Pracovali jste i na Slovensku? S důchodem pomohou oba úřady na jednom místě, objednání je nutné
Lidé s českou a slovenskou pracovní minulostí mohou v listopadu bezplatně probrat svůj důchod s odborníky z obou zemí. Společný poradenský den se uskuteční 26. listopadu v Brně. Konzultace vyžaduje předchozí objednání a může pomoci i těm, kteří potřebují objasnit zaměstnání z doby společného Československa.
Česká správa sociálního zabezpečení zveřejnila pozvánku už 5. října. Nejde tedy o právě přijatou změnu důchodových pravidel, ale o možnost připravit si s předstihem konkrétní otázky a doklady. Odborníci ČSSZ a slovenské Sociálnej poisťovne vysvětlí podmínky nároku, postup při žádosti i výplatu penze přes hranice. Poradenské setkání samo o sobě nenahrazuje rozhodnutí o přiznání důchodu.
Rezervace předem a doklady k pracovní minulosti
Setkání proběhne ve čtvrtek 26. listopadu 2026 v budově Městské správy sociálního zabezpečení Brno na adrese Veveří 5. Konzultace jsou vypsané od 9 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin. Objednat se lze telefonicky na čísle 950 197 347 nebo e-mailem consultation-sk@cssz.cz. Volný termín je potřeba ověřit přímo při rezervaci, samotná zveřejněná pozvánka jej nezaručuje.
Na schůzku patří občanský průkaz nebo cestovní pas. Vedle dokladu totožnosti se hodí korespondence s oběma správami, podklady k zaměstnání a další dokumenty k důchodovému pojištění. Konzultace tak může vycházet z konkrétních záznamů, nikoli jen z přibližné vzpomínky na roky strávené v jednotlivých podnicích. Základní princip, proč po práci v několika zemích nemusí přijít jediná společná penze, rozebírá také náš článek o důchodu po práci v zahraničí.
Před rozdělením státu nemusí rozhodovat místo pracoviště
U zaměstnání před 1. lednem 1993 se nelze spolehnout na jednoduchou úvahu, že práce vykonaná na dnešním českém území bude vždy českou dobou pojištění. Smlouva mezi oběma státy používá zvláštní pravidlo. Sociálna poisťovňa vysvětluje, že podle jejího článku 20 je zpravidla rozhodující sídlo zaměstnavatele ke konci společného státu, tedy k 31. prosinci 1992, případně naposledy před tímto dnem.
U některých situací se namísto sídla zaměstnavatele vychází z tehdejšího trvalého pobytu. Patří mezi ně například souběh zaměstnavatelů se sídlem v obou republikách nebo vymezené případy, kdy sídlo nebylo zapsané v obchodním rejstříku. Právě takové okolnosti vysvětlují, proč nelze výsledek posoudit jen podle názvu města, kde člověk dojížděl do práce. Při konzultaci má význam přesná identifikace zaměstnavatele a období zaměstnání.
Český výpis nemusí obsahovat všechny slovenské záznamy
Od právního přiřazení doby je třeba odlišit to, kde jsou uložené podklady. ČSSZ uvádí, že zaměstnání před rozdělením státu u lidí, kteří tehdy měli trvalý pobyt na Slovensku, eviduje Sociálna poisťovňa v Bratislavě. Česká správa si údaje vyžádá při důchodovém řízení. Teprve v něm se posoudí, kterému státu se doby podle smlouvy přičtou.
Chybějící položka v českém informativním výpisu proto v této situaci ještě není důkazem, že odpracované období nelze zhodnotit. Výpis zachycuje evidenci, nikoli konečné rozhodnutí o všech českých a slovenských nárocích. Pro listopadovou schůzku je užitečné označit právě sporné úseky a přinést odpovědi, které už člověk od některé z institucí dostal. Poradci tak mohou vysvětlit, zda je třeba hledat další doklad, ověřit slovenskou evidenci, nebo řešit způsob posouzení už doložené doby.