Česko hledá cestu z propadu porodnosti. Odborníci řeší podporu pro ukrajinské matky

Česká porodnost je historicky nízko a odborníci hledají, kde má stát ještě rezervy. Jednou z nich mohou být cizinky žijící v Česku, hlavně ženy z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Návrh rozšířit rodičovský příspěvek ale naráží na politiku, peníze i pravidla dávek.

Česko řeší slabou porodnost a stále častěji se mluví o skupině, která byla v debatě dlouho stranou. Cizinky žijící v tuzemsku už dnes rodí významnou část dětí, ale podle části odborníků stát jejich potenciál nevyužívá. Nejvíc pozornosti teď míří k Ukrajinkám s dočasnou ochranou, které na rozdíl od českých rodin nemají běžný přístup do systému rodičovské podpory.

Cizinky už porodnost ovlivňují, Česko zaostává

V řadě evropských zemí pomáhá celkový počet narozených dětí držet právě migrace. Neznamená to, že by sama vyřešila demografický problém, ale u zemí s nízkou porodností může zmírnit propad a zpomalit stárnutí společnosti. Česko v tomto směru podle odborníků zatím nepatří k zemím, které by tento vliv využívaly naplno.

Statistiky přitom ukazují, že podíl dětí narozených rodičům ze zahraničí roste. V roce 2025 se v Česku narodilo 7200 dětí s jiným než českým občanstvím, což představovalo téměř desetinu všech narozených. Matku cizinku mělo více než 10 000 novorozenců a alespoň jednoho rodiče ze zahraničí mělo 13 100 dětí. Podíl dětí s cizím občanstvím se za deset let více než zdvojnásobil.

Na první pohled jde o suchá čísla. V praxi ale vypovídají o tom, že český systém dávek, práce a služeb pro rodiny už neřeší jen české domácnosti. Týká se také lidí, kteří v Česku dlouhodobě žijí, pracují, odvádějí daně nebo se snaží zůstat na pracovním trhu i po narození dítěte.

Rodičovský příspěvek jako sporný bod

Jedním z konkrétních návrhů je rozšíření rodičovské podpory i na uprchlice z Ukrajiny. Argument je jednoduchý: pokud žena po porodu nemá nárok na podobnou podporu jako jiné rodiny, může být pro ni mateřství ekonomicky mnohem rizikovější. U domácností, které už teď balancují mezi prací, nájmem a péčí o děti, může taková nejistota ovlivnit i rozhodnutí, zda další dítě vůbec mít.

Rodičovský příspěvek v českém systému náleží rodiči, který osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině. U dětí narozených od 1. ledna 2024 činí celková částka 350 000 Kč na jedno dítě, u vícerčat 525 000 Kč. Čerpání je možné přizpůsobovat podle příjmů a zvolené délky péče, žádost se podává na Úřadu práce.

Právě tato dávka je pro řadu rodin klíčová. Nejde jen o peníze po narození dítěte. Rodičovský příspěvek často rozhoduje o tom, zda si domácnost může dovolit, aby jeden z rodičů zůstal doma, nebo zda musí co nejrychleji hledat práci bez ohledu na dostupnost školky, hlídání či zdravotní stav dítěte.

Ukrajinky mají jiný režim než české rodiny

Ukrajinci, kteří do Česka přišli kvůli válce a mají dočasnou ochranu, nejsou běžně zapojeni do českého systému sociálních dávek stejně jako ostatní obyvatelé. Základní podporou pro ně byla humanitární dávka, která má sloužit hlavně na zajištění základních potřeb, tedy zejména bydlení a stravy. To je zásadní rozdíl oproti rodinám, které mohou za splnění podmínek čerpat dávky státní sociální podpory.

Humanitární dávka ale není totéž co rodičovský příspěvek. Neplní stejnou funkci, nepracuje se stejnou logikou a neřeší dlouhodobé finanční zajištění rodiče pečujícího o malé dítě. Část neziskového sektoru proto upozorňuje, že současné nastavení může některé uprchlické domácnosti tlačit do šedé zóny práce nebo do situace, kdy se péče o dítě stává finančně téměř neudržitelnou.

Podle dat zveřejněných na začátku roku 2026 Česko v roce 2025 vyplatilo ukrajinským uprchlíkům na humanitárních dávkách 8,8 miliardy korun. Od začátku války do konce roku 2025 šlo zhruba o 32,4 miliardy korun. Současně ale ubývalo domácností, které podporu pobírají, a rostl počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Za první tři čtvrtletí roku 2025 byly podle zveřejněných údajů příjmy státu od uprchlíků vyšší než výdaje na pomoc.

Návrh má zastánce i odpůrce

Zastánci změny tvrdí, že zapojení ukrajinských rodin do běžnějšího systému podpory by pomohlo nejen porodnosti, ale i legální práci. Pokud se podpora snižuje podle výdělku a rodina současně nemá přístup k rodičovské dávce, může být pro některé lidi výhodnější pracovat mimo oficiální systém. To je problém pro zaměstnance, stát i poctivé firmy.

Opatrnější hlasy ale připomínají, že od rodičovské pro Ukrajinky nelze čekat zázračný obrat. Demograf Tomáš Kučera podle Aktuálně.cz upozornil, že počet Ukrajinek v nejčastějším věku pro mateřství není tak vysoký, aby sám o sobě výrazně změnil celkovou českou porodnost. Jinými slovy: může jít o dílčí pomoc, ne o hlavní řešení demografické krize.

Další výhrada se týká správy dávek. Úřady práce už v posledních měsících řešily velkou změnu dávkového systému. Od 1. října 2025 začala platit nová dávka státní sociální pomoci, známá jako superdávka, která nahradila několik dosavadních podpor. Přechodné období trvalo do 30. dubna 2026. Přidávat do systému další velkou změnu proto podle kritiků nemusí být jednoduché.

Co by si měly rodiny hlídat

Pro české i cizinecké domácnosti je podstatné ověřovat nárok vždy podle konkrétního pobytového statusu, příjmů a složení rodiny. Nárok na jednu dávku automaticky neznamená nárok na jinou. U rodin cizinců navíc může rozhodovat typ pobytu, délka pobytu, účast na pojištění nebo to, zda jde o dávku z nemocenského pojištění, státní sociální podpory, nebo jiný režim pomoci.

Častým omylem je zaměňovat mateřskou, rodičovskou a humanitární dávku. Peněžitá pomoc v mateřství je dávka z nemocenského pojištění. Rodičovský příspěvek je dávka spojená s péčí o nejmladší dítě. Humanitární dávka pro uprchlíky má jiný účel a jiná pravidla. Pokud se rodině narodí dítě, měla by proto řešit svou situaci včas s Úřadem práce, sociálním pracovníkem nebo poradenskou organizací.

Debata o rodičovské pro Ukrajinky tak není jen otázkou porodnosti. Ve skutečnosti se dotýká i práce načerno, dostupnosti školek, bydlení, integrace a toho, zda stát dokáže nastavit pravidla tak, aby podporovala rodiny, ale zároveň byla srozumitelná a kontrolovatelná. Porodnost samotnou jedna dávka nezachrání. Může ale rozhodnout o tom, zda se některé rodiny nepropadnou do nejistoty právě ve chvíli, kdy se jim narodí dítě.