Pracující důchodci mohou každý měsíc ušetřit stovky až tisíce korun: Rozhoduje výše mzdy a nejen to

Práce v důchodu může v roce 2026 znamenat citelně vyšší čistý příjem. Starobní důchodci, kteří splní zákonné podmínky, mohou využívat slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu. Spočítali jsme, co to znamená při hrubé mzdě 20, 30, 40 a 50 tisíc korun a jak postupovat, aby člověk o peníze zbytečně nepřicházel.

Od ledna 2025 se změnil způsob, jakým stát zvýhodňuje lidi, kteří pobírají starobní důchod a zároveň dál pracují. Dřívější průběžné zvyšování procentní výměry důchodu za další výdělečnou činnost nahradila sleva na pojistném ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu. Tento systém pokračuje také v roce 2026.

Nárok má zaměstnanec, který dosáhl důchodového věku, je poživatelem starobního důchodu a má nárok na jeho výplatu v plné výši. Podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který se sleva uplatňuje.

Důležité je také správně pochopit, co sleva znamená. Nejde o slevu na dani ani o mimořádný příspěvek od státu. Běžná sazba sociálního pojistného zaměstnance činí 7,1 procenta vyměřovacího základu. U pracujícího důchodce se nejprve vypočítá tato částka a následně se od ní odečte sleva 6,5 procenta. Prakticky tak při standardním výpočtu zbývá zatížení přibližně 0,6 procenta vyměřovacího základu.

Spočítali jsme úsporu při čtyřech různých mzdách

Na konkrétních číslech je rozdíl mnohem názornější. Pro naše výpočty počítáme s běžnou situací, kdy vyměřovací základ odpovídá hrubé mzdě.

Při hrubé mzdě 20 000 korun představuje sleva 6,5 procenta částku 1 300 korun měsíčně. Běžné pojistné zaměstnance ve výši 7,1 procenta by činilo 1 420 korun, po odečtení slevy tak vychází na 120 korun. Pokud by člověk pobíral stejnou mzdu celý rok a podmínky splňoval ve všech měsících, získá díky slevě 15 600 korun za rok.

Při hrubé mzdě 30 000 korun činí sleva 1 950 korun měsíčně, tedy 23 400 korun za rok. U mzdy 40 000 korun už jde o 2 600 korun měsíčně a 31 200 korun ročně.

Největší rozdíl z našeho modelového srovnání je vidět při hrubé mzdě 50 000 korun. Sleva dosahuje 3 250 korun měsíčně. Za dvanáct měsíců jde o 39 000 korun, které mohou zůstat zaměstnanci navíc oproti situaci bez této slevy. Samotná sleva se podle ČSSZ zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Právě výše mzdy tedy rozhoduje o tom, jak výrazný bude skutečný přínos.

Sleva se nezačne počítat automaticky

Jedna z nejdůležitějších věcí přichází u samotného uplatnění. Nestačí být pracujícím starobním důchodcem. Zaměstnanec musí nárok u zaměstnavatele uplatnit a doložit splnění podmínek.

Podle ČSSZ lze předložit rozhodnutí o přiznání starobního důchodu společně s čestným prohlášením o nároku na jeho výplatu v plné výši. Druhou možností je potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši, ve kterém bude uvedeno také datum, od něhož výplata náleží. Den doložení potřebných dokumentů zaměstnavateli se považuje za den uplatnění slevy.

Vyplatí se proto nic neodkládat. Kdo například doloží nárok zaměstnavateli až během srpna, může prostřednictvím zaměstnavatele využít slevu nejdříve za srpen. Zaměstnavatel ji nemůže dodatečně uplatnit za předchozí měsíc.

Ani starší neuplatněné měsíce nemusí být ztracené

Při našem průzkumu jsme narazili na důležitý detail, který může být pro některé pracující seniory ještě podstatnější než samotný výpočet. Přestože zaměstnavatel nemůže slevu zpětně uplatnit za dřívější měsíc, ČSSZ připouští možnost vrácení vzniklého přeplatku jinou cestou.

Jestliže zaměstnanec podmínky splňoval, ale slevu u zaměstnavatele neuplatnil, pojistné zaplacené ve výši odpovídající slevě se považuje za přeplatek zaměstnance. O jeho vrácení lze písemně požádat příslušnou územní správu sociálního zabezpečení. K žádosti je potřeba potvrzení zaměstnavatele. Ten je na požádání povinen potvrdit výši vyměřovacích základů a informaci, zda byla sleva v jednotlivých měsících uplatněna.

Práce v penzi dnes vychází jinak než před několika lety

Pro člověka, který chce nebo může po dosažení důchodového věku dál pracovat, představuje sleva 6,5 procenta poměrně výraznou finanční výhodu. U mzdy 30 tisíc korun jde při celoročním nároku o 23 400 korun, u mzdy 50 tisíc už o 39 tisíc korun.

Rozhodování, zda pokračovat v zaměstnání, samozřejmě není jen otázkou peněz. Záleží na zdravotním stavu, typu práce, délce úvazku i osobní situaci. Finanční stránku je ale dobré počítat podle současných pravidel, protože čistý výdělek pracujícího důchodce se od příjmu běžného zaměstnance může právě kvůli této slevě výrazně lišit.