Žena odejde do důchodu v prosinci 2026, její kolegyně až v lednu 2027. Stejný plat ještě neznamená stejnou penzi

Na první pohled může jít o téměř totožnou situaci. Dvě kolegyně pracují na stejné pozici, mají podobnou mzdu a do starobního důchodu odejdou jen několik týdnů po sobě. Jedné bude penze přiznána ještě v prosinci 2026, druhé až v lednu 2027. Jejich důchody přesto nemusí být stejné. Přelom roku totiž znamená také změnu pravidel, podle kterých se nově přiznávané penze počítají.

U starobního důchodu není důležitá pouze poslední výplata před odchodem z práce. Rozhodující je datum, od kterého je důchod skutečně přiznán. Pokud toto datum připadne ještě na prosinec 2026, použijí se parametry platné pro důchody přiznávané v roce 2026. Jakmile se datum posune do ledna 2027, vstupuje žadatel do výpočtu pro rok 2027.

Právě zde se začínají životní situace dvou zdánlivě srovnatelných lidí rozcházet. Český důchodový systém pracuje s každoročně aktualizovanými hodnotami. Mění se například redukční hranice, základní výměra, koeficienty používané k přepočtu starších příjmů a od roku 2026 také některé parametry, které postupně zpomalují růst nově přiznávaných penzí.

Podle pravidel platných na začátku září 2026 se při důchodu přiznaném v roce 2026 započítává část osobního vyměřovacího základu do první redukční hranice z 99 procent. Pro důchody přiznané v roce 2027 už půjde o 98 procent. Současně se snižuje také procentní sazba za každý celý rok důchodového pojištění. V roce 2026 činí 1,495 procenta výpočtového základu, zatímco v roce 2027 to bude 1,490 procenta. Jde o součást postupných změn, které mají pokračovat i v dalších letech.

Stejná dnešní mzda o výsledku téměř nic neříká

To ale ještě neznamená, že žena s prosincovým důchodem musí automaticky dostat více než její kolegyně, která odejde v lednu. Do hry vstupují i jiné parametry a některé se naopak meziročně zvyšují.

Představme si dvě ženy, které dnes pracují ve stejné firmě a každá pobírá například 45 tisíc korun hrubého. Z pohledu budoucího důchodu to samo o sobě nestačí k závěru, že budou mít stejně vysokou penzi.

Výpočet totiž nevychází pouze z posledních několika let před odchodem do důchodu. U lidí odcházejících v současnosti se sledují příjmy dosažené v dlouhém rozhodném období začínajícím rokem 1986. Starší výdělky se pomocí stanovených koeficientů převádějí na současnou hodnotu. Výsledek tak odráží prakticky celou pracovní kariéru, nikoliv jen aktuální výplatní pásku.

Jedna z kolegyň mohla před dvaceti lety několik let vydělávat výrazně více, zatímco druhá pracovala na zkrácený úvazek. Jedna mohla mít delší období bez zaměstnání, druhá naopak téměř nepřerušovanou kariéru. Rozdíl mohou vytvořit také náhradní a vyloučené doby, péče o děti nebo další skutečnosti evidované pro důchodové pojištění.

Právě proto je zavádějící posuzovat očekávanou penzi pouze podle současného platu.

Lednový důchod navíc zahrne další rok příjmů

Rozdíl mezi prosincem a lednem má ještě jeden méně nápadný důsledek. U důchodu přiznaného v roce 2026 končí rozhodné období rokem 2025. U důchodu přiznaného v roce 2027 se do něj dostane také rok 2026.

Pro některého člověka to může být výhodné, pro jiného méně. Pokud například v roce 2026 vydělával výrazně více než v předchozích letech, může zařazení tohoto roku do rozhodného období výsledný osobní vyměřovací základ zlepšit. Pokud měl naopak příjem nezvykle nízký nebo nastala jiná specifická situace, může být efekt odlišný.

Současně se při výpočtu důchodu přiznávaného v novém kalendářním roce používají nové koeficienty pro přepočet starších příjmů. Proto nelze jednoduše vzít výpočet penze pro prosinec, přičíst jednu výplatu a tvrdit, že tím dostaneme výši lednového důchodu.

