Češi, kteří pečovali o rodiče, přicházejí o část důchodu. Stačilo splnit jednu podmínku a získali by více

Dlouhodobá péče o závislou osobu se může započítat do důchodu jako náhradní doba pojištění. Od roku 2027 navíc začne hrát roli fiktivní vyměřovací základ. Rozhodující ale bude, zda je péče doložená a úřady ji uznají.

Péče o nemocného rodiče, partnera nebo jiné blízké může člověku zachránit důchodové roky. Jenže nestačí, že jste doma skutečně pomáhali. Pro důchod je rozhodující, zda šlo o péči uznatelnou podle pravidel důchodového pojištění a zda ji dokážete doložit. Od roku 2027 bude navíc taková péče u nově přiznávaných důchodů oceněna i fiktivním příjmem, což může být pro řadu pečujících významná změna.

Kdy se péče počítá jako náhradní doba pojištění

Náhradní doba pojištění je období, kdy člověk neodvádí klasické důchodové pojištění ze mzdy nebo podnikání, ale stát mu tuto dobu pro důchod přesto započítá. U péče o závislou osobu jde o jednu z nejdůležitějších výjimek, protože mnoho lidí kvůli péči omezí práci, odejde na kratší úvazek nebo z trhu práce na čas úplně vypadne.

Aby se péče započítala, musí člověk osobně pečovat o osobu závislou na pomoci jiné osoby ve II., III. nebo IV. stupni. U dětí platí mírnější pravidlo: započítat se může i péče o dítě mladší 10 let, pokud je uznáno jako závislé už v I. stupni. Nestačí tedy běžná výpomoc v domácnosti, nákupy nebo občasné doprovody k lékaři. Podstatné je oficiální uznání závislosti a rozsah péče.

U starších případů je potřeba počítat s dobovou terminologií. Před rokem 2007 se místo dnešních stupňů závislosti používala například kategorie bezmocnosti. Pro důchod tak může být důležitá i péče o osobu převážně nebo úplně bezmocnou, případně o částečně bezmocnou osobu starší 80 let. Právě u dávných případů bývá největším problémem dohledání dokladů.

První krok vede na Úřad práce

Kdo začíná pečovat, měl by nejdříve řešit příspěvek na péči. Žádost se podává na kontaktním pracovišti krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která péči potřebuje. Úřad práce poté provádí sociální šetření, následně se posuzuje zdravotní stav a teprve potom úřad rozhodne, zda příspěvek přizná a v jakém stupni závislosti.

Prakticky to znamená, že s podáním žádosti není dobré čekat. Příspěvek na péči ani úřední potvrzení o stupni závislosti zpravidla nevznikají jen proto, že rodina péči fakticky zajišťovala. Bez rozhodnutí Úřadu práce se pak může složitě prokazovat, že šlo o péči, která má být pro důchod uznána.

Pečující osoba by měla být v řízení vedena jako osoba, která pomoc poskytuje. To je důležité nejen pro přehled úřadů, ale také pro pozdější dokazování. Pokud se pečující osoba změní, je vhodné změnu ohlásit. V rodinách se často střídají sourozenci nebo děti pečující o rodiče, ale pro důchod se nemůže tatáž doba automaticky započítat každému stejně.

Zdravotní pojištění se řeší zvlášť

Důchodové a zdravotní pojištění se v této situaci často pletou. U důchodového pojištění nejde o to, že by za pečujícího stát odváděl pojistné jako za zaměstnance. Péče se hodnotí jako náhradní doba. U zdravotního pojištění ale může být stát plátcem, pokud jsou splněny podmínky péče o osobu ve II. až IV. stupni závislosti, případně o dítě do 10 let v I. stupni.

Pečující by měl své zdravotní pojišťovně doložit potvrzení z Úřadu práce, a to do 8 dnů od přiznání příspěvku na péči. Pokud to neudělá, může u pojišťovny vzniknout nejasnost, kdo za něj pojistné platí. Zvláštní pozor je potřeba dát také na delší hospitalizaci opečovávané osoby, protože při ní se může změnit nárok na příspěvek i postavení pečujícího u zdravotního pojištění.

O uznání péče pro důchod rozhoduje sociální správa

Samotné přiznání příspěvku na péči ještě neznamená, že má pečující vyřešený důchod. Pro započtení doby péče je potřeba rozhodnutí příslušné okresní správy sociálního zabezpečení o době a rozsahu péče. Návrh je možné podat po skončení péče, případně v souvislosti s žádostí o důchod.

