Zahrádkáři to v létě dělají běžně a považují vodu za zdarma. Za tento prohřešek jim hrozí pokuta 500 tisíc

Potok nebo řeka u zahrady mohou v parném létě působit jako snadno dostupný zdroj vody na zalévání. Český vodní zákon však rozlišuje, zda si člověk vodu nabere bez technického zařízení, nebo k odběru použije například čerpadlo. Zatímco v prvním případě zpravidla povolení nepotřebuje, odběr pomocí čerpadla už běžně povolení vodoprávního úřadu vyžaduje. Za neoprávněný odběr povrchové vody může fyzické osobě hrozit pokuta vypočítaná podle odebraného množství, nejvýše 500 tisíc korun. MZe

Vodní zákon umožňuje každému na vlastní nebezpečí odebírat povrchovou vodu pro vlastní potřebu bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu, pokud k tomu nepotřebuje zvláštní technické zařízení. Typickým příkladem může být ruční nabrání vody do konve nebo nádoby.

Neznamená to ale, že lze s vodou nakládat zcela bez omezení. Ani při takzvaném obecném nakládání se nesmí zhoršovat jakost vody, poškozovat břehy či vodní díla, narušovat přírodní prostředí nebo zasahovat do práv dalších lidí. Vodoprávní úřad navíc může obecné nakládání s vodou ve veřejném zájmu omezit nebo zakázat.

Co se změní, když zahrádkář použije čerpadlo?

Hranice je v tomto případě poměrně jednoznačná. Pokud člověk k odběru povrchové vody využívá zvláštní technické zařízení, například čerpadlo, nejde už o běžné obecné nakládání s vodou. Portál veřejné správy výslovně uvádí čerpadlo jako příklad zařízení, při jehož použití je k odběru povrchové vody potřeba povolení. To se může týkat například situace, kdy majitel zahrady natáhne hadici do blízkého potoka a vodu pomocí elektrického či motorového čerpadla používá k pravidelnému zalévání záhonů.

Samotný fakt, že voda teče volně v přírodě a zahrádkář ji využívá jen pro sebe, tedy automaticky neznamená, že ji může čerpat bez dalších podmínek. Povolení k odběru povrchových vod vydává příslušný vodoprávní úřad a je časově omezené. Stanovuje mimo jiné účel a rozsah povoleného nakládání s vodou a případně také další podmínky odběru. Žádost lze podat u věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu, přičemž Portál veřejné správy umožňuje řešit podání také elektronicky.

Jak vysoká může být pokuta za odběr bez povolení?

U fyzické osoby zákon stanoví pro nedovolený odběr povrchové vody sazbu 40 korun za každý metr krychlový neoprávněně odebrané vody. Maximální výše pokuty je 500 tisíc korun. Nejde tedy o automatickou půlmilionovou sankci za jednorázové zalití několika záhonů, jak by mohlo vyplývat z některých zjednodušených varování. Výše sankce se váže na množství odebrané vody a zákon za určitých okolností umožňuje sazbu snížit; u povrchových vod však nesmí klesnout pod 10 korun za metr krychlový.

Zákon počítá také se situací, kdy skutečné množství neoprávněně odebrané vody nelze přesně zjistit. V takovém případě může být množství stanoveno podle směrných čísel roční potřeby vody, případně odhadem s ohledem na způsob využití vody a místní podmínky. Pokutu za nedovolený odběr lze přitom stanovit nejvýše za období tří let předcházejících dni, kdy byl odběr zjištěn.

Co by měl zahrádkář udělat před spuštěním čerpadla?

Pokud někdo plánuje pravidelně čerpat vodu z řeky, potoka, rybníka nebo jiné povrchové vody například k zavlažování zahrady, nejbezpečnějším postupem je předem vyřešit povolení k nakládání s vodami u příslušného vodoprávního úřadu.

Jiná situace je ruční nabrání vody pro vlastní potřebu bez zvláštního technického zařízení. Právě způsob odběru tak může rozhodnout o tom, zda jde o běžné využití povrchové vody bez povolení, nebo o odběr, pro který už vodní zákon stanovuje další podmínky.