Práce v důchodu je pro tisíce Čechů nutností. Málokdo přitom tuší, že si může ročně polepšit o stovky korun

Pracující starobní důchodci si mohou nechat zvýšit penzi za další odpracovanou dobu. Řada lidí o této možnosti neví, přestože může každý rok přinést stovky korun navíc natrvalo.

Pracovat i po přiznání starobního důchodu dnes není nic výjimečného. Někdo chce zůstat v kontaktu s oborem, jiný si bez dalšího příjmu jednoduše nevystačí. Méně se ale ví o tom, že za odpracovanou dobu po vzniku nároku na penzi může stát důchod znovu navýšit a nejde o jednorázový bonus, ale o trvalé zvýšení měsíční částky.

Právě tady řada lidí zbytečně přichází o peníze. Pokud starobní důchodce dál pracuje a z výdělku se mu odvádí důchodové pojištění, může po určité době požádat o přepočet penze. Výsledkem bývá navýšení o desítky korun měsíčně, tedy o stovky korun za rok. V součtu za několik dalších let v důchodu už nejde o zanedbatelnou částku.

Kdo má na zvýšení důchodu nárok

Základní podmínka je jednoduchá. Člověk už pobírá starobní důchod a současně pracuje v režimu, ze kterého se odvádí sociální pojištění. Nestačí tedy jakýkoli přivýdělek. Rozhodující je, zda jde o výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění.

Typicky půjde o zaměstnance v běžném pracovním poměru. Nárok může vzniknout i u práce na dohodu, ale jen tehdy, když příjem dosáhne hranice, od které se sociální pojištění skutečně odvádí. U osob samostatně výdělečně činných zase záleží na tom, zda si platí důchodové pojištění podle pravidel pro podnikání v důchodu.

Naopak člověk, který si k penzi jen občas přivydělává formou, z níž se sociální pojištění neplatí, na zvýšení důchodu za tuto dobu nedosáhne. To je v praxi častý omyl. Mnozí senioři mají pocit, že stačí jakákoli práce. Ve skutečnosti se počítá jen doba pojištěné výdělečné činnosti.

Jak přepočet funguje v praxi

Poživatel starobního důchodu, který dál pracuje a současně pobírá penzi v plné výši, si může nechat důchod zvýšit po získání 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Za tuto dobu se procentní výměra důchodu zvyšuje o 0,4 procenta výpočtového základu.

Zní to technicky, ale princip je poměrně prostý. Výpočtový základ je částka, ze které se důchod při přiznání počítal. Z navýšení tedy nevzniká nová penze od nuly, jen se upraví její procentní část. Základní výměra, která je pro všechny stejná, se tímto způsobem nepřepočítává.

Důležitý je i způsob počítání dnů. Nejde o 360 odpracovaných směn, ale o 360 kalendářních dnů výkonu pojištěné práce. Do této doby se započítávají i některé překážky, například běžné víkendy v trvajícím zaměstnání. Proto se v praxi často vychází zhruba z jednoho roku práce.

Částka se může výrazně lišit

Konkrétní částka se u každého liší, protože závisí na původně stanoveném výpočtovém základu. U lidí s nižším důchodem půjde často o nižší desítky korun měsíčně, u jiných o částku přes sto korun. Podstatné ale je, že zvýšení je trvalé. Jakmile Česká správa sociálního zabezpečení penzi upraví, vyšší částka se vyplácí i do dalších let a následně se dál valorizuje.

Pro představu lze použít jednoduchý orientační příklad. Pokud měl důchodce výpočtový základ 20 tisíc korun, 0,4 procenta z této částky dělají 80 korun měsíčně. Za rok je to 960 korun navíc. A protože jde o navýšení natrvalo, za pět let už takový rozdíl znamená bez započtení valorizací 4 800 korun.

U výpočtového základu 30 tisíc korun by stejné navýšení znamenalo 120 korun měsíčně. Ročně tedy 1 440 korun. Právě proto má smysl o přepočet požádat, i když se částka na první pohled nezdá vysoká. V delším horizontu se nasčítá.

Bez žádosti to většinou nepůjde

Jedna z nejdůležitějších věcí je, že zvýšení důchodu se obvykle neprovede samo od sebe jen proto, že senior dál pracoval. O přepočet je potřeba požádat. Až od podání žádosti se také odvíjí termín, od kterého se důchod v nové výši přizná.

To je další častá chyba. Lidé si myslí, že úřad jejich odpracovanou dobu automaticky sleduje a penzi po roce sám zvýší. V praxi je bezpečnější spoléhat na vlastní aktivitu. Kdo žádost nepodá, může si vyšší penzi zbytečně oddalovat.

Žádost se podává u České správy sociálního zabezpečení. Udělat to lze osobně, případně jiným dostupným způsobem podle aktuálních pravidel správy sociálního zabezpečení. Hodí se mít přehled o tom, od kdy důchodce pracuje a zda šlo po celou dobu o zaměstnání nebo podnikání s účastí na důchodovém pojištění.

Právě dohody bývají největším zdrojem nedorozumění. Senior může mít pocit, že pracuje celý rok, jenže pokud jeho odměna z dohody nepřekročila limit pro odvod sociálního pojištění, do nároku na zvýšení důchodu se tato doba nezapočte. Formálně tedy pracoval, ale pro přepočet penze jako by ne.

Podobně opatrní by měli být i lidé, kteří střídají více kratších úvazků nebo mají nepravidelné příjmy. Vyplatí se průběžně kontrolovat, zda je z jejich práce skutečně odváděno důchodové pojištění. Bez toho se potřebná doba 360 kalendářních dnů nenasbírá.

Co to znamená pro běžný rodinný rozpočet

Na první pohled může jít jen o několik desetikorun nebo stokorun měsíčně. Jenže u domácnosti, která obrací každou korunu, může i takové navýšení pokrýt třeba část léků, tarif za telefon nebo část záloh na energie. A protože se zvýšení vyplácí trvale, nejde o jednorázovou pomoc, která rychle zmizí.

Pro mnoho seniorů je navíc práce v důchodu nutnost, ne koníček. O to větší škoda by byla nechat peníze ležet na stole jen proto, že o možnosti přepočtu nikdy neslyšeli nebo se domnívali, že vše zařídí úřad automaticky.

Kdo je ve starobním důchodu a dál pracuje, měl by si zkontrolovat dvě věci. Zaprvé, zda z jeho výdělku běží důchodové pojištění. Zadruhé, zda už získal 360 kalendářních dnů takové činnosti při pobírání penze v plné výši. Pokud ano, dává smysl obrátit se na Českou správu sociálního zabezpečení a požádat o zvýšení důchodu.

Pointa je jednoduchá. Kdo pracuje i po dosažení důchodového věku, nemusí mít jen výplatu navíc. Za splnění podmínek může získat i vyšší penzi do dalších let. Nejde o závratné částky, ale právě tyto menší pravidelné peníze často rozhodují o tom, jestli se měsíční rozpočet vejde bez stresu.