Složenka pro podnikatele může být past: Podvodné registry zkoušejí živnostníky nachytat každý rok

Čerství živnostníci se po založení podnikání mohou setkat s dopisy a složenkami, které působí úředně. Ve skutečnosti často nejde o povinnou platbu, ale o nabídku zápisu do soukromého katalogu.

Začátek podnikání bývá plný formulářů, dopisů a nových povinností. Právě toho využívají provozovatelé soukromých katalogů, kteří čerstvým OSVČ posílají výzvy k platbě za zápis do různých podnikatelských registrů. Dopis může vypadat důležitě, někdy dorazí velmi rychle po založení živnosti a částka se může tvářit jako běžný úřední poplatek. Jenže zápis do oficiálního živnostenského rejstříku je automatický a za podobné soukromé databáze živnostník platit nemusí.

Dopis přijde ve chvíli, kdy podnikatel čeká úřední poštu

Na problém upozornily Seznam Zprávy na případu Pavla Fohlera, který si na konci května založil živnost. Krátce poté mu dorazila nabídka na zápis do Portálu Podnikatelů a Služeb, spravovaného společností Data PPS CR s.r.o. Požadovaná částka byla 2 690 korun. Podnikatel ji nezaplatil, protože mu byla podezřelá. Zarazilo ho mimo jiné to, že dopis přišel dříve než některá oficiální korespondence od státních institucí.

Právě načasování je pro tyto nabídky typické. Nový podnikatel ví, že ho čeká komunikace s úřady, finančním úřadem, správou sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovnou. Pokud mu v této době přijde složenka s názvem obsahujícím slova jako registr, rejstřík, komora nebo podnikatelský portál, může snadno nabýt dojmu, že jde o další zákonnou povinnost.

Zásadní rozdíl je v tom, kdo registr provozuje. Oficiální Živnostenský rejstřík je informační systém veřejné správy pod Ministerstvem průmyslu a obchodu. Každý podnikatel, který podniká podle živnostenského zákona, je do něj zapsán automaticky po vydání živnostenského oprávnění. Za další soukromé zápisy do katalogů nebo vyhledávačů podnikatelů nevzniká zákonná povinnost platit.

Jinými slovy, pokud živnostník obdrží nabídku na placené zveřejnění v soukromém katalogu, nejde samo o sobě o oficiální státní registr. Může jít o obchodní nabídku. Problém nastává ve chvíli, kdy je napsaná tak, že vyvolává dojem povinné úhrady nebo úředního dokumentu. Právě na nepozornost a obavy začínajících podnikatelů podobné praktiky spoléhají.

Proč se tomu těžko brání

Ředitelka Úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR Lenka Janáková popsala, že jde o letitý problém. Podle ní by pro označení konkrétního portálu za podvodný nebo za nekalou obchodní praktiku muselo existovat rozhodnutí soudu či příslušného orgánu. Stát proto zpravidla zasahuje až ve chvíli, kdy se věc dostane do roviny soudního sporu, přestupku nebo trestné činnosti.

Hospodářská komora podle zveřejněných informací dostává zhruba jedno až dvě upozornění měsíčně na podobné katalogové nabídky. Konkrétní portály si systematicky neeviduje, všímá si ale opakovaného používání slov, která mohou působit důvěryhodně. Patří mezi ně například komora, živnostenský, rejstřík, podnikatelský nebo registr.

Tato slova sama o sobě nemusí znamenat, že dopis poslal úřad. U začínajícího živnostníka však mohou vyvolat pocit, že jde o povinný krok související se založením podnikání. Přitom soukromé databáze podle Hospodářské komory často nepřinášejí podnikatelům praktický užitek, protože neumějí zajistit zákazníky ani obchodní partnery.

Co si zkontrolovat, než odešlete peníze

Nejdůležitější pravidlo zní: neplaťte jen proto, že dopis vypadá úředně. Před úhradou si vždy ověřte, kdo platbu požaduje, jaký je přesný název subjektu, zda jde o státní instituci, nebo soukromou firmu, a za co přesně máte zaplatit. Pokud dokument používá podobný jazyk jako úřady, ale v textu se mluví o nabídce, prezentaci, zveřejnění nebo katalogu, je namístě zvýšená opatrnost.

Pozor si dejte zejména na tyto znaky:

• dopis dorazí krátce po založení živnosti a vyvolává dojem naléhavosti,
• název obsahuje slova registr, rejstřík, komora nebo podnikatelský portál, ale nejde o státní instituci,
• částka je předvyplněná na složence nebo ve výzvě k platbě,
• v dokumentu není jasně vysvětleno, jakou konkrétní službu získáte,
• text připomíná úřední oznámení, ale ve skutečnosti jde o obchodní nabídku.

Veřejné údaje neznamenají volnou ruku pro marketing

Součástí problému je i práce s údaji podnikatelů. Některé údaje v živnostenském rejstříku jsou veřejné, to ale neznamená, že je může kdokoli libovolně použít pro obchodní sdělení. Lenka Janáková upozornila, že ani podnikateli nelze posílat elektronická obchodní sdělení bez souhlasu. U marketingového využití osobních údajů je potřeba zákonný důvod, typicky souhlas ke konkrétnímu účelu.

Pro živnostníka je prakticky nejbezpečnější zachovat chladnou hlavu. Pokud si není jistý, zda jde o povinnou platbu, měl by kontaktovat svůj živnostenský úřad nebo ověřit informaci přímo v oficiálním Živnostenském rejstříku. Platbu do soukromého katalogu nelze brát jako nutnou součást založení živnosti jen proto, že přišla poštou a tváří se důležitě.

Jakmile už podnikatel zaplatí, může se situace komplikovat. Starší upozornění na katalogové firmy připomínají, že mezi dvěma podnikateli se věc často neposuzuje jako běžný spotřebitelský vztah. O to důležitější je proto kontrolovat dokument ještě před odesláním peněz. U podezřelých výzev platí jednoduché pravidlo: nejdřív ověřit, teprve potom platit.