Na pomoc s bydlením nedosáhnou ani senioři s nejnižším důchodem, upozorňují odborníci

Zákon o podpoře bydlení má lidem v bytové nouzi otevřít cestu ke stabilnějšímu nájmu. Chystaná změna ale podle neziskových organizací, ombudsmana i obcí může část potřebných naopak vyřadit. Ministerstvo tvrdí, že jde o přesnější zacílení pomoci.

Zákon o podpoře bydlení má lidem v bytové nouzi otevřít cestu ke stabilnějšímu nájmu. Chystaná změna ale podle neziskových organizací, ombudsmana i obcí může část potřebných naopak vyřadit. Ministerstvo tvrdí, že jde o přesnější zacílení pomoci. Systém podpory bydlení platí teprve od ledna 2026 a už se kolem něj vede ostrý spor. Původně měl pomoci domácnostem, které žijí v bytové nouzi, například v azylových domech, na ubytovnách nebo v nevyhovujících a nejistých podmínkách.

Podle posledních dostupných dat se tento problém týká zhruba 161 tisíc domácností. Zákon počítá se sítí kontaktních míst bydlení přibližně ve 115 obcích, kde je ohrožení bytovou nouzí nejvyšší. Druhou částí je systém garancí pro majitele bytů, kteří pronajmou byt vybraným nájemníkům. Stát jim má po dobu tří let ručit za nájemné a související služby. Nájemné má být zároveň zastropované a byty mají splňovat základní standardy, například funkční dveře, okna, vytápění nebo dostatek obytných místností.

Spor se vede hlavně o příjmový test

Podle současných pravidel má na pomoc dosáhnout člověk v bytové nouzi, kterému po odečtení nákladů na bydlení zůstává méně než 1,6násobek životního minima. Právě to chce změnit pozměňovací návrh poslankyně ANO Evy Fialové. Nově by se do limitu neposuzoval příjem po zaplacení bydlení, ale celý příjem domácnosti.

V praxi by to znamenalo zásadní rozdíl. U seniora by dnes rozhodovalo, zda mu po úhradě bydlení zůstane méně než 7776 Kč. Po změně by se však do stejné hranice musel vejít celý jeho příjem. Po plánovaném zvýšení životního minima na podzim 2026 by šlo podle uvedeného výpočtu o 8800 Kč. Jenže minimální starobní důchod má letos odpovídat nejméně 20 procentům stanovené průměrné mzdy, tedy 9800 Kč.

Právě proto kritici tvrdí, že bez výjimky by se pomoc nemusela dostat ani ke starobním důchodcům s velmi nízkou penzí. Advokát Platformy pro bydlení Mikoláš Opletal upozorňuje, že návrh může vyřadit nejen seniory, ale i nejchudší rodiny s dětmi nebo pracující domácnosti, které mají sice příjem, ale nezvládají vysoké náklady na bydlení.

Výhrady má také ombudsman Stanislav Křeček. Podle něj jsou navrhované změny zásadní a neprošly připomínkovým řízením. Poslance upozornil, že na finanční pomoc s bydlením by nemuseli dosáhnout ani lidé se starobním důchodem na minimální hranici.

Obce se obávají přesunu na úřady práce

Další spornou částí návrhu je přesun důležitých pravomocí z obcí na Úřad práce. Proti tomu se staví neziskové organizace i Svaz měst a obcí ČR. Obce podle svazu lépe znají místní situaci, konkrétní domácnosti i návazné sociální služby. Řada z nich už dnes pracuje se sociálními nebo krizovými byty.

Pokud se rozhodování příliš centralizuje, může se podle obcí ztratit vazba mezi skutečnou situací v místě a tím, jaká pomoc se lidem nabídne. U bydlení přitom často rozhodují detaily, které se z formuláře nemusí ukázat.

Ministerstvo pro místní rozvoj namítá, že nejde o omezení pomoci, ale o její přesnější zacílení. Podle ministryně Mrázové je současný test příliš mechanický a zahrnuje i lidi, kteří reálně v bytové nouzi nejsou. Na systém jsou přitom navázané služby hrazené ze státního rozpočtu, například poradenství, garance nebo asistence, což může stát další stovky milionů korun.

Resort zároveň zdůrazňuje, že návrh rozšiřuje okruh některých specifických situací. Počítá například s lidmi v rozvodovém řízení, domácnostmi se zdravotním postižením nebo osobami, které bydlí s pachatelem domácího násilí. U těchto skupin má být možné posuzovat příjem až do trojnásobku životního minima.

U seniorů ministerstvo odkazuje na možnost individuálního posouzení a také na jiné nástroje, například seniorské bydlení, sociální služby nebo poskytovatele ubytování pro seniory. Svaz měst a obcí ale upozorňuje, že seniorské bydlení není plošně dostupné v celém Česku a jeho kapacita i kvalita se výrazně liší podle velikosti a možností konkrétní obce.

Problém se netýká jen nového zákona

Vedle podpory bydlení se řeší také superdávka, která nahradila dřívější dávky včetně příspěvku na bydlení. Noví žadatelé ji dostávají od ledna 2026, příjemce původních dávek čeká první výplata v srpnu 2026. Ministerstvo práce podle dostupných dat zjistilo, že po přechodu na nový systém si může pohoršit část domácností seniorů nad 65 let, podle ministra Aleše Juchelky až 42 tisíc domácností.

MPSV proto připravuje úpravu normativních nákladů na bydlení, aby lépe odpovídaly rozdílům mezi okresy. Účinnost změn chce prosadit od podzimu 2026. Pro domácnosti, které dávky nebo podporu bydlení potřebují, tak bude klíčové sledovat nejen samotné schválení pozměňovacího návrhu, ale i následné nastavení pravidel v praxi.