Důchodci mohou za stejné léky zaplatit až desetkrát více: Rozhoduje věk a nový systém přeplatků

U léků na recept nerozhoduje jen to, že člověk pobírá důchod. Zákon pracuje hlavně s věkem a u invalidity také se stupněm. Od 65 let je roční ochranný limit 1 000 Kč, po 70. narozeninách 500 Kč.

Stejný recept nemusí znamenat stejnou roční zátěž pro každého pacienta. U doplatků za léky na předpis se sleduje takzvaný ochranný limit a ten se v roce 2026 liší hlavně podle věku. Běžný dospělý člověk může mít roční limit 5 000 korun, senior od 65 let už jen 1 000 korun a člověk starší 70 let 500 korun.

Právě proto může být rozdíl mezi dvěma důchodci výrazný. Člověk, který pobírá předčasný důchod a ještě mu nebylo 65 let, spadá z pohledu limitu mezi ostatní dospělé. Pojišťovna za něj tedy začne další započitatelné doplatky hradit až po dosažení hranice 5 000 korun za kalendářní rok. Senior po sedmdesátce má limit desetkrát nižší.

Samotný důchod nižší limit nezaručí

Ochranný limit není nastaven podle toho, jestli člověk pobírá starobní důchod, ale podle zákonných skupin. Pro většinu lidí od 18 do 65 let platí limit 5 000 korun ročně. Děti a mladí lidé do 18 let mají hranici 1 000 korun.

U seniorů se limit snižuje ve dvou krocích. Od 65. narozenin je roční hranice 1 000 korun. Po 70. narozeninách klesá na 500 korun. Stejný pětisetkorunový limit se vztahuje také na vybrané invalidní pojištěnce, zejména na lidi s invaliditou třetího stupně a v některých případech i na osoby uznané invalidními ve druhém nebo třetím stupni bez výplaty invalidního důchodu.

Do limitu se nepočítá všechno, co necháte v lékárně

Nejčastější omyl je jednoduchý: lidé si myslí, že limit se vztahuje na každou korunu zaplacenou u přepážky. Tak to není. Do ochranného limitu se započítává jen takzvaný započitatelný doplatek u hrazených nebo částečně hrazených léků na recept.

Pokud má lék levnější variantu se stejnou účinnou látkou, do limitu se může započítat jen část odpovídající této levnější variantě. Příklad: pacient zaplatí za konkrétní balení 80 korun, ale započitatelný doplatek je jen 50 korun. Do limitu se přičte 50 korun, ne celých 80 korun.

Mimo limit zůstávají i přípravky, které si člověk hradí celé sám. Typicky může jít o některé běžné léky bez nároku na úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Vyšší účet v lékárně proto ještě automaticky neznamená, že se stejně rychle čerpá ochranný limit.

Přeplatky se už běžně neposílají zpětně poštou

Dříve lidé doplatky platili průběžně a zdravotní pojišťovna jim po překročení limitu posílala přeplatek zpět. Od roku 2025 funguje systém jinak. Jakmile pacient dosáhne svého limitu, další započitatelné doplatky už po něm lékárna nemá vybírat a částku uhradí zdravotní pojišťovna.

Čerpání hlídá systém eRecept. Pacient si může stav zkontrolovat v aplikaci nebo webové verzi eReceptu po přihlášení přes elektronickou identitu, například bankovní identitu. Kdo chytrý telefon nebo internet nepoužívá, může se při výdeji léku zeptat přímo v lékárně.

Lékárník vidí čerpání, správný limit řeší pojišťovna

Lékárník po načtení eReceptu vidí, kolik se z vydávaného léku započítává do limitu a jak se limit průběžně čerpá. Nemusí ale vidět nebo garantovat, že má člověk správně nastavenou celkovou hranici. Pokud má pacient pochybnosti, musí se obrátit na svou zdravotní pojišťovnu.

Kontrola se vyplatí hlavně u invalidních důchodů a u situací, kdy se nedávno měnil stupeň invalidity, invalidní důchod se změnil na starobní nebo člověk pobírá důchod od jiné instituce než ČSSZ. V takovém případě může být v systému dočasně nastaven vyšší limit, než na jaký má pacient nárok.

Pokud se ukáže chyba, pojišťovna může chtít doložit příslušné rozhodnutí nebo posudek. Jestli člověk kvůli špatně nastavenému limitu zaplatil víc, než měl, řeší se vrácení peněz přes zdravotní pojišťovnu. Nejbezpečnější je nenechávat kontrolu až na konec roku a zeptat se při prvních vyšších doplatcích.