Rozhodnout může i několik dnů pojištění

Velkou roli hraje délka důchodového pojištění. Pro výši procentní části starobního důchodu jsou důležité celé dokončené roky pojištění. Člověk proto může být těsně před hranicí, kdy mu několik dalších dní práce umožní získat další celý rok.

To je jeden z důvodů, proč nemusí být automaticky nejvýhodnější odejít do penze při první možné příležitosti. Pokud například žena na konci prosince potřebuje už jen několik dní k dokončení dalšího celého roku pojištění, lednové datum může její situaci změnit. Naopak pokud má celý rok již dokončený, samotných několik dalších týdnů nemusí přinést stejný efekt.

ČSSZ právě proto u konkrétních případů pracuje s přesným počtem dnů. Důchod se nepočítá jednoduše podle počtu let uvedených v občanském průkazu nebo podle délky zaměstnání u posledního zaměstnavatele.

Prosincový důchod vstoupí do lednové valorizace

Další zvláštností je valorizace. Důchod přiznaný ještě v prosinci 2026 už bude v lednu 2027 patřit mezi vyplácené důchody, kterých se pravidelné lednové zvýšení týká. Důchod přiznaný až od ledna 2027 se naproti tomu stanoví rovnou podle parametrů pro rok 2027.

Ani z tohoto rozdílu však nelze bez výpočtu vyvodit, že prosincová varianta musí vyhrát. Nově přiznávané penze v roce 2027 budou mít vlastní základní výměru, nové redukční hranice a nové koeficienty pro přepočet minulých příjmů. Porovnávat je proto pouze podle lednové valorizace by bylo podobné, jako porovnávat dvě výplaty jen podle jedné položky na výplatní pásce.

Navíc k začátku září 2026 ještě nejsou definitivně známy všechny korunové parametry potřebné pro přesný výpočet nových důchodů v roce 2027. Současně se v Parlamentu projednávají další změny důchodového systému. Pro člověka, který stojí před rozhodnutím na přelomu roku, proto bude důležité pracovat s aktuálním výpočtem, nikoliv s několik měsíců starým odhadem.

U žen může výsledek ovlivnit také péče o děti

Přelom let 2026 a 2027 je specifický také kvůli změně ocenění péče. U důchodů přiznaných v roce 2026 činí výchovné 500 korun měsíčně za každé vychované dítě při splnění zákonných podmínek. Od roku 2027 se podle nyní platných pravidel způsob ocenění prvních dvou dětí mění a více se pracuje s takzvaným rodinným vyměřovacím základem za období péče.

Systém přitom obsahuje ochranu pro případ, kdy by tento způsob vyšel méně výhodně. Při porovnání jednotlivých variant se může použít řešení, které je pro konkrétního člověka výhodnější. Za třetí a každé další vychované dítě zůstává výchovné ve výši 500 korun.

U dvou kolegyň se stejnou mzdou tak může rozdíl vzniknout i v situaci, kdy jedna vychovala děti a druhá ne, případně měly během péče zcela odlišné pracovní příjmy.

Nejde jen o prosinec proti lednu, ale o celý důchodový účet

Nejdůležitější závěr proto není, že by měl každý, kdo může, automaticky odejít do důchodu ještě v prosinci 2026. Stejně chybné by bylo tvrzení, že se všem vyplatí počkat na leden.

Rozhoduje kombinace data přiznání důchodu, celé historie příjmů, délky pojištění, případných náhradních a vyloučených dob, péče o děti a parametrů platných pro konkrétní rok. U člověka, kterému do dalšího celého roku pojištění chybí několik dnů, může posunutí data sehrát jinou roli než u kolegy se stejným platem, který má úplně jinou pracovní historii.

Právě na přelomu let 2026 a 2027 bude proto dávat smysl porovnat obě varianty na konkrétních datech evidovaných Českou správou sociálního zabezpečení. K tomu lze využít Informativní důchodovou aplikaci a údaje na osobním kontě pojištěnce. Pokud jsou dva termíny odchodu blízko sebe, rozdíl několika týdnů může mít dopad na penzi po celý zbytek života. Samotná současná výše mzdy ale odpověď na otázku, který termín je výhodnější, nedá.