Přivýdělky bez daňového přiznání mají mít dvojnásobný limit. Úleva se projeví až za rok 2027

Drobný pronájem, vedlejší podnikání nebo menší příjem z investic už nemusí automaticky znamenat cestu k daňovému přiznání. Poslanci schválili změnu, která má od roku 2027 zdvojnásobit hranice pro povinné přiznání příjmů. Pro část zaměstnanců, důchodců, studentů i lidí s malými vedlejšími výdělky to může znamenat méně papírování a v některých případech i nižší daň.

Drobný pronájem, vedlejší podnikání nebo menší příjem z investic už nemusí automaticky znamenat cestu k daňovému přiznání. Poslanci schválili změnu, která má od roku 2027 zdvojnásobit hranice pro povinné přiznání příjmů. Pro část zaměstnanců, důchodců, studentů i lidí s malými vedlejšími výdělky to může znamenat méně papírování a v některých případech i nižší daň.

Daňové přiznání by podle schválené změny nemuselo podávat více lidí s menšími vedlejšími příjmy. Úprava se dostala do zákona spolu s návratem elektronické evidence tržeb a mění pravidla v zákoně o daních z příjmů. Nejde ale ještě o definitivně platné pravidlo. Návrh po schválení poslanci míří do Senátu a následně ho případně dostane k podpisu prezident.

Hlavní změna je jednoduchá. Obecná hranice, od které fyzická osoba musí podat daňové přiznání, se má zvýšit z dnešních 50 000 korun na 100 000 korun ročně. Týká se to například lidí, kteří nemají klasického zaměstnavatele provádějícího roční zúčtování, ale mají drobné podnikání, menší příjmy z nájmu nebo jiné zdanitelné příjmy.

Zaměstnancům se má hranice zvýšit na 40 tisíc korun

Samostatná hranice platí pro zaměstnance, kterým běžně daně vyřizuje zaměstnavatel. Dnes musí podat daňové přiznání, pokud mají vedle zaměstnání další zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 korun za rok. Nově se má tento limit zvýšit na 40 000 korun ročně.

Do této hranice se počítají například příjmy z podnikání, kapitálového majetku, tedy třeba některé úroky, dividendy a výnosy z investic, příjmy z nájmu nebo takzvané ostatní příjmy. Prakticky půjde o situace, kdy má člověk běžnou mzdu, ale vedle ní si přivydělá menší částku mimo pracovní poměr.

Důležité je, že se u těchto limitů sledují příjmy před odečtením výdajů, ne až výsledný zisk. Pokud si někdo vydělá 45 000 korun a proti tomu má vysoké náklady, pro posouzení limitu je rozhodující hrubý příjem, nikoli částka po odečtení výdajů. To je častý omyl, kvůli kterému lidé podání přiznání podceňují.

Co se do limitu nepočítá

Do nových hranic se nemají započítávat příjmy, které jsou od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž už byla daň odvedena srážkou. To je podstatné třeba u některých finančních výnosů nebo menších příjmů, u kterých daň vyřeší plátce přímo při výplatě.

Zvýšení limitů proto neznamená, že všechny vedlejší příjmy do 100 000 korun budou automaticky bez jakýchkoliv povinností. Vždy záleží na druhu příjmu, na tom, zda je osvobozený, zda z něj byla sražena daň, a také na tom, zda nejde o činnost, která zakládá další povinnosti vůči zdravotní pojišťovně nebo správě sociálního zabezpečení.

Komu změna pomůže v praxi

Typickým příkladem je zaměstnanec, který si přivydělává malým pronájmem. Pokud má za rok z pronájmu třeba 36 000 korun, dnes je nad hranicí 20 000 korun a přiznání řešit musí. Po zvýšení limitu na 40 000 korun by se při splnění ostatních podmínek do nové hranice vešel.

Podobně může změna pomoci zaměstnanci, který má drobnou vedlejší samostatnou činnost. Pokud si vedle mzdy vydělá například 35 000 korun ročně, současnou hranici překračuje. Nový limit by mu mohl povinnost podat přiznání odstranit. U podnikání je ale potřeba dávat pozor na to, že daňové přiznání je jen jedna část povinností.

U důchodců nebo studentů s drobnou výdělečnou činností bude rozhodující obecný limit. Jestliže člověk nemá zaměstnavatele, který by mu zajišťoval roční zúčtování, a jeho zdanitelné příjmy se vejdou do nové hranice 100 000 korun ročně, daňové přiznání by podle schválené úpravy podávat nemusel.

Pozor na přehledy pro pojišťovnu a sociálku

Zvýšení hranice pro daňové přiznání automaticky neruší všechny ostatní povinnosti. Pokud má člověk vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, může se ho i nadále týkat povinnost podat přehled zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení. To platí i v situaci, kdy mu kvůli novému limitu odpadne samotné daňové přiznání.

Pro běžného čtenáře je proto nejbezpečnější rozlišovat tři věci: zda musí podat daňové přiznání, zda musí zaplatit daň a zda má povinnosti vůči zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Novela řeší především první z nich. Neznamená automatické vymazání všech administrativních kroků spojených s podnikáním nebo jinou výdělečnou činností.

Kdy se změna projeví

Účinnost změny je plánovaná od 1. ledna 2027. Nové hranice by se tak poprvé použily na příjmy za rok 2027. V praxi by je lidé pocítili až při daňových povinnostech řešených na jaře 2028, tedy při podávání přiznání nebo ročním zúčtování za rok 2027.

Za příjmy roku 2026 se ještě postupuje podle současných pravidel. To znamená obecný limit 50 000 korun a u zaměstnanců hranici 20 000 korun pro další zdanitelné příjmy. Kdo má už letos vedlejší příjmy, neměl by se řídit novými částkami dříve, než změna skutečně projde celým legislativním procesem a začne platit.

Praktická rada je jednoduchá: u drobných přivýdělků si veďte průběžnou evidenci příjmů už od začátku roku. Ne až v březnu, kdy se přiznání řeší narychlo. U nájmů, podnikání nebo příjmů z investic se vyplatí schovávat podklady a sledovat hrubé částky. Právě ty rozhodnou, jestli se do nového limitu vejdete, nebo budete muset přiznání podat i nadále.