Václav Vydra otevřeně přiznal výši svého důchodu. Když mu ho vyměřili, zůstal naprosto v šoku

Herec Václav Vydra požádal o řádný důchod se zpožděním a dostal doplatek. Samotná výše penze ho ale zaskočila. Jeho zkušenost připomíná, proč se důchod nepočítá podle pocitu odpracovaného života, ale podle odvodů a evidovaných příjmů.

Václav Vydra patří k hercům, u kterých má veřejnost pocit, že pracují nepřetržitě celý život. Divadlo, film, televize, dabing, pořady pro široké publikum a k tomu statek s koňmi. Když si proto požádal o starobní důchod, čekal po desítkách let práce jiný výsledek. Potěšil ho sice doplatek za dobu, kdy o penzi požádal později, samotná měsíční částka ho ale podle jeho vyjádření zaskočila.

Příběh známého herce není jen společenská zajímavost. Dobře ukazuje problém, který řeší mnoho lidí v Česku: dlouhý pracovní život sám o sobě ještě neznamená vysoký důchod. Rozhodující je hlavně to, z jakých příjmů se odvádělo důchodové pojištění, kolik let pojištění člověk získal a zda má stát v evidenci všechny potřebné údaje.

Doplatek potěší, výměr může zklamat

Server Aha! uvedl, že Václav Vydra si šel požádat o řádný důchod až s přibližně osmnáctiměsíčním zpožděním. Právě proto dostal od státu zpětně doplacené peníze za období, kdy už na důchod měl nárok, ale nepobíral ho. Tato jednorázová částka pro něj byla příjemná. Měsíční výše penze už ale podle článku tak radostná nebyla.

Herec podle deníku Aha! připomněl, že pracoval od osmnácti let bez přerušení, a po tak dlouhé době si představoval jinou částku. Zároveň ale výsledek přijal s nadhledem a dal najevo, že dokud mu zdraví dovolí, chce u práce zůstat. To odpovídá i jeho životnímu tempu. Deník.cz popsal, že Vydra ani po sedmdesátce nezpomaluje a velkou část energie věnuje statku v Malčanech, koním a psům.

Proč se důchod neřídí tím, kolik měl člověk práce

U důchodů často vzniká jeden omyl. Lidé porovnávají, kolik let chodili do práce, kolik projektů zvládli nebo jak náročná byla jejich profese. Stát ale důchod nepočítá podle pracovního nasazení ani podle společenské známosti. Podle MPSV se starobní důchod skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní část je pro všechny stejná, procentní část se odvíjí od evidovaných příjmů a doby pojištění.

Právě to je důležité u profesí, kde se v minulosti střídaly různé druhy příjmů. Herci, umělci, moderátoři, OSVČ i lidé s nepravidelnými honoráři mohou mít za sebou velmi aktivní kariéru, ale pro důchod je podstatné, zda z konkrétních příjmů bylo odvedeno pojistné a v jaké výši. Pokud se část pracovního života odehrávala mimo klasický zaměstnanecký poměr, může být výsledná penze nižší, než člověk intuitivně očekává.

Vydrův případ proto není možné číst jako přesný návod k výpočtu herecké penze. Neznáme jeho osobní vyměřovací základ ani kompletní historii odvodů. Jde ale o srozumitelný příklad, že důchodový systém je postavený na doložených odvodech, ne na dojmu, že člověk pracoval pořád.

Pozdní žádost nemusí znamenat ztrátu všech peněz

Zajímavá je i samotná pozdní žádost. MPSV uvádí, že žádost o starobní důchod lze podat nejdříve čtyři měsíce před dnem, od kterého má být důchod přiznán. Podání je možné osobně přes územní správu sociálního zabezpečení nebo elektronicky přes ePortál ČSSZ s využitím elektronické identity, například bankovní identity nebo datové schránky.

Kdo žádost nevyřídí hned při dosažení důchodového věku, nemusí automaticky přijít o celou částku. Zákon počítá s tím, že důchod nebo jeho zvýšení lze doplatit zpětně, nejvýše však za pět let. V praxi to znamená, že pozdní podání může přinést větší jednorázový doplatek. Zároveň ale člověk nějakou dobu nemá pravidelný příjem z penze, se kterým by jinak mohl počítat v domácím rozpočtu.

Práce v důchodu je dnes výhodnější než dřív

Václav Vydra dál pracuje a patří mezi seniory, kteří si odpočinek nepředstavují jako úplné zastavení. Pro běžné pracující důchodce je důležitá změna platná od 1. ledna 2025. MPSV uvádí, že dřívější malé navyšování důchodu za práci při pobírání penze nahradila sleva na pojistném. Zaměstnanec, který pobírá starobní důchod a dál pracuje, může mít díky slevě vyšší čistou mzdu o 6,5 procenta ze svého vyměřovacího základu. U OSVČ se sleva promítá do nižší sazby důchodového pojištění.

To je praktický rozdíl proti dřívějšku. Peníze se u zaměstnance projeví hned ve výplatě, pokud nárok u zaměstnavatele uplatní a doloží. U podnikatelů se sleva řeší v přehledu o příjmech a výdajích. Pro lidi, kteří stejně jako Vydra nechtějí po přiznání penze úplně skončit, tak může jít o citelnější efekt než dřívější drobné přepočty důchodu.

Co si z toho má odnést běžný čtenář

Nejdůležitější poučení je jednoduché: důchod je dobré řešit dřív, než přijde samotný věk odchodu do penze. Vyplatí se zkontrolovat evidované doby pojištění, chybějící zaměstnání, podnikání i období, kdy se člověk staral o děti nebo byl v evidenci úřadu práce. Chyba v evidenci se může ve výsledku projevit nižším důchodem.

Vydrův příběh působí lidsky právě proto, že se v něm pozná mnoho lidí. Člověk má za sebou desítky let práce, na důchod se nijak zvlášť netěší, a když přijde rozhodnutí, čekal by od státu víc. Jenže česká penze se nepočítá podle popularity, únavy ani počtu odpracovaných víkendů. Rozhodují papíry, odvody a zákonný výpočet. A právě proto se vyplatí mít o svém budoucím důchodu přehled dřív, než přijde první výměr.