Senioři mohou kromě důchodu získat dalších 5 příspěvků od státu: Mnozí je přitom vůbec nečerpají

Pobírání starobního nebo invalidního důchodu neznamená, že člověk automaticky ztrácí možnost získat další finanční pomoc. Podle konkrétní situace může mít nárok na několik dávek, o které je ale většinou nutné požádat.

Samotný důchod není překážkou pro čerpání dalších sociálních dávek. Rozhodující bývá především výše příjmů domácnosti, náklady na bydlení, zdravotní stav nebo míra soběstačnosti člověka. Právě proto se může stát, že dva senioři se stejně vysokým důchodem mají na další podporu zcela odlišný nárok. V roce 2026 je navíc potřeba počítat s novým systémem dávky státní sociální pomoci, který nahradil několik dřívějších příspěvků.

Pomoc s bydlením dnes řeší nová sociální dávka

Dřívější příspěvek na bydlení už není možné nově samostatně žádat. Od října 2025 jej spolu s příspěvkem na živobytí, doplatkem na bydlení a přídavkem na dítě nahradila dávka státní sociální pomoci známá také jako superdávka. Její součástí je složka určená právě na náklady na bydlení. Posuzují se příjmy celé domácnosti, její majetkové poměry i skutečnost, zda má žadatel právní titul k bydlení. U složky na bydlení se sleduje také poměr nákladů na nájem a energie k příjmům domácnosti. Starobní důchodci patří mezi zranitelné osoby, u kterých systém nevyžaduje pracovní aktivitu. Žádost lze podat přes Úřad práce nebo elektronicky prostřednictvím klientské zóny Jenda.

Příspěvek na péči může výrazně zvýšit měsíční příjem

Velmi důležitou pomocí pro starší lidi se zhoršeným zdravotním stavem je příspěvek na péči. Není určen automaticky všem seniorům ani lidem s určitou diagnózou. Posuzuje se, do jaké míry člověk zvládá běžné životní potřeby, například pohyb, hygienu, oblékání, stravování, péči o zdraví nebo fungování v domácnosti. Úřad práce následně stanoví jeden ze čtyř stupňů závislosti.

U dospělých činí v roce 2026 příspěvek 1 300 korun měsíčně v prvním stupni, 5 400 korun ve druhém a 14 800 korun ve třetím stupni. U čtvrtého stupně jde o 23 000 korun měsíčně v případě vybraných pobytových sociálních služeb a 27 000 korun v ostatních případech. Peníze jsou určeny na zajištění potřebné pomoci, kterou může poskytovat například člen rodiny, asistent sociální péče, pečovatelská služba nebo jiné sociální zařízení. Po podání žádosti se běžně provádí sociální šetření a zdravotní stav následně posuzuje Institut posuzování zdravotního stavu.

Peníze lze získat také na dopravu a potřebné vybavení

Senioři se závažnějším zdravotním postižením mohou splnit také podmínky pro příspěvek na mobilitu. Ten je určen lidem s nárokem na průkaz ZTP nebo ZTP/P, kteří se opakovaně za úhradu dopravují nebo jsou dopravováni. Standardní výše příspěvku činí 900 korun měsíčně. U lidí využívajících dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí umělou plicní ventilaci může částka v roce 2026 dosahovat 2 900 korun měsíčně.

Další možnost představuje příspěvek na zvláštní pomůcku, který může pomoci například s úpravou bydlení, pořízením zdvihací plošiny, schodolezu, speciálního vybavení nebo motorového vozidla. Maximální příspěvek činí běžně 350 000 korun, u vybraných plošin až 500 000 korun. U motorového vozidla se podle příjmů pohybuje od 185 000 do 285 000 korun. Nárok ovšem nevzniká jen kvůli věku. Rozhodující je konkrétní zdravotní postižení a splnění zákonných podmínek.

Vyplatí se proto neposuzovat nárok pouze podle výše samotného důchodu. Člověk s nízkými příjmy může potřebovat pomoc s bydlením, jiný senior zase kvůli zdravotnímu stavu splní podmínky pro příspěvek na péči, mobilitu nebo zvláštní pomůcku. U jednotlivých dávek rozhoduje Úřad práce podle konkrétní situace žadatele a jeho domácnosti. Aktuální orientační nárok na dávku státní sociální pomoci lze ověřit také prostřednictvím oficiální kalkulačky.