ČSSZ zamítá žádosti o důchod, seniorů tak ubývá. Jen letos jich shodila ze stolu téměř 26 tisíc

Dostat se do důchodového věku ještě automaticky neznamená, že člověk penzi skutečně získá. Nová statistika ČSSZ ukazuje, kolik žádostí úřad během roku řešil, kolik důchodů nově přiznal a kde žadatelé nejčastěji narazili.

Pro většinu lidí představuje odchod do důchodu okamžik, na který se připravují řadu let. Počítají s tím, že po dosažení potřebného věku skončí pravidelná práce a místo výplaty začne na účet chodit penze. Jenže samotný věk nestačí. Pro vznik nároku na starobní důchod je potřeba splnit také zákonem stanovenou dobu důchodového pojištění, zatímco u invalidního důchodu rozhoduje kromě potřebné doby pojištění také zdravotní stav a uznání příslušného stupně invalidity.

Nová statistická ročenka České správy sociálního zabezpečení za rok 2025 ukazuje, jak rozsáhlá důchodová agenda ve skutečnosti je. ČSSZ během loňského roku evidovala celkem 172 629 došlých žádostí o některý z důchodů a současně nově přiznala 120 791 penzí. Tato dvě čísla však není přesné jednoduše odečíst a výsledných více než 51 tisíc případů označit za zamítnuté žádosti. Ročenka takový závěr u všech druhů důchodů výslovně neuvádí a část žádostí a přiznaných penzí nemusí patřit ke stejnému souboru řízení.

Nejvíce nových důchodů bylo starobních

Největší skupinu mezi nově přiznanými penzemi tradičně tvořily starobní důchody. V roce 2025 jich ČSSZ přiznala 55 434, přičemž zastoupení mužů a žen bylo téměř vyrovnané. Mužům připadlo 27 750 nově přiznaných starobních důchodů a ženám 27 684.

Výraznou část tvořily také invalidní penze. Invalidní důchod prvního stupně byl nově přiznán 14 586 lidem, druhého stupně 3 922 lidem a třetího stupně 7 774 lidem. Dohromady tak šlo o více než 26 tisíc nově přiznaných invalidních důchodů. Dalších 25 898 nových penzí tvořily vdovské důchody, 8 501 vdovecké a 4 676 sirotčí.

Žádostí přitom bylo během roku podstatně více. Jen žádostí souvisejících se starobním důchodem dorazilo 70 894. U invalidních důchodů ČSSZ evidovala přes 35 tisíc žádostí v obecné kategorii invalidity a další žádosti rozdělené podle jednotlivých stupňů. Významnou část agendy tvořily také pozůstalostní penze.

U invalidních důchodů jsou důvody zamítnutí vidět přesněji

Podstatně konkrétnější údaje zveřejnila ČSSZ u žádostí o invalidní důchod. V roce 2025 bylo zamítnuto celkem 25 980 těchto žádostí. Ve většině případů nebyla žadateli uznána invalidita. Takových rozhodnutí bylo 19 624.

Dalších 6 356 žádostí neuspělo kvůli nesplnění jiné podmínky, přičemž ČSSZ výslovně uvádí, že šlo zejména o nedostatečnou potřebnou dobu pojištění. Právě tento údaj ukazuje, proč se vyplatí svůj stav v evidenci sociálního zabezpečení kontrolovat s předstihem a nečekat až na samotné podání žádosti.

Rozdíly jsou patrné také mezi kraji. Nejvíce zamítnutých žádostí o invalidní důchod evidovala ČSSZ v hlavním městě Praze, kde šlo o 4 002 případů, následoval Moravskoslezský kraj s 3 796 a Ústecký kraj s 2 777 zamítnutými žádostmi. Čísla ale nelze hodnotit bez ohledu na velikost jednotlivých regionů a počet podaných žádostí.

Důchodový systém vyplácí miliony penzí

Český důchodový systém patří rozsahem mezi největší pravidelné výdaje státu. Ke konci roku 2025 bylo v tuzemsku vypláceno 3 408 447 důchodů, dalších 115 631 penzí směřovalo do zahraničí. Po započtení obou skupin tak ČSSZ evidovala více než 3,52 milionu vyplácených důchodů. Samotných důchodců bylo přibližně 2,94 milionu včetně těch žijících v zahraničí.

Nejpočetnější jsou pochopitelně starobní penze. Na konci roku 2025 jich bylo vypláceno 2 346 030. Invalidních důchodů všech stupňů bylo 418 988, vdovských přes půl milionu, vdoveckých více než 98 tisíc a sirotčích přes 41 tisíc. Oproti předchozímu roku přitom počet vyplácených penzí mírně klesl.

Na důchody šlo přes 700 miliard korun

Obrovský rozsah systému je ještě lépe vidět na penězích. Výdaje na důchody dosáhly v roce 2025 přibližně 700,5 miliardy korun. Zdaleka největší část představovaly starobní důchody, na které připadlo téměř 589 miliard korun. Pro srovnání, ještě v roce 2020 činily celkové výdaje přibližně 507,6 miliardy korun. Za pouhých pět let se tak zvýšily téměř o 193 miliard.

Pro budoucí důchodce mají ale statistiky ještě jeden praktičtější význam. Nárok na penzi není dobré začít řešit až několik týdnů před plánovaným odchodem z práce. ČSSZ umožňuje prostřednictvím svého ePortálu zkontrolovat evidované doby pojištění a případné chybějící údaje doplnit. Samotnou žádost o starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod lze také podat elektronicky.

Zvlášť u lidí s komplikovanější pracovní historií mohou hrát roli starší zaměstnání, podnikání, některé náhradní doby nebo chybějící záznamy. Čím dříve člověk zjistí, co o něm ČSSZ skutečně eviduje, tím více času má případné nesrovnalosti doložit. Čísla za rok 2025 totiž ukazují, že zejména u invalidních penzí rozhodně neplatí, že každá podaná žádost automaticky skončí přiznáním důchodu.