Důchodci chtějí znát své penze pro rok 2027: O konečné valorizaci stále není rozhodnuto

Do začátku roku 2027 zbývají čtyři měsíce, přesto příjemci důchodů stále nemají definitivně jasno, o kolik jim stát od ledna přidá. Na stole už leží konkrétní návrh, konečné rozhodnutí ale může vypadat jinak.

Debata kolem lednové valorizace se během posledních týdnů výrazně posunula. Už nejde pouze o orientační propočty. Připravený návrh nařízení počítá s tím, že by se od ledna 2027 starobní, invalidní i pozůstalostní důchody zvýšily o 300 korun měsíčně. Změna by se odehrála prostřednictvím základní výměry, tedy části důchodu, kterou mají všichni příjemci penzí stejnou. Ta by podle návrhu vzrostla ze současných 4900 korun na 5200 korun. Procentní část důchodu, která závisí například na výdělcích a získané době pojištění, by se při této variantě nezvyšovala. Průměrný starobní důchod přitom na konci letošního června dosahoval 21 803 korun.

Právě částka 300 korun ale nemusí být konečná. Zákonná valorizace je tentokrát poměrně nízká především kvůli vývoji ukazatelů, podle kterých se pravidelné lednové zvýšení vypočítává. Do výpočtu vstupuje především růst cen a část růstu reálných mezd. Pokud je výsledné zvýšení příliš nízké, zákon umožňuje vládě zasáhnout a penze navýšit výrazněji. Proto se již několik týdnů hovoří o variantě, při které by se průměrné zvýšení mohlo dostat až přibližně k 590 korunám měsíčně.

Vyšší valorizace by znamenala další miliardy výdajů

Rozdíl několika stovek korun na jednom důchodu může na první pohled působit poměrně nenápadně. Při více než dvou milionech starobních důchodců ale znamená pro státní rozpočet velmi výrazný rozdíl. Podle dosavadních propočtů by zvýšení penzí až na úroveň kolem 590 korun vyžadovalo oproti základní variantě dalších přibližně 7,75 miliardy korun. Pro příští rok se přitom počítá s výdaji na penze okolo 740 miliard korun. Právě stav státního rozpočtu je proto jedním z hlavních důvodů, proč vyšší částka stále nemá jistou podporu celé vládní koalice.

Pro samotné seniory je rozdíl mezi oběma variantami citelnější, než naznačuje několik stovek korun měsíčně. Pokud by člověk dostával o 300 korun více, za celý rok by šlo o 3600 korun. Navýšení o 590 korun by znamenalo 7080 korun ročně. Především pro domácnosti, které jsou odkázané téměř výhradně na důchod, může rozdíl přes tři tisíce korun za rok hrát roli například při placení energií, léků nebo dalších pravidelných výdajů. Navíc nejde o jednorázovou pomoc. Valorizované peníze se stávají součástí důchodu i pro další období.

Ve hře je také jednorázový příspěvek

Vedle trvalého zvýšení se objevila ještě třetí možnost. Tou je jednorázový příspěvek důchodcům, který by doplnil běžnou zákonnou valorizaci. Konkrétní částka zatím stanovena nebyla. Z pohledu státního rozpočtu je tento způsob levnější především proto, že se jednou vyplacené peníze nestanou součástí důchodu pro následující roky. Pro samotného seniora je však rozdíl zásadní. Jednorázová částka může pomoci s aktuálními výdaji, zatímco vyšší pravidelná valorizace zvyšuje měsíční příjem trvale. Při příspěvku 1000 korun všem důchodcům by se například státní výdaj pohyboval přibližně kolem 2,8 miliardy korun.

Od roku 2027 se zároveň mění další pravidlo, které se dotkne části starobních důchodců. Výchovné ve výši 500 korun za vychované dítě se už nebude při pravidelné valorizaci samo navyšovat. Při výpočtu valorizace se nejprve z procentní výměry odečte částka výchovného, následně se valorizuje zbývající část a nakonec se pevná částka výchovného opět přičte. Toto pravidlo se bude vztahovat také na důchody přiznané před rokem 2027.

Definitivně jasno musí být během září

Senioři tak nyní znají základní scénář, nikoliv konečný výsledek. Pokud by vláda žádné další zvýšení neschválila, současný návrh počítá s růstem důchodů o 300 korun měsíčně. Politická jednání ale mohou tuto částku ještě změnit. Kabinet má možnost zvýšit důchody nad rámec běžného výpočtu až na hranici odpovídající 2,7 procenta průměrného starobního důchodu. Právě z ní vychází diskutovaná částka okolo 590 korun. Ve hře zůstává také jednorázová pomoc. Na rozhodování už přitom nezbývá mnoho času. Nařízení, podle kterého se lednová valorizace provede, musí vláda schválit nejpozději do konce září 2026. Teprve poté budou mít příjemci penzí jistotu, s jakou částkou mohou od ledna skutečně počítat.