Češi před odchodem do důchodu často chybují. Jedno rozhodnutí je může stát 3 000 korun měsíčně

Před žádostí o starobní důchod se nevyplatí spoléhat na to, že stát má v evidenci všechno správně. Chybějící zaměstnání, studium, péče o dítě nebo špatně doložené období mohou výslednou penzi snížit o stovky až tisíce korun měsíčně. V krajních případech může rozdíl dosáhnout i zhruba 3 000 korun.

Žádost o důchod bývá pro mnoho lidí prvním okamžikem, kdy začnou podrobně řešit, co všechno o nich stát za desítky let práce eviduje. Jenže právě v tom bývá problém. Pokud člověk zjistí chybějící dobu pojištění až ve chvíli, kdy už má nastoupit do penze, může být pozdě na rychlou nápravu. Výsledkem pak může být nižší důchod, delší vyřizování nebo nutnost složitě dohledávat staré doklady.

Nejde o drobnost. Výše starobního důchodu se odvíjí nejen od dosažených výdělků, ale také od celkové doby důchodového pojištění. Zákon pracuje s tím, že za každý celý rok pojištění se procentní výměra důchodu počítá sazbou 1,5 procenta výpočtového základu. Když některé roky v evidenci chybí, nemusí se do výpočtu vůbec promítnout. A pokud se sejde více chyb najednou, rozdíl už může být velmi citelný.

Největší riziko: chybějící doby v evidenci

Typickou chybou je, že si lidé předem nezkontrolují své záznamy u sociální správy. Spoléhají na to, že zaměstnavatelé v minulosti vše správně nahlásili a že se staré dokumenty nikdy neztratily. Jenže zejména u zaměstnání z 80. a 90. let, u zaniklých firem nebo u neúplných evidenčních listů se mohou objevit mezery.

Problém se nemusí týkat jen klasického zaměstnání. Doložit může být potřeba také studium, vojenskou nebo civilní službu, péči o dítě, péči o závislou osobu, některá období evidence na úřadu práce, podnikání nebo práci v zahraničí. Část těchto dob stát nemusí automaticky vyhodnotit tak, jak žadatel očekává. Pokud chybí doklady, úředníci nemají z čeho vycházet.

Praktický dopad je jednoduchý: co není v evidenci nebo není dodatečně prokázáno, se při výpočtu penze nemusí započítat. U někoho půjde o několik měsíců bez většího vlivu, u jiného o celé roky. Právě u delších chybějících období může rozdíl vystoupat na stovky až tisíce korun měsíčně. U vyšších příjmů nebo většího počtu nedoložených let se může ztráta přiblížit i částce 3 000 korun měsíčně, před kterou upozorňují i důchodové poradenské texty.

Co si zkontrolovat ještě před žádostí

Pro pochopení vašich důchodových dob je klíčový informativní přehled, který ukáže evidované období a případné nesrovnalosti. Doporučuje se detailně prozkoumat každý rok, ne jen posledního zaměstnavatele, neboť starší období s odlišnou evidencí bývají chybami prozatím zasažena.

Člověk by měl mít po ruce hlavně pracovní smlouvy, zápočtové listy, evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení od zaměstnavatelů, výplatní pásky, doklady o studiu, rodné listy dětí a případně vojenskou knížku. U OSVČ mohou hrát roli doklady o době podnikání a účasti na pojištění. U práce v cizině je nutné počítat s tím, že potvrzování může trvat déle.

Pokud doklad chybí, ještě to nemusí znamenat konec. Někdy lze údaje dohledat přes nástupnickou organizaci, archiv, mzdovou účtárnu nebo jiné dostupné podklady. V krajních případech může pomoci i svědecké prohlášení bývalých kolegů, pokud je možné zaměstnání doložit tímto způsobem. Vyřizování ale zabere čas, proto je chyba nechávat kontrolu až na poslední týdny.

Online žádost pomůže, ale chyby nevyřeší za vás

Od prosince 2023 je možné podat žádost o důchod také online přes ePortál ČSSZ. Služba umí načíst evidované doby pojištění, zobrazit orientační odhad výše starobního důchodu podle vybraného data a umožňuje doložit chybějící dokumenty. To je pro mnoho lidí jednodušší než opakované návštěvy úřadu.

Online formulář ale neznamená, že se chyba v evidenci sama napraví. Pokud v systému chybí staré zaměstnání, péče nebo jiné období, musí žadatel dodat podklady. Elektronická cesta zjednodušuje komunikaci, nikoli samotné dokazování.

Pozor také na předčasný důchod

Samostatnou kapitolou je špatně zvolené datum odchodu do penze. Předčasný důchod je trvale krácený a u lidí, kteří odejdou z práce příliš brzy, se může snížení táhnout po celý zbytek života. Zákon počítá krácení za každých i započatých 90 kalendářních dnů před dosažením důchodového věku. Proto se vyplatí propočítat, zda není lepší několik týdnů nebo měsíců vydržet, případně zvolit jiné řešení.

Nejrozumnější postup je začít s kontrolou minimálně rok před plánovaným odchodem do důchodu. Kdo ví, že pracoval u zaniklých zaměstnavatelů, v zahraničí nebo má složitější kariéru, měl by začít ještě dříve. Čím více času zbývá, tím větší šance je chybějící roky dohledat bez stresu.

Důchod je dávka, kterou člověk obvykle pobírá desítky let. I rozdíl několika stokorun měsíčně se za roky nasčítá na vysokou částku. Proto je nejdražší chybou pasivita. Před podáním žádosti je potřeba zkontrolovat evidenci, dohledat doklady a nenechat první výpočet důchodu jen na tom, co se v systému náhodou objevilo.