Padělky za téměř čtyři miliony. Při nákupu na internetu může rozhodnout jméno prodejce
Česká obchodní inspekce zveřejnila nové varování před padělky, které se neprodávají jen na pohraničních tržnicích. Riziko se týká také internetu. Známá nákupní platforma sama o sobě nezaručuje bezpečný obchod a ani platba kartou není příslibem, že banka při problému peníze vrátí.
Balík může skutečně dorazit, a přesto být s nákupem zásadní problém. Místo nabízeného originálu zákazník rozbalí podezřelé zboží a začne zjišťovat, kdo mu ho vlastně prodal. Právě identita obchodníka může rozhodnout o tom, jak obtížné bude domoci se nápravy. Kontrola před zaplacením proto nemá končit u ceny a obrázku výrobku.
Říjnové varování popisuje zářijovou kontrolu
ČOI ve zprávě z 20. října 2026 popsala společnou kontrolní akci ve Strážném, která proběhla v září. Její inspektoři zajistili přes tři stovky padělků v hodnotě téměř čtyř milionů korun, vyjádřené v cenách originálních výrobků. Celníci při stejné akci zajistili další zboží za téměř tři miliony. Jde o dva oddělené údaje, nikoli o dvě označení stejného souboru věcí.
Uvedené ocenění neříká, kolik zákazníci za napodobeniny skutečně zaplatili. Inspekce ale současně upozorňuje na internetové nabídky a na bezpečnostní rizika některého sortimentu, například hraček nebo vánočního osvětlení. Porušení ochranné známky a nebezpečnost výrobku přitom nejsou totéž. Při nákupu je potřeba vnímat obě otázky.
Nákupní galerie nemusí být vaším prodávajícím
Český telekomunikační úřad ve svém spotřebitelském přehledu vysvětluje podstatný rozdíl mezi e-shopem a online tržištěm. Platforma může vypadat jako jeden obchod, smlouvu však zákazník uzavírá s jednotlivým prodejcem. Ten může sídlit v jiné zemi. Jemu se potom zpravidla adresuje reklamace nebo požadavek na vrácení zboží, zatímco platforma vystupuje především jako prostředník.
Před zaplacením má proto smysl otevřít údaje o konkrétním prodejci u konkrétní nabídky. Důležitá je jeho totožnost, adresa a použitelný kontakt. Vlastní ochranný program platformy může pomoci, ale je třeba přečíst jeho podmínky. Nelze automaticky předpokládat, že nahrazuje zákonná práva nebo že každý spor vyřeší stejně. Záleží také na tom, zda prodává podnikatel, nebo soukromá osoba.
Podezřelá cena je důvod k ověření
ČOI doporučuje porovnat zkušenosti zákazníků i dohledatelné údaje provozovatele. Český jazyk a česká doména samy o sobě neprokazují, že obchod řídí česká firma. Velmi nízká cena může ukazovat na napodobeninu, ale i na nabídku, po jejímž zaplacení nepřijde vůbec nic. Tyto dvě situace je dobré rozlišovat už při kontrole prodejce.
Samostatným problémem jsou falešné e-shopy napodobující známé obchody. Tam zákazník nemusí jednat s tím, koho podle vzhledu stránky očekával. U tržiště může být platforma skutečná, ale potíž se týká konkrétního prodávajícího nebo nabízeného výrobku. Při hledání řešení je proto užitečné uložit si přímo původní nabídku a údaje prodejce, nikoli jen název nákupní aplikace.
Platba kartou není automatická pojistka
Pokud zboží nepřijde nebo výrazně neodpovídá popisu, například jde o zjevný padělek, ČOI připomíná možnost požádat vydavatele platební karty o chargeback. Jde o postup podle pravidel karetních asociací. Spotřebitel však podle inspekce nemá vůči bance právní nárok na jeho provedení. Žádost tedy není totéž co přiznaná náhrada a s vrácením peněz nelze předem počítat.
Pro řešení sporu je užitečné zachovat objednávku, doklad o platbě, popis nabídky a komunikaci. Podezřelé zboží stojí za to vyfotografovat včetně obalu a označení. U prodejce pak lze konkrétně popsat, v čem se dodaná věc liší od objednávky, a požadovat nápravu. Platformě nebo bance tak zákazník nepředkládá pouze dojem, že nákup dopadl špatně, ale dohledatelné podklady k danému obchodu.