Byznys Trendy

Vláda chce při další energetické krizi převzít část nákladů sítí. Na účtech se její rozhodnutí zatím neprojeví

Ruce nastavují digitální pokojový termostat.
Ilustrační fotografie.
Zdroj: magnific / Magnific (Freepik)

Kabinet 9. listopadu schválil návrh, podle něhož by stát při mimořádném zdražení energií mohl zaplatit část nákladů na provoz energetických sítí. Domácnostem i podnikům by se tím mohla snížit regulovaná část ceny. Na výdajích státu by se mohli podílet výrobci elektřiny, jimž krize přinese mimořádně vysoké příjmy. O předloze mají po vládě jednat poslanci.

Listopadové rozhodnutí má připravit pravidla pro situaci, kdy by ceny energií znovu mimořádně stouply. Při předchozí krizi se pravidla pro odvod části příjmů výrobců vztahovala k rokům 2022 a 2023. Pro nový výkyv chce mít ministerstvo průmyslu potřebný postup v energetickém zákoně předem. Samotným schválením návrhu ovšem kabinet nezavedl žádný nový cenový strop. Od výrobců elektřiny se na základě tohoto rozhodnutí nezačal vybírat ani odvod.

Peníze by šly na náklady sítě

Na účtu za elektřinu platí domácnost za samotnou energii a také za služby spojené s její dodávkou. Pro chystanou úlevu je toto rozdělení důležité. Podle návrhu by státní rozpočet za mimořádné situace převzal část nákladů energetických sítí. Právě tím by vznikl prostor ke snížení regulovaných plateb pro domácnosti a podnikatele. Stát by tedy mohl ovlivnit jednu část účtu i v době, kdy zůstává vysoká cena samotné elektřiny. Z vládního rozhodnutí ale zatím pro žádné odběrné místo nevyplývá určitá částka, o kterou by se příští faktura snížila.

Ani výše měsíční zálohy sama neukazuje, kolik domácnost za energii nakonec vydá. Při vyúčtování dodavatel porovná zaplacené zálohy se skutečnými náklady za celé zúčtovací období. Do výsledku vstoupí skutečná spotřeba, regulovaná i neregulovaná cena za odebranou megawatthodinu a pevné měsíční platby. Pokud by se v budoucnu podařilo snížit některou z částek účtovaných za megawatthodinu, promítla by se do ročního účtu podle množství odebrané elektřiny. Dvě domácnosti s rozdílnou spotřebou by proto ani při stejném poklesu této ceny neměly stejnou korunovou úsporu.

Část příjmů výrobců by mohla pomoci pokrýt výdaje státu

Druhá část návrhu odpovídá na otázku, odkud by stát na takový zásah získal peníze. Jestliže krizový růst cen přinese výrobcům elektřiny nadměrné příjmy, mohl by od nich stát část těchto peněz vybrat. Ministerstvo počítá s tím, že by se tak na pomoci odběratelům podíleli také výrobci, kterým stejná situace příjmy zvýšila. Při konkrétním nastavení by mělo záležet na vývoji cen i na tom, jak vysoké náklady mají jednotlivé způsoby výroby elektřiny. Pravidlo by v zákoně zůstalo, samotný odvod by se ale vybíral až za mimořádné situace na trhu, kdy stát zasáhne do cen.

Další krok čeká poslance

Když kabinet návrh 9. listopadu schválil, cesta k nižším účtům byla teprve na začátku. Na řadě je Poslanecká sněmovna. Ani po případném přijetí zákona by se však nový odvod nevybíral od každého výrobce každým rokem. Stát by mohl k opatřením sáhnout až při dalším mimořádném výkyvu na trhu. Pro domácnost, která právě teď otevírá vyúčtování za uplynulé období, se tak listopadovým hlasováním vlády nic nemění.