Dvě ženy mají stejnou penzi, ale jen jedna v ní má výchovné. Od roku 2027 se jejich penze může výrazně změnit

Na účtu mohou dnes každý měsíc vidět naprosto stejnou částku. Přesto jejich důchody nejsou složené stejně. Pokud jedna z penzistek pobírá výchovné za děti a druhá nikoliv, od roku 2027 se tento rozdíl může projevit při valorizaci. Část výchovného se totiž přestane zvyšovat společně se zbytkem procentní výměry penze.

Dvě seniorky mohou mít dnes například shodný starobní důchod a na první pohled mezi nimi není žádný rozdíl. Jedna z nich ovšem během života vychovala děti, a její penze proto obsahuje také výchovné. Druhá může mít stejně vysoký důchod díky vyšším příjmům, delší době pojištění nebo jiné pracovní historii, žádné výchovné ale nepobírá. Dosud není při pohledu na výslednou měsíční částku příliš důležité, z čeho přesně se jejich penze skládá. Od ledna 2027 však právě struktura důchodu začne při valorizaci hrát větší roli.

Stejná penze neznamená stejný důchod

Starobní důchod není jedna jediná částka vypočtená stejným způsobem pro všechny. Skládá se ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro důchodce stanovena jednotně, zatímco procentní část závisí především na získané době pojištění a předchozích příjmech. U některých lidí je její součástí také zvýšení za vychované dítě, tedy takzvané výchovné. To bylo zavedeno od roku 2023 jako ocenění člověka, který se na péči o dítě podílel v největším rozsahu.

Právě proto mohou vedle sebe stát dvě ženy se stejnou výslednou penzí, přestože k ní každá dospěla jinak. Jedna může mít větší část důchodu vytvořenou vlastními výdělky a dobou pojištění, zatímco u druhé výslednou částku navyšuje výchovné za jedno nebo více dětí. Dokud se všechny tyto peníze při pravidelném zvyšování důchodu posuzují společně, rozdíl není na první pohled zásadní. Nová pravidla ale tento princip od roku 2027 mění.

Výchovné se při valorizaci oddělí

Od ledna 2027 se při zvyšování procentní výměry starobního důchodu nejprve odečte částka 500 korun za každé dítě, za které důchodci náleží výchovné. Teprve zbývající část procentní výměry se zvýší podle pravidel valorizace. Poté se pevná částka výchovného opět připočítá. Samotných 500 korun za každé dítě se tedy už nebude zvyšovat stejným procentem jako zbývající část procentní výměry.

Pro současné důchodce je důležité, že tím jejich nárok na již přiznané výchovné nezaniká. Nejde tedy o situaci, kdy by stát od ledna 2027 seniorce z důchodu jednoduše odečetl například tisíc korun za dvě děti. Rozdíl se projeví jinak. Tato část penze nebude vytvářet stejné valorizační zvýšení jako část důchodu založená například na příjmech a době pojištění.

Rozdíl ukazuje jednoduchý příklad

Představme si dvě důchodkyně se stejnou penzí a pro jednoduchost také se stejnou základní výměrou důchodu. První žádné výchovné nemá. Druhá má v procentní výměře zahrnuto výchovné za dvě děti, tedy částku odpovídající 1 000 korunám.

Pokud by se například v některém roce procentní výměra důchodu hypoteticky zvyšovala o pět procent (nejde ještě o údaj skutečné valorizace pro rok 2027), byl by výsledek u obou žen rozdílný. U ženy bez výchovného by se procentní zvýšení vztahovalo na celou její procentní výměru. U ženy se dvěma dětmi by se před výpočtem nejprve oddělilo 1 000 korun. Pět procent z této částky představuje 50 korun. Právě o tuto částku by při stejných ostatních podmínkách bylo její valorizační zvýšení nižší.

U jednoho dítěte by při stejném modelovém pětiprocentním zvýšení rozdíl činil 25 korun měsíčně, u tří dětí 75 korun. Konkrétní skutečný rozdíl samozřejmě vždy závisí na procentu, kterým bude procentní výměra v daném roce zvyšována. Princip ale zůstává stejný.

Rozdíl se může postupně zvětšovat

Jedna valorizace nemusí vytvořit částku, která by na první pohled působila zásadně. Změna je ale nastavena dlouhodobě. Stejným způsobem se má postupovat při dalších pravidelných valorizacích a případně také při zvýšení důchodů v dalších termínech stanovených zákonem. Část odpovídající výchovnému tak bude mít do budoucna jiný režim než zbývající část procentní výměry.

To znamená, že dvě seniorky, které začínají se stejným důchodem, se mohou postupně dostat na rozdílnou částku. U penzistky bez výchovného může být větší část její penze zahrnuta do procentního zvyšování. U druhé bude 500 korun za každé vychované dítě při výpočtu vyčleněno. Při opakovaných valorizacích se pak rozdíl může postupně sčítat.

Změna pro současné penzisty se nesmí zaměňovat s novými důchody

Od roku 2027 se zároveň mění také způsob, jakým stát ocení péči o děti lidem, kteří teprve budou do starobního důchodu odcházet. U prvních dvou dětí má větší roli převzít ocenění péče prostřednictvím takzvaného rodinného vyměřovacího základu. Klasické zvýšení o 500 korun má standardně zůstat za třetí a každé další dítě. Pokud by ale nový způsob výpočtu za první dvě děti vyšel pro budoucího důchodce hůře, počítá právní úprava s možností použití výhodnější varianty.

To je však jiná změna než pravidlo týkající se valorizace lidí, kteří už starobní důchod pobírají. U současných penzistů je podstatné především to, jak velkou část jejich procentní výměry tvoří výchovné. Výsledná částka na účtu proto nemusí říkat celý příběh. Dvě stejně vysoké penze se mohou skládat odlišně a od roku 2027 právě tento detail rozhodne o tom, zda při stejné valorizaci vzrostou také o stejnou korunovou částku.