Na dávkách si v Česku přišel na milion. Ukrajinec si pro peníze jezdil v mercedesu

Humanitární dávky mají pomáhat lidem v nouzi. Případ z jižní Moravy ale podle policie ukazuje, jak snadno se systém může stát terčem podvodů, pokud úřady vycházejí z nepravdivých údajů o bydlení.

Humanitární dávky jsou určené lidem, kteří pomoc skutečně potřebují. Nový případ z jižní Moravy ale podle policie ukazuje, že při nepravdivě doloženém ubytování může systém vyplácet peníze i tomu, kdo v Česku fakticky nežije. Muž z Ukrajiny si měl tímto způsobem přijít na více než milion korun a pro dávky se podle kriminalistů do tuzemska jen vracel.

Policisté informovali, že cizince zadrželi minulý týden při návratu do Česka. Podle vyšetřování pobíral po dobu zhruba dvou let humanitární dávky pro sebe i svou rodinu na základě fiktivní smlouvy o ubytování. Ve skutečnosti se měl do Česka vracet jen kvůli vyzvednutí peněz.

Podle policejního mluvčího Pavla Švába muž nyní čelí obvinění z podvodu. Pokud by byl uznán vinným, hrozí mu až osmiletý trest odnětí svobody. Policie ho zadržela při noční akci v mikrobuse značky Mercedes. Vedle toho zajistila také tři mobilní telefony a hotovost v různých měnách v hodnotě 20 tisíc korun.

Nejde o ojedinělý případ

Jihomoravští policisté zároveň upozornili, že podobné případy řeší opakovaně. Za posledního půl roku podle nich evidují 33 skutků souvisejících s podvody nebo paděláním a pozměněním veřejné listiny. Dosud vyčíslená škoda přesahuje tři miliony korun.

Na začátku týdne skončila v rukou policie také žena z Ukrajiny, která podle vyšetřovatelů pobírala dávky, aniž by v Česku skutečně bydlela. V jejím případě šlo asi o půl milionu korun. Trestní stíhání ale bylo odkloněno poté, co její syn poslal úřadu práce neprávem vyplacenou částku a přispěl i do fondu na pomoc obětem trestné činnosti.

Podstatou problému není samotné čerpání humanitární dávky, ale to, zda na ni člověk skutečně splňuje podmínky. V praxi bývá klíčové hlavně to, jestli žadatel v Česku opravdu pobývá a zda uvádí pravdivé údaje o ubytování, domácnosti a své situaci. Pokud někdo doloží fiktivní smlouvu nebo úřadům zamlčí skutečný stav, může se z administrativní žádosti rychle stát podezření na podvod.

Právě to je důležité i pro poctivé příjemce pomoci. Jednotlivé kauzy sice mohou budit velkou pozornost, neznamená to ale, že by každý příjemce dávky jednal neoprávněně. Z pohledu státu však podobné případy zvyšují tlak na kontroly a na důslednější ověřování údajů, které lidé při žádosti uvádějí.

Na co si dát pozor při žádosti o dávku

• Uvádět jen pravdivé a doložitelné informace o bydlení a pobytu.
• Nepředkládat smlouvy nebo potvrzení, která neodpovídají skutečnosti.
• Počítat s tím, že úřady mohou údaje zpětně prověřovat.
• Při změně situace ji nahlásit bez zbytečného odkladu.

V praxi totiž nemusí jít jen o vracení neprávem vyplacených peněz. Pokud úřady nebo policie dospějí k závěru, že člověk jednal vědomě a cíleně, může mít věc i trestněprávní dopad. Záleží přitom na konkrétních okolnostech, délce čerpání i výši způsobené škody.

Případ z Brna znovu otevírá debatu o tom, jak nastavit pomoc tak, aby byla rychlá pro lidi v nouzi, ale zároveň odolnější vůči zneužití. To není jednoduchá rovnováha. Čím benevolentnější je systém při prvotním posuzování, tím větší je riziko, že část peněz skončí u lidí, kteří na ně nemají nárok. Naopak příliš tvrdé kontroly mohou komplikovat situaci těm, kteří pomoc opravdu potřebují.

Pro běžné čtenáře je z podobných kauz důležité hlavně jedno poučení: u dávek nerozhoduje jen formálně podaná žádost, ale skutečný stav. Pokud někdo čerpá podporu na základě nepravdivých údajů, může se po čase dostat nejen do dluhu vůči státu, ale i do vážných problémů s policií.