Důchod pod 14 000 korun má v Česku statisíce lidí. Tady je návod, jak s ním skutečně vyjít

Redakce Byznystrendy zjistila, že mnoho lidí netuší, jak má se svým důchodem vystačit. Někdo pobírá svou penzi jen okolo 14 tisíc korun, a to i přesto, že celý život poctivě pracovali. Jenže důchody nastavené za minulého režimu mnoha lidem komplikují životy.

Nízký důchod dnes pro mnoho seniorů neznamená jen skromnější život, ale každodenní počítání každé stokoruny. Kdo musí vyjít s částkou pod 14 tisíc korun měsíčně, obvykle řeší hlavně bydlení, jídlo, léky a dopravu. Přesto existují cesty, jak rozpočet udržet nad vodou a nepřipravit se o pomoc, na kterou je nárok.

Zkušenosti seniorů, kteří s podobným rozpočtem skutečně žijí, ukazují jednu věc. Největší rozdíl nedělá jediný zázračný trik, ale součet několika menších kroků. Část peněz může vrátit stát přes dávky, něco ušetří chytré nákupy a další rezervu přinese lepší rozdělení výdajů během měsíce.

Na bydlení mizí nejvíc peněz

U většiny seniorů spolyká největší část důchodu nájem, energie a služby. Pokud po jejich zaplacení zbývá jen omezená částka na jídlo a léky, je namístě prověřit příspěvek na bydlení. Právě na ten řada lidí nedosáhne ne proto, že by nárok neměla, ale protože o něj vůbec nepožádá nebo se mylně domnívá, že je určen jen rodinám s dětmi.

Tato dávka může pomoci vlastníkům bytů, nájemníkům i lidem v družstevním bydlení, pokud mají nízké příjmy a vysoké náklady na bydlení. V praxi to znamená, že senior s důchodem například 13 500 korun a vyššími výdaji za byt může získat každý měsíc část peněz zpět. Rozhodují konkrétní příjmy, místo bydliště i uznatelné náklady.

Mnozí senioři říkají, že největší bariérou bývá ostych. Jenže nejde o žádnou mimořádnou laskavost, ale o standardní podporu pro lidi, kterým náklady na bydlení ukrajují příliš velkou část příjmu. Vyplatí se proto vzít s sebou smlouvu k bydlení, doklady o zaplacených zálohách a zkusit žádost podat. Pomoci může rodina, sociální pracovník nebo pracovníci na úřadě práce.

Na jídle se ušetřit dá, ale ne bez plánu

Kdo hospodaří s nízkým důchodem, většinou potvrzuje, že bez jednoduchého jídelníčku a nákupního seznamu peníze mizí příliš rychle. Nejlevněji vychází obyčejná domácí kuchyně. Polévky, luštěniny, brambory, rýže, těstoviny, vločky, vejce nebo sezónní zelenina vyjdou výrazně levněji než hotová jídla, jednotlivé porce z večerek nebo časté malé nákupy bez rozmyslu.

Senioři často doporučují vařit na dva až tři dny dopředu. Šetří to peníze i energii. Jeden hrnec polévky, zapečené těstoviny nebo větší porce rizota vyjdou levněji než každodenní vaření po malých porcích. Dobře funguje i rozdělení jídla do krabiček a zamrazení části porcí na horší dny.

Pomáhá také hlídat akce, ale s rozumem. Sleva se vyplatí jen tehdy, když člověk kupuje věc, kterou opravdu spotřebuje. Největší úsporu obvykle nepřinášejí sladkosti nebo lákavé balíčky navíc, ale základní potraviny v dobré ceně. Typicky máslo, mléčné výrobky, pečivo do mrazáku, maso v akci nebo drogerie, která se nekazí.

Potravinové banky nejsou jen pro lidi bez domova

Když rozpočet opravdu nevychází, může pomoci i potravinová banka nebo navazující výdej přes charitu, město, obec či sociální službu. Mnoho seniorů tuto možnost dlouho odmítá, protože mají pocit, že jsou na tom ještě lépe než jiní. Jenže i člověk s nízkým důchodem, který po zaplacení nájmu a léků sotva vyjde, se může dostat do situace, kdy je taková pomoc na místě.

V praxi bývá potřeba obrátit se na sociální odbor obce, místní charitu, diakonii nebo jinou neziskovou organizaci, která výdej zprostředkovává. Někde stačí doporučení sociálního pracovníka, jinde se posuzuje konkrétní situace domácnosti. Vedle potravin lze někdy získat i základní drogerii.

