Pracující důchodci nevyužívají slevu, na kterou mají ze zákona nárok. Přichází tím měsíčně o stovky korun

Sleva na sociálním pojištění zvyšuje čistý příjem pracujících starobních důchodců. Kdo na ni má nárok, jak ji uplatnit u zaměstnavatele, co platí pro OSVČ a kolik korun měsíčně může přinést.

Pracující starobní důchodci si mohou od roku 2025 výrazně zvýšit čistý příjem. Nejde o jednorázový bonus ani klasickou dávku od státu, ale o slevu na důchodovém pojištění. U běžné mzdy může činit stovky až tisíce korun měsíčně. Přesto ji podle dostupných dat stále nemají nastavenou desítky tisíc lidí, kteří by na ni mohli dosáhnout.

Princip je jednoduchý. Starobní důchodce, který pracuje a splňuje podmínky, nemusí ze svého výdělku odvádět část sociálního pojištění určenou na důchodové pojištění. Sleva činí 6,5 procenta z vyměřovacího základu. U zaměstnance se prakticky počítá z hrubé mzdy. Čistá výplata se tak zvýší právě o částku, kterou by jinak zaměstnavatel srazil a odvedl státu.

Kdo má na slevu nárok

Sleva se týká lidí, kteří už dosáhli řádného důchodového věku, pobírají starobní důchod v plné výši a zároveň mají příjem, ze kterého se odvádí důchodové pojištění. Může jít o zaměstnance na pracovní smlouvu, některé pracující na dohody i osoby samostatně výdělečně činné.

Důležité je slovo řádný. U předčasných důchodců je situace jiná a slevu nelze automaticky vztahovat na každého, kdo už pobírá nějaký typ penze. Podstatné je také to, že důchod musí být skutečně vyplácen v plné výši. Pokud člověk pracuje na dohodu s nízkou odměnou, ze které se sociální pojištění vůbec neodvádí, není z čeho slevu uplatnit.

Sleva nahradila dřívější systém, kdy si pracující důchodci mohli po odpracování další doby žádat o malé zvýšení penze. To bývalo v praxi nízké a navíc vyžadovalo žádost. Nový model je pro většinu lidí viditelnější, protože peníze zůstávají hned ve výplatě.

Kolik korun měsíčně může sleva přinést

Výpočet je přímočarý: vezme se hrubá mzda a z ní se spočítá 6,5 procenta. O tuto částku se zvýší čistá mzda, pokud jsou ostatní okolnosti stejné. Zaměstnavateli se mzdové náklady kvůli této slevě nesnižují ani nezvyšují, protože odvody na jeho straně běží dál.

Modelově: při hrubé mzdě 25 000 Kč dělá sleva 1 625 Kč měsíčně. Při hrubé mzdě 40 000 Kč jde o 2 600 Kč měsíčně. U mzdy 52 283 Kč, tedy u příkladu vycházejícího z průměrné mzdy uváděného ve výpočtech, může rozdíl dosáhnout 3 399 Kč měsíčně. Ročně už se tak bavíme o částkách v řádu desítek tisíc korun.

Je ale dobré vědět, že sleva se týká jen důchodového pojištění placeného zaměstnancem. Z hrubé mzdy se dál odvádí nemocenské pojištění a zdravotní pojištění. Stejně tak se dál počítá daň z příjmů podle běžných pravidel.

U zaměstnance stačí požádat jednou

Zaměstnanec neuplatňuje slevu v daňovém přiznání. Řeší ji přímo se zaměstnavatelem, obvykle přes mzdovou účtárnu nebo personální oddělení. Jakmile doloží nárok a zaměstnavatel slevu nastaví, promítá se do výplat automaticky každý měsíc, pokud podmínky trvají.

K žádosti je potřeba prokázat, že člověk pobírá starobní důchod v plné výši. V praxi se dokládá buď rozhodnutí o přiznání důchodu spolu s čestným prohlášením, nebo potvrzení plátce důchodu. Nejčastěji jde o ČSSZ, ale u některých profesí může být plátcem důchodu i jiná instituce.

Častá chyba je spoléhat na to, že se sleva spustí sama jen proto, že člověk začal pobírat penzi. Tak to nefunguje. Zaměstnavatel nemusí mít informaci o důchodu automaticky a nemůže si ji jen tak ověřovat bez součinnosti zaměstnance. Kdo nic nedoloží, tomu se bude pojistné dál strhávat v plné výši.

Co když důchodce o slevu nepožádal včas

Pokud zaměstnanec nárok u zaměstnavatele neuplatnil včas, nejde obvykle o peníze ztracené navždy, ale cesta je složitější. Zaměstnavatel mu nemůže zpětně jen tak přepočítat staré výplaty jako běžnou měsíční slevu. Zaplacené pojistné ve výši slevy se bere jako přeplatek a o jeho vrácení se žádá ručně u příslušné správy sociálního zabezpečení.

K takové žádosti je potřeba potvrzení od zaměstnavatele. To má ukázat vyměřovací základy za měsíce, kterých se žádost týká, a také zda už sleva uplatněna byla, nebo nebyla. Prakticky proto dává smysl začít u mzdové účtárny a nechat si připravit potřebné podklady.

U podnikajících důchodců se sleva nepromítá do výplaty, protože žádnou mzdu od zaměstnavatele nedostávají. OSVČ si může snížit sazbu pojistného pro placení záloh. Místo 29,2 procenta se uplatní sazba 22,7 procenta z vyměřovacího základu. Tento postup je potřeba oznámit správě sociálního zabezpečení.

Druhou možností je uplatnit slevu až po skončení roku v přehledu o příjmech a výdajích. Za rok 2025 to OSVČ poprvé řešily v roce 2026. Pokud podnikatel v důchodu slevu neuplatní ani v přehledu, vzniká přeplatek, o jehož vrácení může požádat. U paušální daně se sleva neuplatňuje snížením měsíčních paušálních záloh, ale až dodatečnou žádostí po skončení roku.

Data ukazují, že rezerva je pořád velká

Ke konci dubna 2025 čerpalo slevu podle zveřejněných údajů 136 297 pracujících penzistů z celkového odhadu zhruba 200 tisíc. Rozdíl ukazuje, že desítky tisíc lidí ji buď ještě neměly nastavenou, nebo čekaly na jiný způsob uplatnění, například jako OSVČ. Ministerstvo práce tehdy očekávalo, že z řad živnostníků může přibýt dalších 30 až 40 tisíc žadatelů.

Pro pracující důchodce je proto nejpraktičtější udělat krátkou kontrolu: zda už mají řádný starobní důchod, zda z jejich práce vzniká účast na pojištění a zda o slevu skutečně požádali. U zaměstnance stačí jednou správně doložit nárok. U OSVČ je potřeba pohlídat zálohy, přehled nebo případnou žádost. Právě administrativní detail může rozhodnout o tom, jestli peníze zůstanou každý měsíc v peněžence, nebo bude nutné je později složitěji vymáhat jako přeplatek.