Dva lidé mají stejný plat a stejnou dobu pojištění. Jeden odejde do penze v roce 2026, druhý až v roce 2027

Na první pohled by měli dostat podobný důchod. Stejné příjmy, stejný počet let pojištění a obdobná pracovní kariéra však ještě neznamenají stejnou penzi. Od roku 2026 se totiž postupně mění způsob jejího výpočtu a rozdíl je i mezi roky 2026 a 2027.

U starobního důchodu nerozhoduje pouze to, kolik člověk během života vydělával a jak dlouho odváděl důchodové pojištění. Významnou roli hraje také rok, ve kterém je důchod přiznán. Právě od roku 2026 se začala postupně projevovat jedna z důležitých částí důchodové reformy, která mění způsob, jakým se při výpočtu penze zohledňují předchozí příjmy a jednotlivé roky pojištění.

Pokud bychom tedy vedle sebe postavili dva pracovníky s velmi podobnou pracovní historií, stejným průměrným příjmem a stejným počtem získaných let pojištění, jejich důchody se mohou lišit jen proto, že jeden požádá o penzi v roce 2026 a druhému vznikne nárok až v roce 2027. Nejde přitom o chybu ve výpočtu. Každému se použijí pravidla platná v roce, kdy je mu důchod přiznán.

V roce 2027 se započte menší část příjmů

Jednou ze změn je postupné snižování části příjmů, která se při výpočtu důchodu započítává do první redukční hranice. Ještě u důchodů přiznávaných před rokem 2026 se v tomto pásmu zohledňoval celý příjem. Od roku 2026 se však procento postupně snižuje.

Člověku, kterému je starobní důchod přiznán v roce 2026, se do první redukční hranice započítává 99 procent. V roce 2027 už to bude 98 procent. V dalších letech má hodnota pokračovat směrem dolů, až se dostane na 90 procent.

Na první pohled jde pouze o jeden procentní bod. Při výpočtu penze se však skládá několik podobných parametrů dohromady, takže se jejich účinek postupně násobí. Část příjmů nad první redukční hranicí až do druhé se nadále započítává z 26 procent, zatímco k příjmům převyšujícím druhou hranici se už při výpočtu nepřihlíží.

Mění se také hodnota každého roku pojištění

Druhý rozdíl se týká délky pojištění. Ta zůstává jedním z nejdůležitějších údajů při stanovení procentní části důchodu, pouze se postupně mění sazba, kterou se jednotlivé roky násobí.

U důchodu přiznaného v roce 2026 se za každý celý rok důchodového pojištění započítává 1,495 procenta výpočtového základu. Pokud bude důchod přiznán v roce 2027, sazba klesne na 1,490 procenta.

Člověk se 45 lety pojištění tak nebude mít v obou letech procentní část důchodu vypočítanou úplně stejně, přestože se délka jeho pojištění nezmění. Rozdíl mezi jednotlivými roky není dramatický, právě tím je ale reforma nastavena. Změny se neprovedly jednorázově, ale rozložily se do delšího období.

To ale neznamená, že penze v roce 2027 musí být nižší

Při jednoduchém porovnání uvedených procent by se mohlo zdát, že člověk odcházející do důchodu v roce 2027 musí automaticky dostat méně než pracovník se stejnou kariérou, který odejde o rok dříve. Takový závěr by byl příliš zjednodušený.

Výpočet důchodu se každý rok opírá také o nové ekonomické údaje. Mění se například redukční hranice a základní výměra penze. Pro rok 2026 činí základní výměra důchodu 4 900 korun měsíčně. První redukční hranice je stanovena na 21 546 korun a druhá na 195 868 korun.

Pro rok 2027 se mají tyto částky znovu změnit. Podle návrhu připravovaného pro rok 2027 by například základní výměra důchodu měla vzrůst na 5 200 korun měsíčně. V době přípravy tohoto textu však jde stále o návrh, který ještě nebyl definitivně vyhlášen jako konečný parametr pro celý výpočet penzí v roce 2027.

Výsledný důchod člověka odcházejícího v roce 2027 proto může být díky vyšším ekonomickým parametrům nakonec vyšší než důchod přiznaný s obdobnou pracovní historií o rok dříve. Současně ale bude vypočítán podle mírně méně výhodného vzorce.

Rozhodující může být i přesné datum

Rozdíl mezi rokem 2026 a 2027 dobře ukazuje, proč se lidé blížící se důchodovému věku nemají rozhodovat pouze podle jednoduchého pravidla, že pozdější odchod musí vždy znamenat vyšší penzi. Další rok práce může znamenat další dobu pojištění, vyšší příjmy nebo zvýšení důchodu za práci po vzniku nároku. Zároveň se však mohou změnit parametry samotného výpočtu.

Každý případ proto může dopadnout jinak. Záleží na předchozích příjmech, délce pojištění, přesném datu vzniku nároku a případně také na tom, zda člověk pokračuje v práci i po dosažení důchodového věku.

Pro lidi, kteří se pohybují na hranici dvou kalendářních let, tak může mít smysl nechat si obě varianty předem spočítat. Rozdíl nemusí představovat tisíce korun měsíčně, v horizontu mnoha let pobírání důchodu se však i několik stokorun měsíčně může proměnit v podstatnou částku.