé osoby má být podle stupně závislosti použit základ odpovídající určité části průměrné mzdy, přičemž systém má porovnat tento způsob s dosavadním využitím vyloučené doby a použít výhodnější variantu. Změna se může vztahovat i na péči uskutečněnou dříve, pokud bude samotný důchod přiznáván až od roku 2027. Ani nová pravidla ale nemění základní problém: aby mohla být péče při důchodu oceněna, musí být nejprve řádně prokázána.

Kontrola několik let před důchodem může ušetřit nepříjemné překvapení

Pro člověka, který několik let pečoval o rodiče nebo jiného blízkého, je proto nejbezpečnější nespoléhat pouze na představu, že stát už všechny informace má. Je vhodné podívat se do důchodové evidence, zkontrolovat jednotlivá období a při chybějící době péče zjistit u příslušné správy sociálního zabezpečení, jak ji doložit.

Péče o blízkého člověka může představovat roky práce, za kterou rodina často nedostává běžnou mzdu a kvůli níž pečující omezuje vlastní kariéru. Důchodový systém s takovou životní situací počítá. Rozhodující však je, aby se o ní při výpočtu důchodu skutečně vědělo. Zjišťovat až při podání žádosti, že několik let péče není v potřebných podkladech doloženo, je komplikace, které se dá v řadě případů předejít včasnou kontrolou.