V případě úmrtí seniora většina lidí zapomene na mnoho důležitých kroků. Tento nikdy nepodceňujte

Po úmrtí blízkého přichází vedle smutku i praktické starosti. Největší chyby vznikají u poslední splátky důchodu, při nakládání s účtem zemřelého a u smluv, které dál běží zbytečně.

Po smrti blízkého člověka se rodina často musí rychle zorientovat i ve věcech, které mají přímý dopad na peníze. Nejčastější problémy vznikají u poslední splátky důchodu, u bankovního účtu a u smluv, které po úmrtí dál běží, i když už nedávají smysl.

Právě v prvních dnech se vyplatí postupovat klidně a nic neřešit zbrkle. Některé informace si úřady předají samy, jiné kroky ale zůstávají na rodině nebo na správci pozůstalosti. Kdo ví, co zkontrolovat hned, může si ušetřit zbytečné vracení peněz i nepříjemnosti při dědickém řízení.

Nejprve zjistit, kdo důchod vyplácel

První krok je naprosto rozhodující. Rodina by si měla ověřit, odkud důchod přicházel. Ve většině případů jde o Českou správu sociálního zabezpečení, ale ne vždy. U některých lidí vyplácí důchod nebo výsluhové nároky Ministerstvo vnitra či Ministerstvo obrany. Týká se to hlavně části bývalých příslušníků bezpečnostních sborů.

Jestli si pozůstalí nejsou jistí, pomůže výpis z účtu, poštovní poukázka nebo poslední rozhodnutí o důchodu. Právě od toho se odvíjí další postup. U běžných důchodů od ČSSZ zpravidla není nutné úmrtí zvlášť hlásit, protože informace odchází z matriky automaticky. Přesto má smysl ozvat se co nejdřív, aby se snížilo riziko, že dorazí částka, na kterou už nevznikl nárok.

Mnoho lidí se mylně domnívá, že po úmrtí náleží důchod automaticky za celý měsíc. Tak to ale u důchodů od ČSSZ nefunguje. Důchod se vyplácí na období od konkrétního dne splatnosti do dne před další splatností. Právě proto je potřeba co nejdřív zjistit, na který den byla výplata nastavena.

Praktický příklad je jednoduchý. Pokud měl senior výplatní termín desátého dne v měsíci a zemřel právě desátého, na tuto splátku ještě měl nárok. Když ale zemřel devátého, stejná splátka už mu nenáležela, i kdyby šlo jen o jediný den rozdílu. Právě tady vznikají nejčastější přeplatky, které se pak musí vracet.

To je důležité i pro rodiny, které mají pocit, že vše automaticky dopočítá banka nebo úřad. V praxi je lepší spoléhat hlavně na vlastní kontrolu. Výplatní termín bývá uveden v rozhodnutí o důchodu nebo se dá dohledat podle pravidelných příchozích plateb.

S účtem po zemřelém opatrně

Velmi citlivé je nakládání s bankovním účtem. To, že měl někdo k účtu dispoziční právo, ještě neznamená, že se po smrti majitele může penězi volně nakládat. Peníze na účtu patří do pozůstalosti a řeší se v dědickém řízení.

Jinými slovy, není dobrý nápad rychle vybírat z účtu částky jen proto, že na něj ještě přišla výplata důchodu nebo na něm zůstaly peníze. Může jít o splátku, která už nenáležela. Pokud peníze na účtu zůstanou, banka je může na žádost instituce, která důchod vyplácela, vrátit. Když je někdo mezitím vybere, problém se tím nevyřeší, jen se přesune na pozůstalé.

Současně ale platí, že některé platby mohou z účtu dál odcházet. Typicky jde o trvalé příkazy nebo inkasa, která nebyla nastavena tak, aby se po smrti zastavila. Pokud je potřeba rychle řešit běžné platby domácnosti, je bezpečnější obrátit se na banku a notáře. Ten může určit správce pozůstalosti, který dostane oprávnění vyřídit nezbytné věci oficiální cestou.

