Ani v 63, ani v 65. Češi nově míří do důchodu v jiném věku a právě tehdy se to vyplatí nejvíc

Odchod do penze o rok dřív může přinést peníze hned, ale také trvale nižší důchod. Naopak odložený důchod znamená výpadek příjmu na začátku, za který stát později přidá. Podívejte se na modelový výpočet pro rok 2026.

Rozhodnutí, kdy odejít do důchodu, patří mezi nejdražší finanční volby na konci pracovní kariéry. V roce 2026 je rozdíl mezi předčasným, řádným a odloženým důchodem výrazný hlavně kvůli trvalému krácení předčasné penze a naopak bonusu za takzvané přesluhování. Konkrétní propočet ukazuje, že nejde jen o měsíční částku, ale také o to, kolik peněz člověk dostane nebo naopak nedostane v prvních letech.

Starobní důchod v roce 2026 se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra činí 4 900 Kč měsíčně a je pro všechny stejná. Procentní část závisí hlavně na výdělcích a získané době pojištění. U nově přiznaných důchodů v roce 2026 se za každý celý rok pojištění počítá 1,495 procenta výpočtového základu.

Pro orientační výpočet použijme člověka, který má osobní vyměřovací základ 45 000 Kč. Zjednodušeně jde o celoživotní průměrný měsíční výdělek přepočtený na současnou hodnotu. V roce 2026 se do první redukční hranice 21 546 Kč započítává 99 procent a z částky mezi první a druhou redukční hranicí 26 procent. Výpočtový základ proto vychází na 27 429 Kč. Nejde o univerzální částku pro každého, ale o model, na kterém je dobře vidět rozdíl mezi třemi variantami.

Řádný důchod jako jistota bez krácení

Pokud člověk odejde v roce 2026 do řádného starobního důchodu a do té doby získá 42 let pojištění, procentní výměra se spočítá jako 42 × 1,495 procenta z výpočtového základu. To je 62,79 procenta z částky 27 429 Kč, tedy po zaokrouhlení 17 223 Kč. Po přičtení základní výměry 4 900 Kč vychází modelový řádný důchod na 22 123 Kč měsíčně.

Výhodou řádného důchodu je, že se nekrátí za předčasnost a po přiznání se dál standardně valorizuje podle pravidel platných pro daný rok. Z finančního pohledu je to základní varianta, se kterou se porovnává předčasný i odložený odchod.

Do předčasného důchodu lze v roce 2026 odejít nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Zároveň je nutné získat alespoň 40 let pojištění. To je přísnější podmínka než u řádného důchodu, kde se běžně pracuje s potřebnou dobou 35 let.

Krácení předčasného důchodu se počítá za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které chybí do dosažení důchodového věku. Standardně činí 1,5 procenta výpočtového základu za každých 90 dnů. Od roku 2026 platí zmírnění pro lidi s dobou pojištění alespoň 45 let, u nichž je krácení poloviční, tedy 0,75 procenta výpočtového základu za každých 90 dnů.

V našem modelu počítejme, že člověk odejde do předčasného důchodu 360 dnů před řádným termínem. Získá proto jen 41 let pojištění. Zásluhová část před krácením vychází na 41 × 1,495 procenta z výpočtového základu, tedy přibližně 16 817 Kč. Krácení za 360 dnů znamená čtyři devadesátidenní období, celkem 6 procent výpočtového základu. To je zhruba 1 646 Kč. Procentní výměra po krácení vychází na 15 171 Kč a celkový předčasný důchod na 20 071 Kč měsíčně.

Proti řádnému důchodu je to o 2 052 Kč měsíčně méně. Člověk ale začne důchod pobírat dříve. Za 12 měsíců by v tomto modelu získal přibližně 240 852 Kč ještě před dosažením řádného důchodového věku. Tato výhoda se postupně rozpouští v nižším měsíčním důchodu. Orientačně by se řádná penze proti předčasné začala finančně vyplácet zhruba po deseti letech od dosažení řádného důchodového věku. Výpočet nebere v úvahu budoucí valorizace ani daně, proto slouží jen jako praktická orientace.

Pozor na zdánlivý detail: rozdíl mezi 360 a 361 dny předčasnosti může být citelný. Protože se počítá každý započatý devadesátidenní úsek, jeden den navíc může znamenat další krácení.

Odložený důchod aneb vyšší penze, ale bez peněz v době čekání

Třetí možností je důchod nečerpat hned po splnění podmínek a dál pracovat. Za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti po vzniku nároku na důchod, při které člověk nepobírá starobní důchod ani invalidní důchod třetího stupně, se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu.

Pokud by náš modelový člověk odložil důchod o 360 dnů a celý rok dál pracoval bez pobírání starobní penze, získal by čtyři bonusy po 1,5 procenta. Celkem jde o 6 procent výpočtového základu, tedy přibližně 1 646 Kč navíc. K řádnému důchodu 22 123 Kč by se tak přidalo zvýšení a výsledná penze by vyšla přibližně na 23 769 Kč měsíčně.

Na první pohled jde o nejlepší měsíční částku. Jenže člověk během roku odkladu nepobírá důchod. V našem modelu se vzdá 12 měsíčních plateb po 22 123 Kč, tedy asi 265 476 Kč. Vyšší důchod o 1 646 Kč měsíčně tuto ztrátu dorovnává přibližně 161 měsíců, tedy více než 13 let. Odložený důchod proto dává smysl hlavně lidem, kteří mají dobré zdraví, stabilní práci, dostatečný příjem a nevadí jim, že penzi začnou čerpat později.

Srovnání modelových částek

• Předčasný důchod 360 dnů předem: přibližně 20 071 Kč měsíčně.
• Řádný důchod při 42 letech pojištění: přibližně 22 123 Kč měsíčně.
• Odložený důchod po jednom roce práce navíc bez pobírání penze: přibližně 23 769 Kč měsíčně.

Čistě podle měsíční částky vychází nejlépe odložený důchod. Podle okamžité dostupnosti peněz vede předčasný důchod. A jako vyvážená varianta bez trvalého krácení působí řádný důchod. Správná volba ale závisí na zdraví, možnosti dál pracovat, rodinné situaci, úsporách a také na tom, zda člověk splňuje potřebnou dobu pojištění.

Před podáním žádosti se vyplatí nechat si zkontrolovat evidované doby pojištění a chybějící doklady. U předčasného důchodu je dobré hlídat přesné datum odchodu, protože i několik dnů může změnit počet započatých devadesátidenních období. U odloženého důchodu je zase klíčové vědět, zda člověk skutečně vydrží pracovat bez čerpání penze dostatečně dlouho, aby se mu vyšší měsíční částka vrátila.