Dříve platila dvouletá lhůta po skončení péče, jejíž zmeškání mohlo lidem situaci výrazně zkomplikovat. Od února 2018 je možné návrh na hodnocení doby a rozsahu péče podat kdykoliv. To ale neznamená, že je rozumné věc odkládat. Čím delší čas uplyne, tím hůře se shánějí potvrzení, doklady o příbuzenském vztahu, úmrtní listy nebo dokumenty k tehdejšímu stupni závislosti.

Obvykle se dokládá totožnost pečujícího i opečovávaného, potvrzení Úřadu práce o stupni závislosti a době poskytování příspěvku, doklady o příbuzenském vztahu a u jiné než blízké osoby také vedení společné domácnosti. Pokud osoba, o kterou bylo pečováno, zemřela, může být potřeba také úmrtní list.

Co se stane, když péči nevyřídíte

Největší riziko je jednoduché: doba péče se v evidenci důchodového pojištění nemusí objevit. Pokud ji člověk nedoloží ani při žádosti o důchod, může mu chybět část pojištěné doby. To může ovlivnit nejen nárok na důchod, ale i jeho výši. Každý rok pojištění má ve výpočtu význam, a u lidí, kteří kvůli péči několik let nepracovali, může jít o citelný rozdíl.

Další problém nastává u souběhu péče a nízkého výdělku. Pokud někdo při péči pracoval jen málo, může být pro něj výhodnější, aby se doba hodnotila jako vyloučená, případně aby se od roku 2027 použil nový fiktivní vyměřovací základ. Bez uznané péče však není co zvýhodnit.

Od roku 2027 přijde fiktivní vyměřovací základ

Velká změna se dotkne důchodů přiznávaných od 1. ledna 2027. Péče už se u nových důchodů nebude posuzovat jen jako období bez výdělku, které se z výpočtu vyloučí. Stát za vybrané doby péče dosadí fiktivní příjem odvozený od celostátní průměrné mzdy platné pro rok, kdy péče probíhala.

U péče o osobu závislou ve III. nebo IV. stupni má ocenění odpovídat 100 procentům průměrné mzdy. U péče o osobu ve II. stupni půjde o 50 procent průměrné mzdy. Stejné rozlišení se použije i pro některé starší případy před rokem 2007, tedy podle tehdejších kategorií bezmocnosti.

Pokud pečující během péče zároveň pracoval a šlo o příjem zakládající účast na důchodovém pojištění, skutečný výdělek se může k fiktivnímu základu přičíst. Zároveň má platit pojistka pro lidi s vyššími příjmy: úřady mají porovnat variantu s fiktivním základem a variantu s vyloučenou dobou a použít tu, která vyjde výhodněji.

Zpětně od roku 1986, ale ne pro všechny důchody

Zpětné použití od roku 1986 neznamená, že se automaticky přepočítají už vyplácené důchody. MPSV uvádí, že nová pravidla se použijí pro důchody přiznané v roce 2027 a později a přepočty starších důchodů se provádět nebudou. Pro člověka, který pečoval o rodiče například v 90. letech a do důchodu půjde až po roce 2027, to ale může být důležité. Pokud péči doloží a splní podmínky, může se tato dávná péče promítnout do výpočtu nového důchodu.

Rok 1986 je podstatný proto, že kalendářní roky před ním se běžně nezahrnují do rozhodného období pro výpočet osobního vyměřovacího základu. Péče před rokem 1986 tedy může mít význam hlavně jako doba pojištění, ale fiktivní výdělek se za tato starší období standardně neuplatní. U lidí, kteří pečovali dávno, proto záleží na přesných datech péče, tehdejším rozhodnutí o zdravotním stavu a na tom, kdy jim bude důchod přiznán.

Nejlepší praktický postup je nečekat až na den sepisování žádosti o důchod. Kdo pečoval nebo pečuje, měl by si ověřit evidenci u sociální správy, dohledat rozhodnutí a potvrzení z Úřadu práce a požádat o uznání doby péče. U let starých několik desetiletí může být právě včasné dohledání dokumentů rozdílem mezi započtenou péčí a prázdným místem v důchodové evidenci.