Byznys Trendy

V dětských holínkách naměřili téměř 293násobek limitu. Nákupy v zahraničí mohou být nebezpečné

Žena doma kontroluje obuv doručenou v zásilce z internetového obchodu.
Ilustrační fotografie online nákupu. Zobrazená obuv není součástí popsaných testů a není označována za nebezpečnou.
Zdroj: Magnific (Freepik)

Mezinárodní test obuvi z online tržišť odhalil porušení alespoň jednoho chemického požadavku u 27 ze 76 prověřených párů. V české části se nejvýraznější nález týkal dětských PVC holínek, jejichž vzorek obsahoval téměř 293násobek povolené koncentrace ftalátu DEHP. Výsledky zveřejnila Česká obuvnická a kožedělná asociace. Nelze je vztahovat na všechny výrobky ani na všechny nabídky jednotlivých platforem.

Asociace popsala výsledky 21. října. Nákupy a testování koordinovala Evropská konfederace obuvnického průmyslu v sedmi zemích od února do května 2026. Česká část zahrnovala deset párů objednaných přes SHEIN a Temu, které prověřila akreditovaná laboratoř Institutu pro testování a certifikaci ve Zlíně. Jde o výsledky konkrétního omezeného souboru, nikoli o reprezentativní měření bezpečnosti veškerého zboží prodávaného na internetu.

Zjištění přesto ukazuje problém, který zákazník z produktové fotografie nepozná. U dětských holínek uvádí původní přehled koncentraci DEHP 29,27 procenta proti limitu 0,1 procenta. Poměr obou hodnot činí 292,7. U stejného vzorku podle asociace překročil hranici také další ftalát DBP. Číslo se vztahuje k naměřené koncentraci konkrétní látky, nelze je převést na tvrzení, že je výrobek téměř třistakrát nebezpečnější.

Označení barefoot není chemický rozbor

Další český nález se týkal černé gumové části dětských barefoot tenisek. Laboratoř podle zveřejněného přehledu zjistila nadlimitní množství některých polycyklických aromatických uhlovodíků. Samotné pojmenování obuvi tedy nemůže nahrazovat kontrolu materiálů. Zároveň by bylo nesprávné z výsledku jednoho vzorku dovozovat, že stejné nedostatky mají všechny barefoot boty nebo celá nabídka určitého prodejce.

Na tuto odlišnost upozorňuje také Ruslan Skopal z prodejce naBOSo.cz. Doporučuje hodnotit vedle tvaru a velikosti také dohledatelnost výrobce a informace o materiálech. Jeho firma ovšem sama obuv prodává, takže jde o doporučení účastníka trhu, nikoli o závěr nezávislého státního dozoru. Laboratorní výsledky je proto vhodné oddělit od obchodních názorů, které se k nim následně připojují.

Zákazník může ještě před zaplacením zjistit alespoň to, kdo je jeho konkrétním prodávajícím a jaký kontakt uvádí. Název nákupní aplikace sám nemusí tyto údaje vysvětlovat. Stejnou otázku řeší článek o totožnosti prodejce při nákupu na internetu, který odlišuje problém samotného výrobku od problému obchodníka.

Chybějící údaje komplikují posouzení výrobku

Česká část testování zachytila také nedostatky v informacích pro kupující. Podle asociace měly české označení tři z deseti párů, u poloviny nebyla na výrobku viditelná značka nebo model a pokyny k údržbě obsahoval jediný pár. U některých vzorků se rozcházely materiály uvedené v internetové nabídce a skutečné provedení. Tyto výsledky popisují posuzované boty, nejsou statistikou všech zásilek z daných tržišť.

Jednotlivá laboratorní zkouška navíc odpovídá na určitou otázku. Zjištěné překročení limitu jedné látky neznamená, že byly u všech párů ověřeny veškeré možné vlastnosti. Ani vyhovující výsledek jednoho parametru automaticky nepotvrzuje úplnou bezpečnost výrobku. Původní přehled rozlišuje chemická zjištění, materiálové údaje a další požadavky, které se podle druhu obuvi mohou lišit.

U textilu klade Adam Rožánek z Trenýrkárna.cz důraz na složení a identitu výrobce. V případě menstruačních kalhotek upozorňuje také na různé funkční vrstvy a odpovídající údržbu. Fotografie střihu tyto informace nenahradí. Také zde ale zaznívá stanovisko prodejce vlastního sortimentu. Nedokládá, že konkrétní neprověřené kalhotky obsahují nebezpečnou látku, ani neopravňuje označit všechny levné výrobky za závadné.

Evropská upozornění nejsou soupisem jednoho tržiště

Evropská komise v březnu zveřejnila bilanci systému Safety Gate za rok 2025. Zaznamenal 4 671 upozornění na nebezpečné nepotravinářské výrobky. Nejčastěji se v hlášeních objevovaly kosmetika, hračky a elektrické přístroje. Chemická rizika tvořila více než polovinu oznámení. Tato čísla se týkají systému napříč trhem, nikoli pouze Temu, SHEIN nebo zboží z Číny. Neudávají ani podíl nebezpečných výrobků mezi všemi prodanými kusy.

Povaha problému se přitom mění podle sortimentu. U hraček může jít například o malé oddělitelné části, u elektrického zařízení o izolaci či přehřívání. Bezpečnostní upozornění je proto potřeba vztahovat k přesně určenému modelu a závadě. Případná shoda vzhledu nebo značky ještě nemusí dokazovat, že doma leží totožný výrobek, jehož se konkrétní oznámení týká.

Je také rozdíl mezi nebezpečným výrobkem a věcí, která jen nevyhovuje velikostí nebo střihem. Běžnou zkušenost s vracením internetových objednávek rozebírá srovnání podmínek vrácení oblečení v e-shopech. Náklady a postup vrácení však samy nevypovídají o chemickém složení ani nenahrazují bezpečnostní informace k výrobku.

Připojený spotřebič přidává otázku soukromí

Martin Chalupníček ze společnosti Kärcher upozorňuje ještě na jinou oblast: robotický vysavač může pracovat s mapou místností a historií úklidu. U některých modelů přibývá kamera nebo mikrofon. Při výběru tak podle něj záleží také na tom, jak výrobce nakládá s daty a zabezpečením. Jde o odlišnou otázku od chemických zkoušek obuvi a jeho vyjádření není důkazem, že určitý konkurenční vysavač údaje zneužívá.

U konkrétní nabídky proto mají význam dohledatelné materiály, přesné označení, použitelný kontakt i návod. Nízká cena sama nezávadnost nepotvrzuje ani nevyvrací. Pokud prodejce nedokáže vysvětlit, kdo výrobek vyrobil a co zákazník skutečně objednává, chybí základní podklad pro rozhodnutí ještě před platbou. Laboratorní výsledek jiné boty nebo obecný slib platformy tuto informační mezeru nezaplní.

Zdroje:

Tisková zpráva Trenýrkárna.cz, coka.cz, ec.europa.eu