Smlouvy a předplatné je lepší projít co nejdřív

Vedle důchodu a účtu bývá dalším velkým tématem seznam smluv vedených na zemřelého. Nejčastěji jde o mobilní tarif, internet, energie, pojistky, předplatné služeb nebo různé členské poplatky. Čím déle zůstanou bez povšimnutí, tím větší je šance, že budou z účtu dál mizet peníze úplně zbytečně.

U telefonních služeb bývá situace poměrně přímočará. Smlouvu lze po smrti účastníka ukončit bez sankce, obvykle po doložení úmrtního listu nebo listu o prohlídce zemřelého. U dalších smluv záleží na konkrétních podmínkách, ale základní pravidlo je stejné. Začít s kontrolou co nejdřív.

V praxi pomůže úplně obyčejný seznam. Sepsat si všechny pravidelné odchozí platby, projít výpisy z účtu a jednu po druhé ověřit. U rodin to bývá rychlejší než po několika týdnech zjišťovat, proč dál odcházely peníze za služby, které už nikdo nevyužívá.

Neřeší se jen konec důchodu, ale i možné nároky

Po smrti manžela nebo manželky je chyba soustředit se jen na zastavení jeho či jejího důchodu. Ve stejné době může vzniknout nárok na vdovský nebo vdovecký důchod. Ten se standardně přiznává na jeden rok od úmrtí. Delší výplata připadá v úvahu jen tehdy, pokud pozůstalý splní zákonné podmínky, například pečuje o nezaopatřené dítě, o závislou osobu, pobírá invalidní důchod třetího stupně nebo dosáhl stanoveného věku.

Pokud po zemřelém zůstalo nezaopatřené dítě, je namístě prověřit i sirotčí důchod. Ten může náležet po rodiči, osvojiteli nebo po osobě, která dítě převzala do péče, jestliže zemřelý splnil potřebné podmínky. Výplata trvá po dobu nezaopatřenosti dítěte, nejdéle ale do 26 let věku.

Rodinám se vyplatí připravit si úmrtní list a obrátit se co nejdřív na ČSSZ nebo příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení. Žádost o pozůstalostní důchod je možné podat také přes ePortál ČSSZ. To může být praktičtější hlavně ve chvíli, kdy pozůstalí řeší více úředních kroků najednou.

U podnikatelů přibývá ještě daňová povinnost

Jestli zemřelý podnikal, seznam povinností tím nekončí. Osoba spravující pozůstalost může mít povinnost podat daňové přiznání za zemřelého. Jedno se podává do tří měsíců ode dne smrti a týká se části zdaňovacího období do dne úmrtí. Další se podává do 30 dnů od skončení řízení o pozůstalosti a vztahuje se na období od smrti do dne předcházejícího skončení tohoto řízení.

Pro běžnou rodinu to může znít složitě, ale pointa je jednoduchá. U podnikatele je dobré co nejdřív zjistit, kdo bude s finančním úřadem komunikovat a jaké doklady budou potřeba. V praxi to nejčastěji řeší dědic nebo správce pozůstalosti.

Na co lidé nejčastěji zapomínají

Nejčastější omyl je představa, že poslední důchod automaticky patří za celý měsíc. Druhou častou chybou bývá výběr peněz z účtu ještě před vyjasněním, zda na připsanou částku vůbec vznikl nárok. A třetí problém představují smlouvy, které nikdo včas nezkontroluje a dál zbytečně zatěžují rodinný rozpočet.

Rozumný postup je proto poměrně jasný. Ověřit vyplácející instituci, zkontrolovat den splatnosti důchodu, bez domluvy nesahat na účet, projít pravidelné platby a současně si pohlídat, zda nevzniká nárok na vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod.

V těžké životní situaci to není málo. Když se ale tyto kroky udělají včas a ve správném pořadí, rodina se vyhne zbytečným komplikacím a může se soustředit na to podstatné.