Nejhorší chyba při podávání žádosti o důchod. Češi ji dělají pořád dokola a přijdou kvůli ní o tisíce

Chyby při žádosti o důchod mohou stát tisíce korun. Nejčastěji jde o špatně zvolený termín podání, neúplné doklady a chybějící doby pojištění. Právě tyto přešlapy pak rozhodují o tom, kdy penze začne chodit a v jaké výši.

Nejvíc peněz lidem při vyřizování důchodu neuteče kvůli složitým výpočtům, ale kvůli zdánlivě obyčejným chybám. Typicky jde o špatně načasovanou žádost, nezkontrolované podklady nebo opomenuté doby pojištění. Výsledek bývá nepříjemný. Tím je nižší penze, pozdější výplata nebo zbytečné obíhání úřadů.

Při žádosti o starobní důchod rozhodují detaily. Řada lidí má pocit, že stačí přijít na správu sociálního zabezpečení, předložit občanku a zbytek se vyřeší sám. Tak jednoduché to ale není. O tom, kolik bude důchod dělat a od kdy začne chodit, často rozhodne správný termín podání i to, zda má stát v evidenci všechny odpracované roky, péči o děti nebo náhradní doby pojištění.

Špatně zvolený okamžik podání

Jedna z nejčastějších a zároveň nejdražších chyb souvisí s termínem. Mnoho lidí podá žádost pozdě, protože se domnívají, že na pár týdnů nebo měsíců nezáleží. Jenže záleží. Důchod se sice přiznává ode dne, který si člověk v žádosti určí, zpětně ale jen v zákonných mezích a za splnění podmínek. Kdo navíc zbytečně promarní období, kdy už mohl penzi pobírat, může přijít o nemalé částky.

Ještě častější je opačný problém. Lidé si požádají příliš brzy, aniž by si předem spočítali, jak velké krácení předčasný důchod přinese. To pak není kosmetická ztráta v řádu stokorun. U řady žadatelů jde o tisíce korun ročně, a protože se krácení promítá trvale, rozdíl se nasčítá za celou dobu pobírání penze.

Modelová situace je jednoduchá. Člověk odejde do penze o několik měsíců dřív jen proto, aby už nemusel řešit práci nebo evidenci na úřadu práce. Na první pohled to vypadá jako úleva. Jenže nižší důchod pak dostává každý měsíc natrvalo. Když rozdíl dělá třeba 1200 korun měsíčně, za rok je to 14 400 korun. Za deset let už jde o více než 140 tisíc korun.

Chybějící doklady umí snížit důchod i oddálit rozhodnutí

Další opakovanou potíží jsou neúplné nebo chybné podklady. Nejčastěji jde o situace, kdy v evidenci chybí některá zaměstnání, doby podnikání, péče o dítě, evidence na úřadu práce, studium podle starších pravidel nebo náhradní doby pojištění. Lidé často předpokládají, že stát všechno dávno ví. Jenže starší evidence bývá neúplná a některé údaje je potřeba doložit.

Právě tady vzniká problém, který stojí peníze hned dvakrát. Pokud chybí část doby pojištění, může být důchod nižší. A když úřad musí podklady dohledávat nebo vyzývá žadatele k doplnění, celé řízení se protáhne. Člověk pak déle čeká na rozhodnutí i na první výplatu.

Typickým příkladem jsou staré zápočtové listy, potvrzení o studiu, doklady o vojně, rodné listy dětí nebo potvrzení o péči. U OSVČ zase bývá problém s obdobími, kdy nebyly správně vedené nebo doložené odvody. Kdo tyto věci začne řešit až při samotném podání žádosti, často narazí na to, že se dokumenty shánějí složitě a někdy i týdny nebo měsíce.

Nezkontrolovaná evidence je zbytečný hazard

Velká chyba je spoléhat na to, že osobní evidenční list důchodového pojištění bude automaticky bez chyb. Mnoho lidí si ho nechá poslat až těsně před důchodem, nebo vůbec. Přitom právě z tohoto přehledu lze včas zjistit, zda chybí některé roky, zaměstnavatelé nebo náhradní doby.

Prakticky to znamená jediné: kdo si evidenci zkontroluje s předstihem, má čas vše doplnit. Kdo to nechá na poslední chvíli, dostává se pod tlak. A pod tlakem se chybuje nejvíc. U starších dob zaměstnání navíc nemusí být dohledání vůbec snadné, zejména pokud firma zanikla nebo se několikrát měnil její nástupce.

Potíže nevznikají jen u velkých chyb. Komplikace umí způsobit i špatně uvedené osobní údaje, rozdíly v příjmení po sňatku, chybějící rodná čísla u starších dokladů nebo nepřesnosti v datech. Když se údaje neshodují, úřad musí ověřovat, zda dokument skutečně patří žadateli. I to může řízení zdržet.

Častým omylem také je, že lidé neřeší, zda splnili potřebnou dobu pojištění pro vznik nároku. Nestačí jen dosáhnout důchodového věku. Pokud chybí potřebné roky pojištění, starobní důchod nemusí být přiznán vůbec. A právě to bývá pro žadatele nepříjemné překvapení.

Co se vyplatí udělat předem

• S předstihem si vyžádat přehled dob důchodového pojištění a zkontrolovat, zda v něm nic nechybí.
• Projít si staré pracovní smlouvy, zápočtové listy, potvrzení o studiu, vojně, péči o děti nebo evidenci na úřadu práce.
• Ujasnit si, od jakého data má být důchod přiznán, a předem si spočítat dopad případného předčasného odchodu.
• Zkontrolovat osobní údaje na dokladech a připravit si dokumenty, které vysvětlují změnu jména nebo jiné nesrovnalosti.
• Nenechávat podání na poslední chvíli, zvlášť když už je jasné, že některé doklady bude nutné dohledávat.

Na žádosti o důchod je zrádné právě to, že chyba nemusí být na první pohled vidět. Člověk odejde z úřadu s pocitem, že má hotovo, ale skutečný dopad se ukáže až v rozhodnutí nebo při první výplatě. A tehdy už bývá pozdě napravovat to, co šlo vyřešit o několik měsíců dřív.