Každý druhý Čech nerozumí účtům za energie. Chyba, která může stát tisíce korun, se opakuje stále dokola

Víc než 47% českých domácností tápe ve vyúčtování energií. Nejvíc je mate rozdělení ceny na regulovanou a neregulovanou část a mnoho lidí si neumí správně spočítat ani přeplatek či nedoplatek.

Když se mě čtenáři ptají, kdy mají o svých účtech za energie nejlepší přehled, odpověď je jasná. Právě roční vyúčtování je ten moment, kdy před sebou máte celý rok černé na bílém. Jenže místo užitečného nástroje se z něj pro mnoho domácností stává strašák, do kterého se jim ani nechce začít.

Podle průzkumu společnosti epet se více než 47% českých domácností ve svém vyúčtování přinejmenším částečně ztrácí, a to není málo.​ Nejčastěji lidé klopýtají na stejné překážce. Nejde ani tak o to, kolik energie skutečně spotřebují, ale jak je složená konečná cena. Dvě třetiny dotázaných neumí přesně říct, co je regulovaná část ceny a co neregulovaná.

Češi stále častěji nerozumí svému vyúčtování

Regulovaná složka je ta, o které rozhoduje stát, neregulovaná je obchodní část, kterou ovlivňují samotní dodavatelé. Zní to jednoduše, ale ve skutečnosti se v tom Češi často motají. A aby toho nebylo málo, 17% lidí nedokáže správně dopočítat, jestli jim vychází přeplatek, nebo nedoplatek ze zaplacených záloh.​

Obchodní ředitel epet Roman Šmíd popisuje, že největší zmatek panuje dlouhodobě právě kolem struktury ceny energií. Podle něj lidé často žijí v dojmu, že konečný účet mají plně v rukou dodavatelé, ale významnou část částky určuje stát a dodavatel s ní nic nenadělá. Vysvětluje to na přirovnání k cestě po dálnici.

Cena samotné energie funguje jako palivo, které si natankujete tam, kde vám to dává smysl, tedy u vybraného dodavatele. Regulovaná část je naopak jako dálniční známka, její cenu určují úřady a výběrem jiné společnosti ji nesnížíte. Právě to podle něj vede k tomu, že lidé mají nerealistická očekávání a jsou pak zbytečně frustrovaní.​

Z mé zkušenosti je tohle přesně ten typ nepochopení, který brzdí i další kroky. Když nevíte, za co platíte, těžko se vám vyjednává. A čísla z průzkumu to potvrzují. Polovina domácností po doručení vyúčtování neudělá vůbec nic, nepřepočítá zálohy, neotevře smlouvu, nezajímá se o jiné nabídky.

Změna výše nevyřeší budoucí problémy

Pokud už někdo zareaguje, obvykle skončí u jednoduché administrativní úpravy. Zhruba čtvrtina respondentů řeší jen změnu výše měsíčních záloh a dál nejde.​ Do smluv se pouští jen menšina. Ke kontrole podmínek nebo porovnání jiných dodavatelů se odhodlá pouze 13% lidí, tedy opravdu malá skupina. K reálné změně dodavatele po vyúčtování přistoupí necelá desetina zákazníků.

V překladu do běžného života to znamená, že většina domácností zůstává u stávajících podmínek bez ohledu na to, zda by na trhu nemohla získat lepší cenu nebo jistější smluvní nastavení.​ Podle ekonoma se mnoho lidí nechá uklidnit tím, že jim vyšel přeplatek, případně tím, že jim stačí snížit zálohy.

O samotný tarif a jeho logiku se už nezajímají. Energie vnímají jako nutnou položku, kterou prostě musí zaplatit, ne jako službu, s níž se dá pracovat a která se dá upravit podle potřeb domácnosti. Hlavními překážkami jsou podle něj nedostatek času a strach ze zbytečné administrativy.​ I proto dnes existují různé poradny, které vám s vyúčtováním pomohou.

Nevěřte tomu, že je to pro vás výhodné

Než něco podepíšete nebo odkliknete, zkuste si projít aspoň tyto body:

• Zjistěte, kolik přesně platíte v regulované části a kolik v neregulované.
• Podívejte se, zda vaše zálohy odpovídají skutečné spotřebě za poslední rok.
• Ověřte délku smlouvy, případnou fixaci a podmínky předčasného ukončení.
• Srovnejte svůj tarif s alespoň dvěma jinými nabídkami na trhu.

Typický omyl, na který narážím, je víra, že změnou dodavatele zlevníte celou fakturu. Ve skutečnosti měníte jen obchodní část ceny, regulovaná položka zůstává stejná, protože vychází z rozhodnutí státu. Další častý mýtus je přesvědčení, že smlouvy jsou neměnné po celou dobu trvání.

V praxi ale můžete například požádat o úpravu záloh nebo zvažovat převod k jiné společnosti, jen je potřeba zkontrolovat výpovědní lhůty a případné sankce, jak bývá popsáno v obchodních podmínkách.​ Průzkum, z něhož tato čísla vycházejí, proběhl od 10. 2. do 13. 2. 2026 na vzorku 1 036 respondentů ve věku 18 až 65 let napříč celou republikou, sběr dat zajišťovala aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Z mého pohledu to ukazuje jednu věc. Pokud si jednou za rok sednete ke svému vyúčtování, v klidu si projdete, za co platíte, a položíte si pár jednoduchých otázek, můžete dost razantně snížit riziko nepříjemných překvapení. A hlavně přestanete být jen pasivní plátci účtů a získáte nad svou spotřebou i smlouvou mnohem větší kontrolu.