Útok USA a Izraele na Írán otřásá světem. Ceny ropy mohou prudce vystřelit nahoru
Společná operace USA a Izraele proti Íránu může pořádně zamíchat světovým trhem s ropou. A to se ve finále dotkne i vaší peněženky v Česku, až budete stát u benzinky. Proto se podíváme na to, co se děje, co hrozí a s čím je rozumné počítat.
V sobotu ráno zahájily Spojené státy společně s Izraelem vojenskou operaci na území Íránu. Teherán předem avizoval, že v takovém případě sáhne k odvetě, a to se také stalo. Podle zpráv se exploze ozývaly nejen v Íránu, ale i v dalších státech Perského zálivu, například ve Spojených arabských emirátech, Kataru, Bahrajnu či Kuvajtu.
Právě to zvyšuje riziko, že se lokální střet rychle rozteče do širšího konfliktu v celém regionu. Proč by to mělo zajímat někoho, kdo ráno jen potřebuje natankovat cestou do práce? Jednoduše proto, že tento region je jedním z nejdůležitějších zdrojů ropy pro celý svět. Obchodníci s ropou už podle dostupných informací počítají s dalším otřesem.
Ropný byznys je pro svět klíčový
Írán přitom nehraje v ropném byznysu žádnou vedlejší roli. Je to dlouhodobě významný producent. Ještě v roce 1974 byl dokonce třetím největším producentem ropy na světě hned po USA a Saúdské Arábii a před Ruskem. Situace se změnila po roce 1979, kdy na něj Spojené státy uvalily sankce, a těžba se postupně propadla. I tak ale dnes patří mezi desítku největších producentů ropy na světě.
Podle údajů ropného kartelu OPEC se těžba v Íránu historicky zvedla zhruba ze šesti milionů barelů denně na dnešních přibližně 3,1 milionu barelů. To ale není vše. Íránská ropa patří k těm, které se těží relativně snadno a levně. Výrobní náklady se pohybují kolem 10 dolarů za barel, tedy přibližně 8,5 eura. Pro výrobce je to velmi výhodný byznys.
Naopak v Kanadě nebo ve Spojených státech se běžně mluví o nákladech 40 až 60 dolarů za barel. Podobně nízké náklady jako Írán mají jen některé další státy v regionu, například Saúdská Arábie, Irák, Kuvajt nebo Spojené arabské emiráty. Velkým odběratelem íránské ropy je Čína. Do jejích rafinerií podle dostupných dat míří více než 80 procent íránského exportu.
Ještě větší obavy než samotná produkce vyvolává dlouhodobá hrozba Íránu, že uzavře Hormuzský průliv. Jde o klíčovou námořní cestu, která spojuje státy produkující ropu na Blízkém východě se zbytkem světa. V roce 2024 tudy denně proteklo kolem 20 milionů barelů ropy.
Mohlo by dojít na zvýšení cen benzinu a nafty
Co z toho plyne pro Česko.?Pokud se konflikt rozšíří a dojde k omezení dodávek ropy nebo k ohrožení průlivu, cena ropy na světových trzích téměř jistě poroste. To se postupně promítne do cen benzinu a nafty u nás. Nejde to ze dne na den, ale během týdnů. Když se cena ropy zvedne například o 10 až 20 dolarů za barel, na stojanech může být klidně o 1 až 2 koruny za litr víc.
Zasáhne to řidiče, dopravce i firmy, které jsou na pohonných hmotách závislé. Jako redaktorka, která téma cen energií dlouhodobě sleduje, se dívám hlavně na to, co s tím může udělat běžný člověk. Panika nedává smysl. Naopak má smysl sledovat, jestli ceny nezačnou růst skokově a jestli pumpy nezdražují jen pro jistotu, ještě než se změny na trzích skutečně projeví.
Užitečné je mít aspoň základní přehled, jak jste na tom s rodinným rozpočtem. Pokud jezdíte denně desítky kilometrů, může vás i zdražení o pár korun na litr měsíčně stát stovky navíc.
Pro českou ekonomiku jako celek by delší období vysokých cen ropy znamenalo dražší dopravu, vyšší náklady firem a potenciálně tlak na růst cen zboží. To by pocítili zaměstnanci, živnostníci i důchodci. Nejde o konec světa, ale je dobré počítat s tím, že období levných pohonných hmot může skončit rychleji, než jsme čekali.