Stát rozšířil nárok na dřívější důchod: Desetitisíce lidí mohou odejít bez krácení penze

Dřívější odchod do penze bez finančního krácení se už netýká pouze hlubinných horníků. Za splnění přísných podmínek ho mohou využít také zdravotničtí záchranáři, podnikoví hasiči a lidé pracující dlouhodobě v nejvyšší rizikové kategorii. Rozhodující ale není název profese, nýbrž počet odpracovaných směn a zařazení konkrétní práce.

Možnost odejít do důchodu dříve a přitom nepřijít o část penze je pro řadu lidí zásadní rozdíl. Běžný předčasný důchod se totiž krátí a nižší částka pak člověka provází po zbytek života. U vybraných náročných profesí ale stát počítá s tím, že zaměstnanec často nevydrží pracovat až do standardního důchodového věku. Proto se u nich důchodový věk snižuje, aniž by šlo o klasický předčasný důchod se sankcí.

Nejde přitom už jen o hlubinné horníky, s nimiž si lidé tuto výhodu spojují nejčastěji. Okruh pracovníků se v posledních letech rozšířil také na zdravotnické záchranáře, členy podnikových hasičských jednotek a na zaměstnance v takzvaném rizikovém zaměstnání. V praxi to mohou být i lidé z průmyslových provozů nebo továren, pokud jejich práce spadá do nejvyšší rizikové kategorie.

U horníků platí samostatná pravidla

Zvláštní režim pro hlubinné horníky se po zrušení někdejších pracovních kategorií vrátil v jiné podobě od roku 2016. Podmínky jsou nastavené poměrně přesně. Týkají se pojištěnců, kteří začali před 1. říjnem 2016 pracovat v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech a splnili zákonem stanovený počet směn.

Obecně musí hlubinný horník odpracovat alespoň 3300 směn. U uranových dolů stačí 2200 směn. Pokud zaměstnání skončilo kvůli dosažení nejvyšší přípustné expozice, pracuje zákon s nižší hranicí 3081 směn, u uranových dolů 1981 směn. Při splnění podmínek se důchodový věk snižuje o sedm let oproti obecnému důchodovému věku.

Od roku 2023 se přidali záchranáři a podnikoví hasiči

Další významná změna přišla od 1. ledna 2023. Do zvláštního režimu se dostali zdravotničtí záchranáři a členové jednotek hasičského záchranného sboru podniku. U zdravotnických záchranářů zákon počítá s členy výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby, operátory zdravotnických operačních středisek a pomocných operačních středisek a také se záchranáři horské služby.

Základní hranicí je zde stejně jako u rizikových prací nejméně 2200 směn. Směna se pro tyto účely počítá jako osm hodin výkonu dané práce. Pokud má pracovník dvanáctihodinové směny, neznamená to automaticky jen jednu směnu do důchodových pravidel. Podstatný je přepočet podle odpracovaných hodin, což může být pro zaměstnance důležité při kontrole potvrzení od zaměstnavatele.

Název profese sám o sobě nestačí

Největší praktický dopad má rozšíření na rizikové zaměstnání. To ale nefunguje tak, že by stát sepsal jednoduchý seznam profesí. Rozhodující není název pracovní pozice, ale skutečné pracovní podmínky a vystavení rizikovým faktorům. Česká správa sociálního zabezpečení podle zdrojového článku upozorňuje, že u zdánlivě stejné práce může být zařazení odlišné podle konkrétního pracoviště a zaměstnavatele.

Rizikovým zaměstnáním je pro účely důchodového zákona práce zařazená do čtvrté kategorie. Jde o nejvyšší kategorii rizikovosti. Může souviset například s prachem, hlukem, teplem, vibracemi, chemickými látkami nebo dalšími vlivy, které se ani při použití ochranných pomůcek nedaří zcela odstranit. Zařazení prací se posuzuje podle pravidel ochrany veřejného zdraví a v praxi do něj vstupují hygienické orgány, zejména krajské hygienické stanice.

Pro zaměstnance je proto klíčové vědět, zda jeho konkrétní práce opravdu spadá do čtvrté kategorie. Nestačí, že je fyzicky těžká, nepříjemná nebo dlouhodobě vyčerpávající. Pokud není zařazena jako riziková práce ve čtvrté kategorii, zvláštní snížení důchodového věku z tohoto titulu nevznikne.

O kolik let lze odejít dříve

U rizikového zaměstnání, zdravotnických záchranářů a podnikových hasičů platí odstupňovaný systém podle počtu směn. Kdo v těchto zaměstnáních odpracoval 2200 až 4399 směn, tomu se důchodový věk sníží o 15 kalendářních měsíců. Při nejméně 4400 směnách se odečítá 30 kalendářních měsíců. Za každých dalších 74 směn nad tuto hranici se přidává další měsíc.

Zákon současně stanoví strop. Důchodový věk lze tímto způsobem snížit nejvýše o 60 kalendářních měsíců, tedy o pět let. To je výrazný rozdíl proti běžnému předčasnému důchodu. Nejde o trest za dřívější odchod, ale o uznání toho, že část profesí má kvůli zdravotní zátěži kratší pracovní horizont.

Co by si měli lidé hlídat

Nejčastější omyl je spoléhat se jen na pocit, že člověk dělá náročnou práci. Pro nárok je nutné doložit odpracované směny v uznaném zaměstnání. Zaměstnanec by si proto měl včas ověřit u zaměstnavatele, jak je jeho práce kategorizována a zda se evidence směn vede správně. U lidí, kteří během kariéry měnili pracoviště, může být důležité dát dohromady potvrzení od více zaměstnavatelů.

Zdroje upozorňují také na to, že debata o náročných profesích nemusí být uzavřená. Ministerstvo práce a sociálních věcí zvažuje další modely, například širší dřívější státní důchod, povinné spoření placené zaměstnavateli nebo kombinaci obou cest. Odbory dlouhodobě tlačí na širší pojetí náročných profesí, zaměstnavatelé naopak varují před náklady. Pro lidi v rizikových provozech je tak nejdůležitější sledovat aktuální pravidla, ale zároveň si už teď hlídat vlastní evidenci práce. Právě ta může rozhodnout, zda budou moci odejít do penze dříve bez krácení.