Na první pohled jde o drobnosti, za měsíc ale mohou dát dohromady zajímavou částku. Některé obchody nabízejí seniorské slevy v určitých dnech nebo při splnění věkové hranice. Podobně fungují i některé lékárny, které mají slevové programy, levnější vybrané doplňky nebo akce na volně prodejné přípravky.

Vyplatí se sledovat i slevy na dopravu, městské karty, kulturní akce nebo zvýhodněné vstupy. Kdo jezdí pravidelně autobusem či vlakem, může na jízdném ušetřit stovky korun měsíčně. U léků je pak rozumné ptát se lékárníka na levnější varianty se stejnou účinnou látkou, pokud jsou vhodné. Ne u každého přípravku to jde, ale právě tady se často zbytečně přeplácí.

Léky, energie a telefon jako rizikové položky

Senioři s nízkým příjmem často šetří na jídle, ale nechávají bez povšimnutí pravidelné platby, které odcházejí automaticky. Přitom právě tady bývá prostor pro úsporu. U energií se vyplatí zkontrolovat zálohy a porovnat, zda nejsou zbytečně vysoké. U telefonu a internetu zase pomůže projít tarif a zrušit služby, které člověk téměř nevyužívá.

Podobně je dobré projít i bankovní poplatky, pojistky nebo předplatná. Část seniorů stále platí za produkty, které si založili před lety a dnes pro ně nejsou výhodné. I úspora 200 nebo 300 korun měsíčně už v napjatém rozpočtu hraje roli.

Vedle státních dávek existuje i podpora od měst a obcí. Někde jde o příspěvky na obědy, jinde o mimořádnou pomoc v těžké situaci, levnější tísňovou péči, zvýhodněné bydlení pro seniory nebo příspěvky z obecních sociálních fondů. Podmínky se liší podle místa, proto se vyplatí obrátit přímo na obecní nebo městský úřad.

Řada lidí o těchto možnostech vůbec neví. Přitom právě lokální pomoc bývá praktičtější než složité celostátní programy. Sociální pracovníci na obcích často vědí i o tom, kde se dá získat levnější oběd, pečovatelská služba nebo jednorázová pomoc při mimořádném výdaji.

Když rodina pomůže, nemusí jít jen o peníze

Ne každý senior má možnost opřít se o děti nebo širší rodinu. Kde to ale jde, často pomůže i obyčejné sdílení nákladů. Někdo bydlí s dospělým dítětem a dělí se o energie, jinému rodina vozí větší nákupy nebo pomůže s objednávkou levnějšího zboží přes internet. Právě doprava do obchodů a malé nákupy v nejbližším krámku bývají zbytečně drahé.

Pomoc nemusí být jen finanční. Někdy stačí, když někdo seniorovi pomůže vyřídit dávky, zkontrolovat vyúčtování, doprovodí ho na úřad nebo porovná nabídky energií a telefonu. Pro člověka, který není zvyklý pracovat s internetem, má i taková pomoc velmi konkrétní hodnotu.

Kromě příspěvku na bydlení může v některých případech přicházet v úvahu doplatek na bydlení nebo dávky v hmotné nouzi. Ty už míří na lidi ve velmi napjaté situaci a posuzují se přísněji. Přesto platí, že pokud seniorovi po zaplacení základních nákladů nezbývají peníze na běžný život, neměl by tuto možnost předem zavrhnout.

Lidé se někdy mylně domnívají, že důchod automaticky znamená, že na další pomoc nedosáhnou. To není pravda. Rozhoduje celková sociální situace, výše příjmů, náklady na bydlení a někdy i zdravotní stav. Kdo si není jistý, může se obrátit na úřad práce, obecní sociální odbor nebo bezplatné dluhové a sociální poradny.

Jak si rozdělit peníze, aby vydržely do konce měsíce

Z praxe seniorů funguje jednoduché pravidlo. Hned po přijetí důchodu nejdřív zaplatit bydlení, energie, léky a další pevné platby. Teprve potom rozdělit zbytek na jídlo, dopravu a běžnou spotřebu. Kdo nechá vše na jednom účtu bez plánu, často zjistí už v polovině měsíce, že peníze zmizely rychleji, než čekal.

Pomáhá i obyčejné rozpočítání po týdnech. Senior, kterému po zaplacení pevných výdajů zbude například 4 000 korun, si může částku rozdělit zhruba na 1 000 korun týdně. Není to komfortní, ale dává to lepší kontrolu nad tím, kolik už utratil a kolik ještě musí zbýt na závěr měsíce.

Nejtěžší bývají mimořádné výdaje. Rozbitá pračka, doplatek za léky nebo vyšší účet za energie dokážou rozpočet úplně rozhodit. Právě proto má smysl řešit pomoc včas a nečekat až na chvíli, kdy doma dojdou peníze i potraviny.