Důchodcům se od roku 2027 zvýší hranice pro daňové přiznání. Příjem 80 tisíc už nemusí představovat komplikace

Senioři s drobnými zdanitelnými příjmy mohou od příštího roku získat výraznou administrativní úlevu. Zákonná hranice, při jejímž překročení se obecně podává daňové přiznání, se zvyšuje z 50 na 100 tisíc korun. Neznamená to však, že jsou všechny přivýdělky do této částky automaticky osvobozené od daně.
Představa vyplňování daňového přiznání odrazuje od přivýdělku nejednoho seniora. Člověk pobírá starobní důchod, občas prodá vlastnoručně vyrobené předměty, pronajme garáž nebo přijme několik zakázek a najednou řeší, zda musí shánět účetní. Od ledna 2027 bude pro některé poplatníky situace jednodušší. Schválený zákon totiž mění obecný příjmový limit rozhodný pro povinnost podat přiznání. Rozhodující je ale druh příjmu, ostatní okolnosti a také to, za který kalendářní rok člověk daně řeší.
Sto tisíc korun není univerzální nezdanitelná částka
Pro zdaňovací období roku 2026 platí obecná hranice 50 tisíc korun ročních příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozené ani zdaněné srážkou. Od roku 2027 ji schválená právní úprava zvyšuje na 100 tisíc korun. Senior s běžným nezdanitelným starobním důchodem, který má vedle něj například zdanitelné příjmy ze samostatné činnosti ve výši 80 tisíc korun a nevzniká mu povinnost z jiného důvodu, proto nemusí podávat přiznání jen kvůli překročení dosavadní hranice. Takový příklad však nelze automaticky přenést na každého zaměstnance nebo podnikatele.
Velmi důležité je rozlišovat povinnost podat přiznání od samotného zdanění příjmu. Vyšší limit neříká, že příjem 99 tisíc korun je nově od daně osvobozený. Pokud člověk přiznání podává z jiného důvodu, musí v něm uvést i zdanitelné příjmy, které by samy o sobě povinnost podání nezaložily. A jestliže má povinnosti vůči zdravotní pojišťovně či správě sociálního zabezpečení, jejich rozsah se neposuzuje pouze podle tohoto daňového limitu.
U zaměstnanců se mění ještě jiná hranice
Samostatné pravidlo se vztahuje na zaměstnance, kteří mají vedle příjmů ze závislé činnosti další zdanitelné příjmy, například z nájmu nebo podnikání. Dosavadní hranice 20 tisíc korun pro tyto vedlejší příjmy se od roku 2027 zvyšuje na 40 tisíc korun. Zaměstnanec, který například pronajímá garáž za tři tisíce měsíčně a během roku tak inkasuje 36 tisíc korun, nemusí pouze kvůli tomuto příjmu podávat vlastní přiznání, splní-li i ostatní zákonné podmínky. Nejde ale o návod, jak všechny výnosy rozdělit do několika položek a daňové povinnosti obejít.
U seniora, který dál chodí do zaměstnání, může být posouzení jiné než u člověka, jehož jedinými příjmy jsou běžný starobní důchod a malý nájem. Záleží například na počtu zaměstnavatelů, způsobu zdanění odměn a na tom, zda zaměstnanec splňuje podmínky pro roční zúčtování. Kdo má několik souběžných příjmů, neměl by se řídit jednou větou z reklamního titulku. Vyplatí se sepsat jednotlivé zdroje příjmu a u každého zjistit jeho zákonný režim.
Příležitostný prodej má vlastní pravidla
Pozornost si zaslouží i rozdíl mezi skutečně příležitostnou činností a pravidelným podnikáním. Člověk, který jednorázově prodá přebytky ze zahrady, může za určitých podmínek spadat do režimu příležitostných příjmů. U nich zákon stanovuje vlastní osvobození, které nelze zaměňovat s obecným limitem pro podání přiznání. Pokud někdo výrobky opakovaně vyrábí na objednávku, inzeruje je, nakupuje materiál a systematicky usiluje o zisk, může už jít o podnikání, i když si o sobě myslí, že jde jen o koníček.
Právě kvůli těmto rozdílům může dvojice sousedů s podobnou roční částkou dopadnout rozdílně. Jeden prodá jednou za rok několik vlastních věcí, zatímco druhý pravidelně poskytuje placené služby. U prvního může jít o příjem mimo daňovou povinnost nebo osvobozený příjem, u druhého je třeba řešit zdanitelné podnikání. Rozhodující není jen částka, ale skutečný obsah činnosti. Stejně tak prodej použitého osobního majetku má odlišná pravidla od prodeje zboží nakupovaného za účelem dalšího prodeje.
U každého drobného příjmu je vhodné zapisovat také datum a právní důvod platby. Jinak se po roce snadno stane, že člověk zamění tržbu z podnikání s prodejem osobního majetku nebo s příležitostnou činností. Rozdíly se mohou projevit nejen v daňovém přiznání, ale i v povinnosti vést evidenci a předkládat přehledy. Vyšší hranice proto nejvíce pomůže těm, kteří mají své příjmy jednoduché a přehledné. Změnu se vyplatí ověřit vždy pro konkrétní zdaňovací období.
Z praktického hlediska pomáhá uchovávat doklady odděleně podle kalendářních roků. Příjmy za prosinec a platby přijaté v lednu nemusí být při určitých způsobech evidence automaticky totožnou položkou, proto je nutné respektovat správný daňový režim.
Pozor na datum, za které se přiznání podává
Změna účinná od 1. ledna 2027 se týká příjmů posuzovaných podle pravidel pro rok 2027. Člověk, který na jaře 2027 podává přiznání za rok 2026, nemůže bez dalšího uplatnit novou stotisícovou hranici na loňské příjmy.
Právě zaměňování kalendářního roku, kdy formulář vyplňujeme, a roku, v němž jsme peníze vydělali, patří k nejčastějším zdrojům nejasností. Dobré je uložit si jednoduchou roční evidenci příjmů a účtenek a na konci roku všechny položky projít.
Pro seniory může být novinka vítanou úlevou zejména tehdy, pokud mají nepravidelné drobné příjmy a žádné složité účetní vztahy. Nejde však o zrušení daně z přivýdělků, všeobecnou výjimku pro důchodce ani o odpuštění odvodů.